47 metrů: Mimo klec

Dalších "47 metrů". Tentokrát jsou rozpustilé holky čtyři. Žraloků je též povícero. Takže se bude o to víc křičet, hysterčit, funět a umírat. 90% filmu je ve tmě a i když se casting snažil o odlišné (rasové, barevné) fyziognomie děvčat, tak v potápěčských maskách je prd poznáme, byť se děvčata snaží neustále oslovovat své kamarádky jménem. To je stejně jedno, neboť jde o subžánr horroru, tzv. křehká dívka v nouzi. A divák se těší jak to holky odnesou a říká si - už ať tě sežere, ty hysterko uřvaná. Samozřejmě realita je zcela mimo, ale splňuje to, co divák v teple domova očekává od survival thrilleru s lačnými žraloky. Jednu z dívek si zahrála dcerka Sylvestra Stalloneho, takže žralok měl i o něco labužničtější menu. Lepší varianty jsou 47 Meters Down (2017) a hlavně nedoceněný majstrštyk The Shallows (2016). (18.11.2019)

Reziser Johannes Roberts prichadza s dalsim animal hororom a opat si vybral zralokov,no tentokrat to bolo o nieco slabsie,samotni zraloci boli spracovani na nizsej urovni ako predtym a ten zaver bol hrozne prehnany,mohli si to odpustit tvorcovia,na druhej strane sa mi pacili jaskyne,boli super,herecke vykony tiez usli a najvacsim plusom bolo napatie a nejake tie lakacky,to sa mi moc lubilo,cize ak mam hodnotit v ramci tohto zanru,tak ide urcite o nadpriemer,aj ked chybicky boli,no aj tak styri hviezdicky s urcitostou dam...:-) (02.11.2019)

asi tak hodinku z těch cca osmdesáti minut stopáže je druhý díl 47 meters poměrně hezky vypadající a decentně zábavné béčko.Škádlí sice logiku ještě o něco víc než první díl (ač nejsem expert myslím,že by děvčatům vzhledem k jejich chování došel vzduch mnohem,mnohem dřív) a ani zdaleka nepřináší nic objevného,ale to snad ani nikdo nečeká.Pak ale přijde posledních deset minut,kde se film zvrhne až do absurdní parodie a během téhle chvíli jde i to pracně vybudované málo kompletně do kopru.Škoda...a nebo možná ani ne...40% (31.10.2019)

Americké horové žraločí béčko o partě holek, které se jdou potápět do jeskynní laguny a pak bojují o život s jednou agresivní parybou, která by ve volné přírodě asi nepřežila, protože něco tak pomalého, co netrefí stojatou kořist pětkrát za hodinu, by asi chcíplo hlady. Tenhle film jsem potkal jen ze zvědavosti, jak vypadá první film nejatraktivnější dcery Sylvestera Stalloneho Sistine Rose. ... každý nějak začínal . (26.04.2020)

Stejně jako jednička ne úplně typický žraločí horor, který se opět odehrává hluboko pod vodou. Tentokrát v ruinách zatopeného mayského města, což je vizuálně osvěžující prvek, ale bohužel i největší slabina filmu. Ten většinu času jen bezradně bloumá v zakalených podmořských jeskyních a místo toho, aby v nich navozoval pocit strachu ze žraloků, číhajících ve tmě, tak se většinu času soustředí na snahu hlavních (v potápěčských maskách nerozeznatelných) postav dostat se ven. Žraloci jsou tentokrát slepí a napětí by tak mělo logicky vycházet z toho, zda postavy v jejich přítomnosti dokážou být dostatečně v „tichosti“. S tím ale film překvapivě moc důsledně nepracuje. Žraločí útoky často nesouvisejí s tím, jak moc se kdo hýbe, a jsou inscenované spíše formou nahodilých lekaček. Napětí mírně zafunguje až v akčním závěru, kdy se přesuneme na otevřené moře a dosud pomalí žraloci naberou plnou rychlost. Pak už je z toho ale typický žraločí horor. Pokus natočit žraločí verzi Pádu do tmy tedy moc nevyšel. (03.11.2019)