47 metrů: Mimo klec

Kdybych měl v kostce shrnout své pocity, tak bych to oznámil asi těmito slovy „čím déle, tím hůře“. Jde o to, že začátek je celkem jednoduchý ale za to slibně funguje. Jakmile nám kvarteto sličných dam způsobí zemětřesení a na scéně se objeví náš hladový (ne)přítel, s filmem a jeho logikou a kvalitou to jde velmi těžce k ledu. Ačkoliv má snímek stravitelnou délku, druhá polovina je nekonečná a akorát se ve Vás začne vařit krev. Celkově se tedy pro mě jedná o zklamání a hledat pozitiva asi nemá moc smysl. Kdo hledá kvalitu, musí hledat jinde, pokud však máte mejdan, jste nadraný a máte hlad, tak si to klidně pusťte. (23.01.2022)

Bez ochranného železného kondomu do mexických vod nelez aneb (pohlavní) styk s bílými slepými žraloky povolen. Volné pokračování si užijí ti diváci, co nejsou kandidáti přírodních věd, rádi sledují zprávy pro sluchově postižené a nikdy nebyli s Jakubem na rybách. Čtyři mladé holčiny, co se odhodlaly potápět v zakázané oblasti jeskynního komplexu, kde se také rozkládá zničené podvodní město, jsou ideální potravou pro žraloky z čeledi nebystrozrakých. Zapamatujte si jejich jména, protože jakmile nasadí potápěčskou výstroj, už je od sebe stěží rozeznáte. A finální únik před žraloky s výletní lodí na dohled má silně parodický nádech. Prostřední část je solidně vypjatá a zároveň i napínavá. Technická stránka mě nepobouřila, nebyla totiž vyloženě zaostalá, žralokům to slušelo. Ovšem iritující byl hudební doprovod, který dokonce navozoval dojem, že blížící se predátor vyluzuje i nějaký zvuk. Přístupnost zamezila krvavým jatkám, první dva smrťáky byly ubohé. Mandy Moore se odporoučela už v jedničce, o hvězdný status se nyní postaral John Corbett, tvůrčí parta ovšem zůstala pohromadě. Režisér Johannes Roberts, jenž se zaměřuje na hororovou tvorbu různorodé kategorie a kvality, se opětně nad scénářem sešel s Ernesto Rierou, dovedný kameraman Mark Silk se znovu postaral o barvitě nasnímaný podvodní svět se všemi jeho životu nebezpečnými nástrahami. Mladé maso v podobě Sophie Nélisse (od dob Zlodějky knih nám vyspěla), Brianne Tju, Sistine Stallone (Rambo se činil) a Corinne Foxx bylo náležitě vymácháno a jako návnada fungovalo na jedničku, navrch z břehu eroticky divákům kynula Brec Bassinger v roli šikanující tyranky. Výsledek má nechtěně směšné a značně předvídatelné momenty, ale nepostrádá i seriozní napětí a neotřelé nápady. Oproti jedničce jsem byl zabaven i absurdně pobaven. 8/10 (31.10.2019)

Americké horové žraločí béčko o partě holek, které se jdou potápět do jeskynní laguny a pak bojují o život s jednou agresivní parybou, která by ve volné přírodě asi nepřežila, protože něco tak pomalého, co netrefí stojatou kořist pětkrát za hodinu, by asi chcíplo hlady. Tenhle film jsem potkal jen ze zvědavosti, jak vypadá první film nejatraktivnější dcery Sylvestera Stalloneho Sistine Rose. ... každý nějak začínal . (26.04.2020)

Možná proto, že jsem neviděl 47 metrů z roku 2017 a nemohu srovnávat, tak jsem z tohoto hororu nadšený. A kdybych po celou dobu neměl pocit, že jsem vždy nějakou část filmu viděl už i někde jinde (Sanctum, Útok z hlubin apod.), tak bych neváhal i udělit plné hodnocení. Velkým pozitivem byl pro mě závěr, kdy jsem očekával, že jak jsem zvyklí z jiných filmů, tak konec bude ve chvíli, kdy se vynoří z jeskyně, ale tvůrci pokračovali dál a diváka nechali ještě aspoň dalších pár minut bavit. Jak jsem již v jednom komentáři zmiňoval, jsem velkým fandou eko hororů se žraloky a už se těším, až se podívám ne verzi z roku 2017. (10.11.2019)

Kiežby každý takýto béčkový žánrový kúsok bol nasnímaný podobne, ako táto 47čka ( aj keď sa dá tvrdiť iba o samoúčelnosti ). V mnohom dokonca prekonáva aj svojho voľného predchodcu. Hlúpostí, ale nabral za oboch. Logické kiksy, či nelogické fyzikálne úbohosti. Ale miera zábavy to aspoň nejak utlmuje. A utlmujú to aj čučoriedky v plavkách. (04.12.2022)