Režie:
Oldřich LipskýKamera:
Viktor RůžičkaHudba:
Luboš FišerHrají:
Michal Dočolomanský, Jan Hartl, Miloš Kopecký, Rudolf Hrušínský, Vlastimil Brodský, Evelyna Steimarová, Augustín Kubán, Jaroslava Kretschmerová (více)Obsahy(1)
Karpatia, Vyšné Vlkodlaky: Hrabě Teleke z Tölökö se svým věrným sluhou Ignácem narazí při svém putování na polomrtvého lesního adjunkta Vilju, který se snažil odhalit tajemství podivného Čertova hradu, na němž prý straší. Hrabě zjistí, že rozpadající se hrad je sídlem zloducha barona Gorce, jež ke svým zločinným záměrům využívá fantastických vynálezů šíleného vědce Orfanika a tuší, že Gorc ve svých zříceninách skrývá jeho snoubenku, operní pěvkyni Salsu. (Bontonfilm)
(více)Recenze (593)
Jáj, že ja som si to zase púšťala... Ako keby som zabudla, prečo som dala také nízke hodnotenie. Ani na druhýkrát ma to neoslovilo. Miestami bolo treba trochu zapchať uši, niekedy zase prižmúriť oči, aby sa ten skvost dal bez ujmy dopozerať. Brněnský hantec mi až tak nevadil, ale tie udělátka... a pritom v Adéle to u mňa fungovalo na 100%. Niekde sa stala chyba. ()
"Právě vystřeluji svou 421. raketu na Měsíc. Tentokrát se určitě strefím.” Hrábě Teleke z Tölökö, nikoli Tölökö z Teleke, je vynikající, ale není v tom sám. Baron Gorc z Gorců, vynálezce Orfánik, lesní adjunkt Vilja Dézi nebo Tóma Hluchoněmec představují takovou sestavu kreténů, že praotec Verne pravděpodobně ani netušil, co to vlastně vymyslel. Chvilku mi trvalo, než jsem se zorientoval v konání a mluvě postav, ale nakonec jsem si s nimi zajódloval celkem slušnou árii. A teď si jdu zkarbonizovat koksohydráty, termovat nukleáty, akcelerovat moderáty a ohřát si párek. ()
Nádherná filmová pocta světu románů Julese Vernea. Tahle česká parodická škola (Adéla ještě nevečeřela, Limonádový Joe aneb Koňská opera...) pánů Lipského a Brdečky patří k tomu nejlepšímu, co kdy v československém filmovém umění vzniklo. Vždy se sejde naše herecká špička, spojí se s bravurní režií, brilantní trikovou (Jan Švankmajer) a hudební složkou, ale základem zůstává vycizelovaný geniální scénář - jemné předivo jazykového humoru, aluzí k významným dílům daného žánru, jemně ironický podtext, dějová linka kopírující schematismy žánrových klišé a jejich občasné záměrné zkarikování, a navíc spousta vlastní invence a kreativity - zde usazení do slovansky mluvících Karpat (jazyková složka hraje vždy ve filmech Oldřicha Lipského podstatnou roli) a celý ten v naší kultuře tak akcentovaný archetyp nezkaženého světa venkovského prostého lidu, crazy vynálezy šíleného vědce, poetika světa opery a operety a s ním spojeného prazvláštního patosu a jakoby nějakého mlhavého éterického oparu, neskutečně charismatický záporák (kongeniální Miloš Kopecký a jeho škatulková role), postava hraběte Teleke z Tölökö coby odkaz ke zvláštní zdejší reflexi aristokracie, celé to usazení jakoby kamsi do Uher či na východ monarchie, světa spíše mýtického či mytologického než skutečného... Jeden z vrcholů československé komediální tvorby a obecně československé kinematografie... ()
Ten Michal Dočolomanský měl vůbec pech. V obou jeho filmech ve spolupráci s Lipským a Brdečkou ho předabovali, tady navíc i přezpívali, což ale bylo logičtější. Inu, vědeckotechnická revoluce není žádná idylka. Naštěstí od lidí bez plnovousu i s ním lze očekávat mnoho, a to mnoho je tenhle film. Když jsem byl malý, tak to na mě působilo i jako horor. Čili pobaví se i děcko. Tedy i já. Jenom ta árie zní člověku v hlavě ještě dlouho... Stejně Vernea nejlépe zfilmovali u nás, nemůžu si pomoct. ()
Po druhý krát sa tu stretol Michal Dočolomanský, čo by čiste kladný hrdina, s Milošom Kopeckým v úlohe nehanebného záporáka. Znova sa ku nim pridal výborný Rudolf Hrušinský, ktorý si tentokrát zahral šialeného vedca Orfanika. No a na režísérskej stoličke zasa sedel Oldřich Lipský. Viete kedy predtým už došlo k spolupráci týchto výrazných veličín československej kinematografie? No predsa v roku 1977 pri filme "Adéla ešte nevečerala". Aj keď táto voľná variácia na romány francúzskeho spisovateľa Julesa Verne nie je špatná, pri Adéle som sa bavil viacej. *** ()
Galerie (29)
Photo © Filmové studio Barrandov
Zajímavosti (27)
- Film paroduje vědeckofantastické romány Julese Vernea, je inspirován pozapomenutým dílem „Tajemný hrad v Karpatech“ a obohacen o nové prvky – například o karpatský folklor, pro nějž byl vytvořen i vlastní jazyk. (alonsanfan)
- Oblíbenou zábavou Miloše Kopeckého (baron Gorc), Vlastimila Brodského (komorník Ignác) a Rudolfa Hrušínského (profesor Orfanik) ve volných večerech bylo hraní mariáše. (carott)
- Scéna s padajícím lustrem se natáčela ve velké jídelně na zámku Hrubý Rohozec. Lustr zde ale přitom nikdy nespadl, tento „kritický“ okamžik spadlého lustru dotočili technici v ateliérech. (Goodmanczech)
Reklama