Velká filmová loupež

Filmová komedie režisérů Zdeňka Podskalského a Oldřicha Lipského s Oldřichem Kaiserem a Jirkou Lábusem v ústředních rolích. Snímek, který dle mého soudu ani nenadchne, ani neurazí, zkrátka takový "oddechový" film, který však zdaleka nepatří do těch top filmů, které spolu ústřední dvojice vytvořila. Každopádně z úcty k nim, protože jejich humor mám jinak velmi rád, dávám filmu dvě hvězdičky. (30.12.2017)

Cena firmy Sony bude našim komikům předána na přehlídce 40 let znárodněné kinematografie v Praze U Hybernů. Vskutku velká filmová loupež... Film jsem viděl naposledy na špatně naladěném televizoru Tesla Merkur se zulámanou anténou. Byl konec osmdesátých let a scéna desítek herců vystupujících z polské parodie na Fiat, meta humor a ztřeštěné honičky mě fascinovaly. Jednalo se o období, kdy jsem ujížděl Muži z Hong Kongu. Bylo jasné, že očekávání založená na dětských diváckých zážitcích s Merkurem se nemohou naplnit, ale pocit trapnosti, jemuž jsem se místy neubránil, jsem nečekal. Splácanina vynikajících scének, včetně té "vítězné" z Japonska, odkazů na starší české úspěchy zestátněné kinematografie (Láska z pasáže, Arabela, Vrchní prchni aj.), odvážných výstřelků, zjevně z hlavy chlíváka Zdeňka Podskalského st. (nahotiny na kole) a řady nechtěných přešlapů od bláznivé komedie do nepovedené maškarády circa ČST. Ve své prostotě film klade nemalé nároky na znalost československé filmové tvorby, pro mileniála to musí být naprosté psycho. Místy ovšem nonsensuální crossover jako svině, jehož šílenost může docenit každý: Udělej Lábuse. Za pivo! [Vorlíček:] No tak, jak jsme Tě to učili? (Lambas se mění v havrana a zpět.) Vidíte jak se mu leskne brko? Možná kdyby to nebylo digitálně restaurované, ale vysílal to ten starý Merkur... (20.06.2020)

Objektivně vzato je samozřejmě ta premisa dost pitomá a je vlastně otázka, zda je to vůbec film nebo spíš jakýsi dokument/upoutávka na velkou filmovou výstavu. Na druhou stranu jsem ale jako malej capart na té výstavě byl, dokonce víckrát, byl jsem nadšenej, takže jsem ten "film" měl rád už kvůli tomu. A s odstupem mnoha let jsem v něm našel i překvapivé množství slušných gagů a filmových odkazů. (02.02.2024)

Televarieté točené U Hybernů... Na konci osmdesátých let byla Kaiser s Lábusem na vrcholu popularity socialistických estrád a soudruh byl rád, když se co nejvíce tehdejších herců a umělců zapojovalo do bavení pracujících. To co se dělo v televarieté a různých zábavných pořadech kdy kamery rády a zhusta zabírali v publiku známé tváře se v postatě dělo i zde, byť toto měla být filmová komedie. Já bych to viděl spíše jako takový fimový kvíz, protože někteří herci se filmem jen mihnou a často pronesou jedinou větu, jedinou repliku, která je však pro jejich postavu či film klíčová... Od diváka se čekalo, že si vzpomene... Tenkrát to asi bylo snazší, dnes člověk se občas musel zamyslet .. Na té výstavě jsem tenkrát také byl. bydleli jsme tehdy v Revoluční a tak jsem to měl párk kroků. Mně naši nalákali na Golema... :-). Dnes jsem to tedy viděl znovu s velkým odstupem a nebylo tam vtipného nic. Bylo to takové šedivé, odporně osmdesátkové a ten dojem umocňoval opuchlý soudruh Pláteník Moučka s obočím ala Brežněv a vyžraní papaláši vystupující z tatrovek ... Hvězda za vzpomínku na mládí . * (17.11.2018)

Největší koncentrace hvězd v dějinách filmu. K tomu spousta filmových a seriálových narážek a špatný film je na světě. Kaiser s Lábusem sice excelují, ale na příběhu je vidět, že ho napsali asi za noc a je v něm plno děr a nesmyslů, natočené to pak bylo asi za den, většinou na první dobrou. Často je tam něco jen proto, aby to tam bylo, taková snůška skečů a hlášek, které na sebe většinou nijak nenavazují. (17.01.2023)