An Inspector Calls
Režie:
Aisling WalshKamera:
Martin FuhrerHudba:
Dominik ScherrerHrají:
David Thewlis, Miranda Richardson, Ken Stott, Chloe Pirrie, Kyle Soller, Finn Cole, Patricia Winker, Sophie Rundle, Lucy Chappell, Wanda OpalinskaObsahy(2)
Anglický průmyslník pořádá večeři u příležitosti zasnoubení dcery s perspektivním mladým mužem. V domě se však neočekávaně ohlásí policejní inspektor s tím, že před třemi hodinami zemřela v nemocnici dívka, kterou všichni znali a mohli mít na její smrti podíl... Nová stylová adaptace nadčasového mistrovského díla spisovatele J. B. Priestleyho se odehrává v roce 1912 během rozkvětu průmyslového věku. V napínavém, mysteriózním příběhu, který proběhne během jediné noci a je zároveň tvrdou kritikou třídní společnosti, figuruje prosperující rodina Birlingových. Tu nečekaně navštíví inspektor Goole vyšetřující sebevraždu mladé dívky, jež pracovala v továrně pana Birlinga. Inspektor Goole nekompromisně vyslýchá jednoho člena rodiny po druhém a zjišťuje, že mrtvou každý z nich znal a navíc mohl sehrát významnou roli v jejím tragickém konci. Během vyšetřování vyplouvají na povrch kruté činy, necitelné skutky i temná zahanbující tajemství, která hrozí, že rozervou rodinu Birlingových na kusy a navždy zničí její dobrou pověst. (TV Prima)
(více)Videa (1)
Recenze (79)
Moc se mi to líbilo. Moc. Původně jsem čekala něco na styl Poirota, což nenastalo, zklamaná ale rozhodně nejsem. Totiž, sice to není detektivka jak od Agathy, na druhou stranu tu ale pořád máme napětí při hledání odpovědí. Ale ve výsledku mi přišlo, že je tam nakonec nejdůležitější taková ta sociálně-kritická rovina. Jinak mělo to super obsazení (Miranda Richardson na klasika, ta ženská prostě hraje jenom mrchy), perfektní produkci (tak to fakt umí jen Britové) a hlavně, co mi připadá nejzásadnější, v rámci jednotlivých žánrů žádnej ultrazázrak, komplexně multižánrově to ale funguje perfektně. ()
Tak tomu poviem prekvapenie. Vôbec som nečakal, že ma to tak chytí. Dejovo síce jednoduchšie, avšak s veľkou dávkou príjemnej tajomnej atmosféry a veľká kopa zvedavých otázok, na ktoré sa postupne nachádzajú odpovede veľmi zaujímavým spôsobom. K celkovej výbornej atmosfére svojou troškou prispel aj D. Thewlis, ktorý svoju rolu tajomného detektíva zvládol brilantne a spôsobom sebe vlastným. Toto bola parketa presne pre neho. 80/100 ()
Vnějšími znaky sice Walshův snímek napodobuje schémata klasických detektivek z dílny Agathy Christie, ale ve skutečnosti jde o úplně jiný žánr. Mysteriózní moralistní drama a nutno říct, natočené a napsané bravurně. Téhle dialogové hříčce by slušela i divadelní prkna. Atmosféra se dá místy krájet a David Thewlis má jako vyšetřovatel, prokurátor a soudce v jedné osobě zatraceně silné charisma. Snad si jen dovolím trochu zapolemizovat s myšlenkou fragreho, který charakterizuje film jako lekci z třídního boje. Se socialismem a třídním bojem tohle nemá nic společného. Moralistní drama je charakteristické právě pro klasickou měšťanskou společnost Británie a Spojených států, kde existovaly silné společenské a majetkové rozdíly a absenci dnešního sociálního státu nahrazovala společenská odpovědnost a charita, silně ovlivněná křesťanstvím. Na jedné straně tady byly silné společenské předsudky a privilegované vrstvy si chránily své postavení, takže společenský postup byl obtížný, na druhou stranu tady byla stálá cílevědomá snaha apelovat na morálku a pomáhat. Dnešní společnost je společnost blahobytu, je jednak zhýčkaná vysokou životní úrovní a konzumní nabídkou, jednak díky ochranné síti sociálního státu necítí takovou spoluzodpovědnost. Vadilo mi snad jediné, to prolnutí všech pěti aktérů slavnostní večeře s životními osudy smutné hrdinky příběhu přece jen zavání účelovostí. Kdyby pointa spočívala v odhalení, že šlo o pět různých žen, které doplatily na manýry lidí z lepší společnosti, a tajemný vyšetřovatel si jen účelově spojil v jednu osobu, aby přítomné dostal tam, kam patří, byl by výsledek dokonalý. Celkový dojem: 90 %. ()
Hodně netradiční detektivka, která není tím, čím se zdá být a stojí na výborných (řádně odporných) výkonech Kena Scotta a Mirandy Richardson. D. Thewlis nemá moc co hrát. Čiší z toho divadelnost, ale není to vyloženě na škodu. Asi to není nejgeniálnější počin všech dob, ale svůj účel zabavit na jeden večer to splní - 74 % ()
Ta schématičnost ani prvoplánovaný tlak na diváka mně tentokrát nijak neurazili. Koukal jsem na dobře napsanou levičáckou divadelní hru s několika skvělými herci. A konec mě (naopak od některých jiných koukačů) potěšil. Co je dáno, je dáno, -beznaděj a dno pro (ještě ne) mrtvé i živé. A rozhřešení? To teda nevím ... . ()
Reklama