An Inspector Calls
Režie:
Aisling WalshKamera:
Martin FuhrerHudba:
Dominik ScherrerHrají:
David Thewlis, Miranda Richardson, Ken Stott, Chloe Pirrie, Kyle Soller, Finn Cole, Patricia Winker, Sophie Rundle, Lucy Chappell, Wanda OpalinskaObsahy(2)
Anglický průmyslník pořádá večeři u příležitosti zasnoubení dcery s perspektivním mladým mužem. V domě se však neočekávaně ohlásí policejní inspektor s tím, že před třemi hodinami zemřela v nemocnici dívka, kterou všichni znali a mohli mít na její smrti podíl... Nová stylová adaptace nadčasového mistrovského díla spisovatele J. B. Priestleyho se odehrává v roce 1912 během rozkvětu průmyslového věku. V napínavém, mysteriózním příběhu, který proběhne během jediné noci a je zároveň tvrdou kritikou třídní společnosti, figuruje prosperující rodina Birlingových. Tu nečekaně navštíví inspektor Goole vyšetřující sebevraždu mladé dívky, jež pracovala v továrně pana Birlinga. Inspektor Goole nekompromisně vyslýchá jednoho člena rodiny po druhém a zjišťuje, že mrtvou každý z nich znal a navíc mohl sehrát významnou roli v jejím tragickém konci. Během vyšetřování vyplouvají na povrch kruté činy, necitelné skutky i temná zahanbující tajemství, která hrozí, že rozervou rodinu Birlingových na kusy a navždy zničí její dobrou pověst. (TV Prima)
(více)Videa (1)
Recenze (79)
Velmi smutný příběh vybízející k hlubšímu zamyšlení. Sociální drama se po odchodu inspektora mění ze značně předvídatelného a poměrně divadelně strnulého vyprávění na horskou bystřinu, která unáší diváka do údolí chvilkové naděje, aby jej vzápětí svrhla do závěrečné srdcervoucí propasti, skrze níž má dosáhnout mravního očištění. A mravní očista je zde nejen naznačena, ale dokonce formulována, ovšem předkládané imanentní filantropické řešení je nedostatečné a nikdy nepřestane být nedostatečným. Mít rád lidi pro ně samé nebo pro sebe, to nemůže nikdy fungovat, je třeba se povznést výše k transcendentnímu řešení: k lásce k lidem pro Boha. Též jen skrze Boží odpuštění se lze vypořádat se svými špatnými minulými činy, lidskými silami je to nemožné. ()
Ta schématičnost ani prvoplánovaný tlak na diváka mně tentokrát nijak neurazili. Koukal jsem na dobře napsanou levičáckou divadelní hru s několika skvělými herci. A konec mě (naopak od některých jiných koukačů) potěšil. Co je dáno, je dáno, -beznaděj a dno pro (ještě ne) mrtvé i živé. A rozhřešení? To teda nevím ... . ()
Komorní televizní (skoro až divadelně laděný) snímek, odehrávající se ve dvou místnostech během jediné noci. Christieovská staroanglická atmosféra, kdy Poirota nahradil tajemný inspektor Goole. Chytré dialogy, gradující napětí a zvraty. Jen pro mne bylo těžké uvěřit propojenci vztahů všech zúčastněných se zemřelou dívkou a ten duchařský konec mi taky úplně nešmakoval. 70%. ()
Komorní dialogovka, která je přepracováním divadelní hry (a kdo si toho nevšiml, nechť se naučí číst úvodní titulky k filmu, ano mluvím na tebe, Gudauline). A funguje pekelně dobře, přičemž se zdráhám o filmu cokoliv konkrétního napsat, abych nevyzradil nějakou tu zásadní zásadnost z děje (Kurňa, Gudauline, fakt, nejdřív tamto a pak spoiler jako prase? Come on!), stačí snad jen napsat, že si se mnou film pohrával ve smyslu "hehe, oni si myslí, že mě nenapadne, jak to ve skutečnosti je?" přičemž to je vlastně ... No, jinak, vyzrazovat netřeba. Jen si lehce postesknu nad tím, že komorní, televizní filmy, co se odehrávají v pár místnostech a maximálně jednom exteriéru, by měli krom skvělé herecké skvadry (která tu ovšem je) sázet i na zajímavou kameru, ať už volit nějak odlišné snímání úhlů, vedení záběrů, nebo cokoliv jiného, co by udělalo z "jen" povedené záležitostí věci opravdu výjimečnou, ale i tak se na těch pět necham ukecat knírem Davida Thewlise. ()
Mysteriózní, filozofické a kriminální drama, podle divadelní hry. Hvězdně obsazené a umě zahrané. Pokud od toho nečekáte nic epického a spíše filozofickou rozprávku s pár postavami, budete velice spokojeni. Epičnost totiž by zde byla naopak ku neprospěchu jednotlivých dějových nuancí a po skončení byste si pak nemohli pokládat zajímavé úvahy, jako například kdo byl z postav nejhorší a kdo naopak nejlepší. Není to tak jednoznačné, jak by se totiž mohlo zdát. A to se mi na tomto díle líbí. 80% ()
Reklama