Heavy Trip

Je to přehnaný, je to úlet, ale kouká se na to skvěle - ono zas tolik podobnejch filmů se skutečnejma a hrajícíma muzikantama neznám. Herci jsou přesně tak sympaticky nesympatický, jak asi bejt měli (což asi pro většinu z nás diváků platí i o tý jejich hudbě), ale ani jejich občasný přehrávání tolik nepřekáží i díky tomu, že je vidět, jaká to pro všechny zúčastněný nadšence musela bejt prdel. Taky je to natočený obdivuhodně draze a řemeslně to působí profesionálně - díky tomu ani některý těžce prvoplánový scénky (typu palestinský teroristi v mikrobuse) nepůsoběj tak přiblble, jak by docela snadno mohly. Pobavilo mě i to spojení s larpistama a to, jak pak kapelu proti těžkooděncům bránili těma svejma dřevěnejma štítama... Nápadů tam bylo spousta - třetina vtipů byla skvělá, třetina přehnaná a třetina wtf, ale celkově mě to fakt bavilo a ten film prostě nějak funguje. Za mě mezi 3 a 4* - zatim zůstávám u silnejch 3*. (27.09.2020)

Náběh parádní, ale pak někdo použil obraceč času a všechno bylo v loji. Smrtí bubeníka se film zvrhl v něco, v co původně definitivně být neměl. A pokud jako divák natěšeně očekáváte road movie, tak budete velice zklamáni, protože samotný trip trvá pět minut metráže. Převládající metráž se pak věnuje obyčejům na vesnických losích jatkách. 58 % (24.07.2019)

Jak správně píše, kolega, soudruh Verbal k napsaní velikého hudebního hitu stačí někdy opravdu málo. V tomhle případě jeden mrtvý sob a drtička na maso, nebo co, to vlastně bylo, do které se tenhle kdysi statný paroháč již v naporcované podobě zasekne a vyloudí zvuk v podobě metalové megapecky, která udělá ze čtyř neznámých, dlouhovlasých, finských buranů hvězdy skoro první velikosti. A tohle vše funguje skoro perfektně. Včetně tupého, béčkového humoru, několika zcela šílených situací, které gradují v Norsku, kam se tahle skupina se svým hitem ke konci vydá. Je to hodně ulítlé, místy totálně přehnané, ale když to vezmu kolem a kolem je to jediná metalová komedie, co jsem za posledních hodně let viděl. A navíc po čertech povedená. (30.03.2019)

Symphonic Postapocalyptic Reindeer-Grinding Christ-Abusing Extreme War Pagan Fennoscandian Metal! A to v té nejvíc True podobě! Například takové oficiální focení kapely! Nic nemůže být víc True! Jasný, několik tichých míst tam je, také platí to, že čím blíže závěru, tím šílenější děj, ale proč ne? Vždyť ono to k tomuto jedinečnému filmu neskutečně sedne. Humor je výborný, obzvlášť ten metalový a řádně černý. Impaled Rektum jsou sympaťáci, kteří navíc mají štěstí na jedinečné bubeníky. První by snad zastínil i Ethana Hunta a ten druhý? Ten je tak trochu cvok, hold klasický Laponec... naštěstí muzikoterapie dělá divy! 80% (08.04.2020)

„Chlapci, smysl života je jako klitoris. Pořád chodíte okolo, ale nikdy nevíte, jestli jste ho našli.“ Anebo jak by vám řekl 1 z chovanců ústavu, radši se posrat, než mít celej život zácpu, no zkrátka film plný životních pravd, že…Je to bez diskuze strašně ujetá hovadina, ale také naprosto svá a často i zábavná! Kytarista hledající ten správný riff, bubeník, nad jehož špionážním kouskem by se i Ethan Hunt zastyděl, basák s neuvěřitelnou pamětí a zpěvák dávající za pravdu těm, pro něž je metalový zpěv zvracením. Tedy čtyřka politováníhodných individuí, kterým ovšem nelze nefandit. Humor filmu je mnohdy absurdní a hodně černý, nadsázka diktuje dění…Plný počet nedám kvůli kolísavosti tempa a občasným hluchým místům, přesto na některé skvostné momenty nezapomenete, ať už jde třeba o souboj s rosomákem (připomínající ikonickou scénu z Ed Wooda), nástup Delty (těch nejostřejších norských pohraničníků), focení na promo či geniální „stage diving“. „To znělo hrozně! Jako by někdo mordoval prase!“ - „Ne, to nebylo prase…ale koza.“ (28.07.2019)