Zelená kniha

Tony "Lip" Vallelonga (Viggo Mortensen) dělá v klubu Copa vyhazovače a šoféra. Klub je však na dva měsíce uzavřen, protože bude procházet renovací a Tony se ocitá bez práce. Dr. Donald Shirley (Mahershala Ali) hledá řidiče pro své osmitýdenní koncertní turné po jižanských státech USA a Lip se ocitá na seznamu kandidátů, ale bude tady menší problém, protože Don je černoch... Příběh, který napsal sám život, svede v roce 1962 dohromady dva muže s naprosto rozdílným pohledem na svět. Oscar je v tomhle případě zasloužený, protože film nabídne skvělé herecké výkony od obou hlavních představitelů. (10.03.2019)

Zelená kniha získala tri Zlaté glóbusy. Iróniou je, že film získal Zlatý glóbus v kategórii muzikál alebo komédia, hoci ide o drámu. Je v ňom síce aj humor, ale primárne ide o drámu. Zelená kniha sa v kategórii Najlepší film delila o hlavnú cenu s Bohemian Rhapsody, ktorý bol paradoxne ocenený v kategórii dráma, hoci by sa práve tento film o skupine Queen hodil do kategórie, v ktorej bodovala Zelená kniha, oveľa viac. Nič to ale nemení na tom, že Zelená kniha si svoje ocenenia zaslúži právom. Samozrejme základom kvalitného filmu je scenár a ten je v tomto prípade mimoriadne dobrý. Tým najlepším na Zelenej knihe je ale herecká chémia medzi oboma ústrednými protagonistami. Obaja sú výborní. Viggo Mortensen, ktorý pre úlohu slušne pribral, je ako pologramotný, ale zdravým sedliackym rozumom vybavený buran jednoducho skvelý a Zlatý glóbus za herecký výkon by si zaslúžil rovnako ako jeho herecký partner Mahershala Ali, ktorý bol ocenený za Najlepší vedľajší výkon. Tretí Zlatý glóbus potom získal scenár. (20.11.2019)

Jméno Peter Farrelly mohlo svádět k dojmu, že Mahershala a Viggo budou neobvyklá siamská dvojčata, která na jihu zažívají buranská dobrodružství založená na kontrastu, primitivitě a vyměšování, ale předsudky jsou od toho, aby se bořily.. Roadmovie postavené na pozitivních pocitech, uvolněnosti, s kterou je podáno i téma rasové segregace a především projevu ústředního dua, mezi kterým nefungovala chemie, ale přímo fyzika, protože obě ozubená kola Ali i Mortensen do sebe zapadla tak, že to soukolí bromance o samotě a přátelství dala do pohybu s naprostou lehkostí. Nejlépe to jde poznat na závěru, který se očekávaným vánočním klišé šikovně vyhnul, aniž by na ně zanevřel a vy víte, že za těch osm týdnů si navzájem dali to, co už jim nikdo až do konce života nemůže vzít. Slova jako kalkul, plochost a politická korektnost tentokrát nestačí na srdce a důstojnost. A pokud máte něco proti tomu, sežere vás s barbecue omáčkou Tony Lip a zbytky hodí na cestu veverkám.. (26.02.2019)

„OČEKÁVÁTE, ŽE PRO VÁS BUDE PRÁCE PRO ČERNOCHA PROBLEMATICKÁ?...“ /// Italská komunita v N.Y., Bronx, čmoudi a USA šedesátejch let. Teda hlavně „rasistickej“ jih. Tam má totiž namířeno Dr. Don Shirley, na klavírní turné. A bodyguarda mu dělá Tony „Zobano“, obdařenej schopností potírat problémy. Sice čmoudy moc nemusí, ale potřebuje prachy… Ftipnej námět. Vůbec, toho vtipu, na to, jak je to vážný téma, je tady celkem dost. Mezi Mortensenem a Alim chemie funguje parádně, a dialogy mezi „vobyčejným“ Italem a inteligentním černochem vytvářejí podobnou náladu, jako třeba ty v Nedotknutelných, ke kterejm má film pocitově blíž, než k nějakejm Osobním strážcům. Navíc se mi líbí, ta idea, která platila už za Hitlera - chceš se pomstít rasistům? V něčem vynikni! (Taková rada pro cigány…) /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Jedu jen kusy inspirovaný skutečností. 2.) O existenci Zelený knihy jsem neměl tucha. 3.) Thx za titule „tkimitkiy“. (23.02.2019)

Zelená kniha je super, to musíš vidět říkali přátelé. Vůbec netuše o čem je jsem ji dnes z čista jasna dal. Ano, natočené je to krásně. Je to vlastně roadmovie (a ty já rád) o cestě z New Yorku na rasistický jih šedesátých let (ta já také rád ta léta šedesátá) v nádherném Cadillacu DeVille 1962 s parádním dobovým soundtrackem. Vigga zbožňuji a Aliho už jsem ve filmech také párkrá tviděl a zde také hrál dobře. Ale film mně nezaujal. Když jsem viděl Smažená zelená rajčata, byl jsem nadšen. U Řidiče slečny Daisy a z dalších protirasistických filmů jsem měl radost, že se o tomhle tématu stále točí filmy. Když ve Volání svobody zemřel Steve Biko byl jsem zhrozen, podobně tak v Amistadu když byla lidská ,,zátěž'' v podobě otroků nemilosrdně shozena v řetězech z paluby lodi.... Vždy jsem odsuzoval bezpráví a nikdy mi nevadila jinak zbarvená pleť a nesoudil jsem člověka jen podle ní. Jenže. Poslední dobou je ve filmech přečernochováno. Klidně mi říkejte běloch, taky mne to neuráží, takže si dovolím užívat slovo černoch. Není filmu aby jeden z hrdinů neměl tmavší pleť. Ideálně je tam v nějakém tom teamu zastoupen běloch, černoch, asiat. Prostě každý tam má svého zástupce co kdyby. Samozřejmě tenhle film je o skutečném přátelství, o skutečných lidech z doby kdy to Afroameričané ve Státech a obzvláště na jihu měli těžké a to řada z nich bok po boku s bílými krvácela na bojištích druhé světové či v Koree. Já tenhle film vidím jako kalkul. Teď je po těchto ,,hřejivých'' filmech, poptávka nejen v USA. Já jsem toho prostě už přecpaný. Tuhle ráno pustím ČT před sedmou, tam pořad o Africe od pana Chaloupka s černoušky. Přepnu na jinej kanál a tam kreslená pohádka o dětech, samozřejmě jedno bylo tmavší pleti...V reklamách v Tv už dnes nejsou jen bílí herci... Úplně mně dostalo info o novém Bondovi atd... Ale my nežijeme na rovníku. Perou to do nás horem dolem, jako bychom nevěděli, že jsou na světě i lidé jiných barev pleti. Musíme si zvykat zřejmě na to co přijde. Už mně to prostě otravuje a znechucuje a začíná mně to štvát. A efekt to bude mít za chvilku opačný. Přestanu na takovéhle filmy úplně koukat a kdo ví zda se nakonec z člověka co byl v poho touhle neustálou propagandou nevytvoří rasista. Dávám za 3 sklenky vodky jen za to řemeslné zpracování. * * * (08.08.2019)