Dogman

Mrazivý príbeh odohrávajúci sa na chudobnom predmestí, ktorému vládne bývalý boxerista Simoncino. Terorizuje okolitých ľudí, no nikto sa mu neodváži vzoprieť. Jeden z jeho zdrojov drog je Marcello (Marcello Fonte), ktorý vlastní súkromný salón pre psy a vo voľnom čase sa starostlivo venuje svojej malej dcérke. Veľmi zaujímavo sú nám podávané kontrasty v jeho osobnosti – na jednej strane je dealerom drog a kamarátom surového násilníka, na strane druhej sledujeme jeho dojemný vzťah k zvieratám a obrovskú lásku k dcére. Keď Simoncino pod vplyvom svojich absťákov začne hrotiť situáciu a rozhodne sa prepadnúť zlatníctvo Marcellovho kamaráta za vidinou rýchleho zárobku, Marcello s ním odmieta naďalej spolupracovať. Z lúpeže je nakoniec podozrivý sám Marcello a za mrežami končí namiesto skutočného vinníka on. Pobyt vo väzení mu dá dostatok priestoru na to, aby si určité veci zhodnotil, zbavil sa masky dobráka a naplánoval surový plán pomsty... *Videné na MFF Cinematik, 2018. (01.10.2018)

City western adaptující příběh Davida a Goliáše. Ovšem vítězství Davida není sladké, ani hořkosladké, ale hořké. Garrone ukazuje sestup Marcella do pomstychtivosti neuvěřitelných rozměrů. Marcello Fonte i jako neherec dokázal zkřížit Buster Keatona a Petera Lorrema s nepříjemnou drásavostí diváckých očekávání. (30.10.2018)

Kdyby měl Gilles Deleuze ještě šanci vidět tento film, možná by řekl, že je to typický případ "stávání se zvířetem", "stávání se psem". Marcello (Fonte) se stává psem nikoli vzezřením či ústrojenstvím, jen prochází jakýmsi neurčitým životním stádiem, kdy v důsledku společného života se psy a z lásky k nim a vzhledem ke své psí situaci, začíná přejímat psovské reakce a psovské "uvažování", takže v závěru, kdy se snaží dokázat, že psem není, dokazuje jen, že jím už je - jako by pejsek pobíhající kolem něj, už předjímal jeho vlastní bytí (zatímco Marcello se jen tak bezradně tváří). Poměr mezi Marcellem a Simoncinem nelze objasňovat z pohledu agresor/šikanovaný ani mučitel/trpitel ( (tento poměr by musel projít nějakým vývojem, a scénáristé jej také záměrně neobjasňují). Zatímco obtížně pochopitelné úchylky (chování na policii - psí věrnost, rozbití motocyklu - psí vztek, přání zavřít psa do klece, nesmyslné nošení mrtvoly - pokus o nové zapadnutí do psí smečky, a další) jsou právě filosofií "stávání se zvířetem" snadno objasnitelné. Pozn.: Matteo Garrone zde navazuje na tradiční výrazové prvky italské kinematografie, které, jak i jinde, se osvědčily i zde. (11.01.2020)

Základ príbehu je ako vyšitý z hociktorého mesta alebo mestečka, lebo asi všade sa nájde nejaký bývalý boxer, teraz feťák, ktorý už nič iné nedokáže, len svojou hrubosťou terorizovať celé okolie. Na druhej strane je Marcello, povolaním "psíčkar", ktorého vám je neraz ľúto, no vzápätí vždy spraví niečo, za čo si potom nesie následky. Na môj údiv sa toho vo filme dialo celkom dosť a keď v osemdesiatej minúte prišla pomsta, takmer som pukol smiechom. Takmer ako v nejakom šialenom noir filme. Dogman ma určite prekvapil. Taký bonbónik so zaujímavou chuťou. (09.06.2022)

Asi pocházím z jiného vesmíru, jelikož hlavní hrdina, "dobrák od kosti", se kterým tu většina uživatelů sympatizuje, mi byl odporný stejnou měrou jako onen nezřízený násilník. Dobré srdce? Ale kdeže. Lítost? Ani v nejmenším. Někoho tak blbého, aby člověk pohledal. Když sledujete jednání hlavní postavy, tak vás napadne označení 'retard', doslova vás irituje. Takový hlupák, neschopný predikovat následky svého jednání, už vzbuzuje doslova pohrdání. Slaboduchý Marcello spíše než dobrým srdcem oplýval strachem a vychcaností. Ten vůl dostal co zasloužil. (16.02.2020)