Reklama

Reklama

Pan Jones

  • Polsko Obywatel Jones (více)
Trailer 1

Obsahy(1)

Odpovědnost a poslání novináře proti světu, který nechce vidět ani slyšet... „Čím to všechno Stalin platí?“ ptá se hrdina filmu britský novinář Gareth Jones, když vidí zběsilou industrializaci Sovětského svazu. „Na jihu jsou to samá obilná pole. Obilí je Stalinovo zlato!“ dostane se Jonesovi zasvěcené odpovědi. Mladý novinář původně přijel do Moskvy, aby udělal rozhovor se Stalinem. Navzdory úředním orgánům a agentům, kteří ho hlídají, se mu podaří dostat na Ukrajinu. A o tom, co na vlastní oči viděl a doslova přežil, se snažil přesvědčit Británii a svět. Stalinova politika paradoxně na území nepřehledné úrodné černozemě Ukrajiny vyvolala jeden z největších hladomorů v dějinách lidstva. Odhady se pohybují kolem sedmi až deseti miliony lidí, které hladomor v letech 1932–33 zahubil... Film významné polské režisérky Agnieszky Hollandové nejen připomíná tuto hrůznou politickou zvůli, která je dodnes mnohými zamlčována a zlehčována, ale zároveň je film výsostně aktuální. Vypráví o odpovědnosti novináře, o novinářské odvaze a cti, o tom, jak je snadné zaprodat svou profesní i lidskou duši. Je to odvaha vidět a pojmenovat věci takové jaké jsou navzdory mocným tohoto světa, navzdory všemu pokušení. Dodnes umírají novináři za svou pravdu, tak jako Gareth Jones. (Česká televize)

(více)

Videa (1)

Trailer 1

Recenze (55)

LEGACY 

všechny recenze uživatele

Není to zrovna největší masterpiece, na který spočine váš zrak, obzvláště v celkem nabitým životopisným žánru, přesto je to nesmírně důležitý kousek, který přináší povědomí jak o Garethu Jonesovi, tak především o holodomoru. Já jsem se právě včera vrátil z Ukrajiny a právě díky mému pobytu jsem se o tomtu příběhu dozvěděl, no a ve stejné úctě a svaté pietě, se kterou nyní mluvíme o černobylské havárii, bychom měli rovněž soucítit s ukrajinském bídačení v dobách pětiletek a strašného stalinismu. Východ a jeho historie je prostě tak černá a bolavá, že se člověk bojí, co se všechno vlastně tajilo. ()

rikitiki 

všechny recenze uživatele

Je to velmi těžké téma. Agnieszka Holland však nesklouzává k drastickému líčení ukrajinského hladomoru, stačí jí pár scén, aby navodila atmosféru bezútěšné hrůzy. Staví proti sobě dekadentní večírky komunistické smetánky a téměř černobílou pustou krajinu, kde se potácí jen pár stínů vyhladovělých k smrti. Doslova. Mezi tím je nám průvodcem pan Jones, nejspíš naivní, ale taky odvážný a důsledný. Pointa vyprávění o osobní statečnosti a bezskrupulózním využívání nezasloužených výhod je hodně trpká. Ta krutá nespravedlivost až zabolí. SHRNUTÍ: Vždycky lhali, vždycky zabíjeli, nikdy se neohlíželi na životy jiných. To se taky nemění. ()

Reklama

EastWicka 

všechny recenze uživatele

Krásný, palčivý film s přesahem tak aktuálním, že z toho jednomu není dobře po těle... Příběh Garetha Jonese, jeho cesty cizince do srdce temnoty stalinské říše a zpět - do světa, který hrůznou pravdu o hladomoru na Ukrajině nechce slyšet nebo ji přizpůsobuje vlastním zájmům a ideologiím - má velkoformátový rozmach Leanova Doktora Živaga a naléhavost thrilleru. Při putování hladem umírající zemí pak přechází v čistokrevný horor (záhrobní koleda malých sirotků mi v hlavě doznívala hodně dlouho). Orwellovský rámec, do kterého Agnieszka Holland svůj film zasadila, je dnes, v době vzestupu totalitarismu a dezinformačních médií stejně mrazivý jako v roce 1933. Ve 141 min. verzi promítané v Lucerně v rámci festivalu 3kino nebyla, alespoň pro mě, jediná minuta, jediný záběr, navíc. ()

slunicko2 

všechny recenze uživatele

Působivé zobrazení tísnivé atmosféry v Moskvě a na Ukrajině v roce 1933. 1)  Film primárně není o ukrajinském hladomoru, ale o boji za pravdu a proti jejímu zamlžování a zkreslování. Dnes v době masově přijímaných fake news je to téma velmi aktuální. A i když můžeme mít různé připomínky k historické akurátnosti zobrazovaných skutečností (moje největší výhrada se vztahuje k nefunkční postavě George Orwella a jeho citacím z Farmy zvířat a 1984, knih, které napíše o více než deset let později), své poselství o významu pravdy a odpovědnosti médií za sdělované skutečnosti film říká na plné pecky._____ 2)  Konflikt mezi Jonesem a Durantym není konfliktem ideologickým, jak by se na první pohled mohlo zdát. Duranty není žádný sympatizant sovětského režimu, jde mu čistě jen o zachování svého postavení v Moskvě a přístupu k představitelům moci. Ani Jones není komunista. Jemu jde o pravdu. Povaha konfliktu je morální._____ 3)  Současně jde i o politiku. V souvislosti s navázáním diplomatických vztahů mezi USA a SSSR byl na večeři pořádané pro sovětského ministra zahraničí Litvinova v newyorském hotelu Waldorf-Astoria v listopadu 1933 Durantyho přínos oceněn hromovým potleskem. Vždyť se přece tak zasloužil o vzájemné dobré vztahy..._____ 4)  34letý James Norton (novinář Gareth Jones) zde s ohledem na povahu díla příliš sexy nepůsobí, ale výkon podává dobrý._____   5)  Přesný koment: Marze***. ()

Daddko 

všechny recenze uživatele

Príbeh a hlavný aktér pravdivý, hladomor rovnako. Soviety na chvíľu splnili čo sľúbili, rozdali pôdu mužikom. Vzápätí otočili a kolektivizovali. Čo cennejšie mohli tomu mužikovi vziať a ako väčšmi ho podviesť ? A tak nastal teror a hladomor vrátane kanibalizmu. Súdruhovia, človek je problém. Niet človeka, niet problému. A tak sa robotnícka trieda a industrializácia viezla na chrbte mužika a to bol rád že neskončil v Gulagu pri rúbaní dreva alebo uhlia. Filmu vyčítam málo komunikácie Mr. Jonsa s miestnymi, vypočuť si tie krutosti od mužika. Malá skulinka v deji bez udavačov a ČEKY sa mohla nájsť. A ešte mi nejde do hlavy ten vlk (pes?). Nezaútočil, prejedený ľudským mäsom ? Fúj, morbidná to predstava. ()

Galerie (100)

Zajímavosti (3)

  • Ve filmu zazní hláška: „To je můj velký bratr,“ i když kniha „1984“, kde byl termín Velký bratr použit, vyšla až roku 1945 a děj filmu se odehrává v roce 1933. (Moor8)
  • Gareth Jones (James Norton) fotografuje ruským aparátem „Зоркий 1“ (Zorkij 1). Podle odborníků se jedná de facto o přístroj Leica II. Sověti přivezli z Německa po 2. světové válce co se dalo, včetně fotografické techniky a technologií. Fotoaparát se vyráběl v letech 1948 až 1956 v Krasnogorském mechanickém závodě. (sator)
  • Londýnské lokace byly natáčeny v Edinburghu. (aporve)

Související novinky

3Kino - filmem proti ruské agresi

3Kino - filmem proti ruské agresi

18.03.2022

3Kino společně s organizátory Ukrajina film fest pokračují v charitativní akci, která chce ukázat příčiny a důsledky agresivní rozpínavosti totalitního Ruska. V pondělí 21.3. v kinosále Městské… (více)

Reklama

Reklama