Soukromá válka

Marie Colvin - meno, ktoré je známe každému, kto sa zaujíma o vojnové konflikty vo svete. Práve vďaka takýmto ľuďom, ktorí riskujú svoje životy, máme správy z prvej ruky a priamo z miesta konfliktu. Na mieste je však otázka, či sa dá zostať v takejto polohe nestranným, keďže pravda má množstvo podôb a vôbec to nemusí byť také, ako by sa mohlo na prvý pohľad zdať. Marie sa nebála, riskovala, ... a tak aj dopadla. Trochu na zamyslenie zostáva aj to, že kto bol napokon v Sýrii "ten zlý"? (Až také jednoznačné to veru nie je). Čo sa týka filmového spracovania tejto ženy, tak musím uznať, že Rosamund zahrala svoj kvalitný štandard. Film ma bavil, pretože tieto všetky konflikty a vojny som sledoval, takže to nebolo pre mňa úplne neuchopiteľné ako pre tých, čo sa o takéto veci nezaujímajú. Natočené to bolo skutočne zručne, aj keď tie alkoholické scénky z Marienho súkromného života ma vôbec, ale vôbec nezaujímali. 3* (02.05.2020)

Ňah, mna tieto novinárske drámy podľa skutočných udalostí, kde sa ešte aj rieši pozadie väčšinou narušenej reportérky, už nebavia. Stále je to o tom isto, stále tie isté kauzy, stále tie isté obete, stále tie isté masové hroby. Nič nové, zase len útok na city a podtext, že amíci sú tí najlepší. Ne. 1 z 5 (11.08.2020)

Vojnová reportérka ocitajúca sa v miestach, kam by sa len málokto z nás odvážil zájsť. Obdivuhodné reportáže, ktoré svet musí vidieť, aby sa dozvedel, čo sa v krajinách zmietaných vojnov naozaj deje. Záťaž tak veľká, že i samotná Marie Colvin bojovala s vlastnými démonmi vychádzajucimi z post-traumatickej stresovej poruchy. Samotný film miestami jemne povrchný, vsádzajúci na šok a zdesenie sa v druhej polovici preklopil do oveľa osobnejšej a emotívnejšie výpovede. Rosamunde skvelá ako vždy. (31.03.2020)

Velice hezky zpracovaný příběh jedné statečné novinářky, díky které mohli diváci po celém světě vidět a přečíst si o realitě válečného života. Film hodně přibližuje práci válečných novinářů a ukazuje, že to vůbec není žádná procházka rájem. Osobně se divím, že se hlavní hrdinka dostala až tak daleko jak navzdory útokům, tak psychickým problémům. Rosamund byla dokonalá, překvapilo mě, jak skvěle zvládla napodobit novinářčin hlas a její nervózní tiky. Opravdu smekám. Příběhově a jako celek je to ale malinko slabší a místy až nudné. Režisér to možná lehce pojal jako dokument, než jako celovečerní filmy a nechává tam hodně prostoru, což je podle mě špatně. Jelikož je to životopisný, má tam být hodně informací a detailů, které by mohli divákovi pomoc se vtělit do hlavní hrdinky. To tady bohužel tolik nefunguje. I tak je to ale snímek, na který by se měl podívat každý, kterého alespoň trochu zajímá válka nebo novinařina. (27.07.2020)

,,POKUD PÍŠETE O VÁLCE, MUSÍTE JÍT NA MÍSTA, KDE VÁS MOHOU ZABÍT, NEBO KDE JSOU ZABÍJENI JINÍ.…“ /// Jaký to je bejt válečnej zpravodaj… (hele, trochu jinej…). Takže takovýhle to je… hmm… Dobrovolně zvolená ruská ruleta, kde vítěz bere slávu, všelijaký psychický syndromy a touhu po dalším adrenalinu. A poraženej… Tož, to je takový otřepaný (ale pravdivý) klišé. Hodně o Marii a jejím soukromým životě, o novinářských sólokaprech a zase jejím soukromý…, filosofování o válce a lidech (a tak podobně). A vyvrcholení musí zákonitě patřit „návštěvě“ Homsu v roce 2012. Vobčas pobaví i ten její život, ale důležitý (bych řekl) jsou ty výjezdy. Záběry na lidi trpící válkou, umírající ženy a děti… Když vono je to celý takový chladný. Pike je fajn, chápu, že díky Colvin se svět dozvěděl o …, ale stejně mě to nestrhne. /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Jedu jen kusy podle skutečnosti. 2.) Magazín Vanity Fair, kde novinářka Marie Brenner vydala v roce 2012 „Marie Colvin's Private War", nečtu. 3.) Válka je pro mě závislost. 4.) Thx za titule „vasabi“. /// PŘÍBĚH **** HUMOR ne AKCE * NAPĚTÍ * (07.02.2019)