Reklama

Reklama

Neuvěřitelný skutečný příběh Marie Curie-Sklodowské, první  ženy - vědkyně, která získala Nobelovu cenu. Biografie vědkyně, manželky a matky, která se zasloužila o přelomové objevy na poli fyziky a chemie... V roce 1934 se Marie Curie zhroutila ve své laboratoři v Paříži. V nemocnici vzpomíná na svůj život, jak začala studovat v Paříži, jak bylo financování jejího výzkumu často odmítnuto kvůli tomu, že byla žena, jak potkala stejně zaníceného Pierra Curie a vstoupili do partnerství. Potom, co Marie objevila hned dvě radioaktivní částice polonium a radium, zamilovali se do sebe, vzali se a měli dvě děti. Marie brzy ohlásí objev radioaktivity, který způsobí revoluci ve fyzice a chemii. Radium se brzy začne používat v řadě komerčních produktů. O škodlivosti radioaktivity se tenkrát ještě nevědělo. I samotná Marie nosila radioaktivní materiál ve zkumavce v kapse, anebo v noci zamyšleně pozorovala, jak ze šuplíku pracovního stolu vychází jemné zelenomodré světlo. Po smrti milovaného manžela zůstává věrná svému závazku vědě a zkoumá dál. Brzo je evidentní, že její práci bude možné aplikovat v medicíně a může zachránit tisíce životů. Anebo ve válce, kde jich může zničit na miliardy. Marie byla snad jediným člověkem, kterého nezkazila sláva. (JOJ Cinema)

(více)

Videa (3)

Trailer 2

Recenze (96)

marhoul 

všechny recenze uživatele

A mě se to líbilo. Chápu nářky jiných diváků, rozumím, ale mně Radioactive překvapivě sedlo. Ačkoli si na přehnanou ultrakorektnost nepotrpím, tady téma smysl pochopitelně dávalo. Životní příběh Marie Curie- Sklodowské byl krom vědy především o emancipaci ženy vědkyně, která se ve své době logicky trápila s prosazením se ve světě mužů, se získáním potřebných podmínek pro svůj výzkum, se sháněním financí a vlastně i se zajištěním si klidu pro práci. Dokázala velké věci a je štěstí, že oporu našla v nastávajícím manželovi, rovněž vědci, nebýt kterého, obávám se, že by o této mimořádně moudré a pracovité dámě svět více neslyšel. Sama by neprorazila. Taková byla doba, buďme rádi, že jsme jinde. Ve filmu samozřejmě proběhla i brutální feministická agitka třeba v rozhovorech o manželství, kdy nastávající majitel pan Curie svéhlavé Marii slibuje, že ji nikdy nebude naprosto vlastnit a podobné dřísty, štěstí moje jediné, že se jedná o snímek zahraniční a neřešila se i pro někoho absolutně nesnesitelná koncovka -ová, o které si myslím, že kdo chce, ať si za jméno dá, kdo nechce, ať si ji nedá, vylítat se to dá v pohodě a pro mě za mě, je to každého věc, TÉMA v tom fuckt nevidím. Jedná se o film od ženy, o ženě, pro ženy, mně se líbil. Nerušily mě ani pohledy do budoucnosti, ani polemika nad přínosem Mariina objevu, ani zdůraznění, že vše může být lidmi zneužito, ani názorné zopakování si přínosu rentgenu a ozařování novotvarů. Romantická linie mě taky přišla v pořádku a snad jediné, co mi kazilo příjemný filmový zážitek byly namaštěné vinětované hrubé filtry přes natočený záznam, které dost zavařily jinak pěkné kameře. Rosamund se mi osobně nikdy nelíbila víc a hudba byla taky moc pěkná. Místní hodnocení chápu, však za sebe naděluji víc. Laskavá. ()

kenkaku 

všechny recenze uživatele

Film stojí a padá na nešikovném zpracování a vyprávění. Téma jako takové geniální a některé myšlenky filmu doslova fenomenální (prostřihávat nálet na Hirošimu s projevem při přebírání Nobelovi ceny byla silná myšlenka), bohužel naráží na artové pokusy (otravné) a sráží ho i patetická trapnost (zmíněný nálet na Hirošimu je tak démonický - zlá bomba padá na děti hrající si v ráji na zemi). To co je pro mě s otazníkem je, jak moc byla ve skutečnosti Mařka Kari protivná pinda (nebo to bylo jen přehrávání Pike v kombinaci se scénářem). Osobně jsem si jen na základě filmu nezvládl udělat objektivní obrázek. ()

Reklama

L_O_U_S 

všechny recenze uživatele

Když jsem se v našem studentském filmovém klubu koukal na Persepolis, netušil jsem, že se s režisérkou Maržán Sátrápí (jejíž příjmení je pro mě právě po zkušenosti s Persepolis tak trochu nomen omen) ještě někdy setkám. Ale čas nadešel. Radioaktivita, životopisný biják o životě Marie Curie, není vůbec špatný film, jen mě neoslovil tak, abych udělil vyšší hodnocení. Na vině je nejspíš určité zploštění postav tak, aby vyhovovaly narativu. Ne že bych snad byl nějaký feministoklast, ale dramatické zkratky občas působí dojmem, že právě tohle bylo řečeno takto, aby z toho vyplynulo to či tamto. Nemám tenhle postup úplně rád. (1 398.) ()

kingik 

všechny recenze uživatele

Radiací a kontroverzí zkoušená slavná vědkyně. Marie Curie-Sklodowské vděčíme za polonium a radium. Její objevy v oblasti chemie a fyziky jí vynesly dvě Nobelovy ceny. A vůbec se nedivíme, že polskou vědkyni hraje Britka, vládnoucí sexappealem, a ocitáme se v maďarských reáliích, které jsou vydávány za francouzské. Začínáme v roce 1893 a končíme v roce 1930 v pařížské nemocnici, respektive touto úvodní sekvencí, kdy už je hlavní hrdinka v posledním tažení, se roztočí kolotoč jejich vzpomínek. Po tvůrčí odmlce hlásí návrat na režijní stoličku Marjane Satrapi, která umí spíchnout ne úplně nezajímavý dramatický životopis, ačkoliv se nelze ubránit dojmu z nadbytečného pietního rozjímání po ztrátě milovaného manžela, taktéž vědátora, kterého vidí úplně všude. Rosamund Pike si od mrch odskočila ke košatější životopisné roli, v níž bádá, souloží, rodí děti a je věrná až za hrob jednomu muži, ačkoliv po smrti poskáče jiného vědce, aby ještě mohla na sklonku aktivních vaječníků geni(t)álně bádat. A pokud jde o její osobnost, film ji líčí jako ženu mírně arogantní, sobeckou i povýšenou. Po úspěšném absolvování první hodiny se do filmu začne mírně vkrádat rozvleklost. Scény, které mají film vylepšit, respektive více jej udělat atraktivním, se ukazují vesměs režijně exhibiční (viz stručné a pramálo zajímavé momentky ze zuřivosti 1. světové války, kdy se stala šéfem vojenské lékařské buňky pro organizování polních rentgenografických stanic), čímž se film vyhýbá televiznímu zpracování, tudíž vizuálně i scénograficky je natočen kvalitně a rušivé televizní elementy jsou potlačeny. Zajímavý aspekt představují vsuvky z různých historických období, kterých se už vědkyně nedožila, a ty mapují negativní dopad jejího revolučního přínosu (dojde i na černobylskou tragédii). Pike filmu jednoznačně dominuje. Anya Taylor-Joy v roli její starší dcery nemá přílišný prostor divácky zaujmout. A Sam Riley v roli jejího manžela doplatil na slabší scenáristickou propracovanost své postavy.  Určitá část diváků může mít o slavné vědkyni různé poznatky, třeba i zkreslené. Ve skutečnosti nebyla nikterak vzhledově fascinující, uchvátila svojí odvahou prosadit se v sukních, méně vařila a pekla, o to víc objevovala a bádala, aby o mnoho let po její smrti a nesmrtelných objevech uchvátila filmařskou obec, která o ní natočila film. A případně vyvrátila spekulace o původu slova "sklo", jehož souvislostmi s jejím příjmením se tento film ani v nejmenším nezabývá. 7/10 ()

blondboss 

všechny recenze uživatele

Príbeh Marie Curie a jej honbu za rádiom, ktorý možno považovať za objav 20-teho storočia v jeho pozitívnom, ale aj negatívnom význame. S citom natočený životopisný príbeh, ktorého plusom je hlavne to, že nerozpráva len suchým spôsobom o živote tejto vedkyne, ale taktiež pekným chronologickým postupom poukazuje na všetky zásadné udalosti spojené s jadrom a zároveň slúži ako isté memento pre ľudstvo, že s každým objavom treba narábať opatrne a hlavne s pokorou. Za to musím tomu snímku pridať jednu hviezdu a zároveň vyzdvihnúť aj skvelý herecký výkon Rosamunde Pike. Celkom milé filmové prekvapenie. 75 % ()

Galerie (37)

Zajímavosti (2)

  • Natáčelo se v Maďarsku ve městech Budapešť a Ostřihom. (BMW12)

Reklama

Reklama