Radioaktivita

Je skvělé, že se někdo snažil natočit film o jedné z největších vědkyň v dějinách. Rosamund Pike se role Marie C-S zhostila na jedničku a jistě můžeme snímek vnímat jako one woman show. Velký klad rovněž představuje skutečnost, že se zde vyskytují různé mini-sekvence mapující klíčové okamžiky 20. století pojící se s užitím radioaktivity. Nicméně přiznávám, že tyto sekvence mají zprvu poněkud rušivý efekt, jelikož logicky přímo nesouvisí s životem Marie C-S. Ale jak říkám, oceňuji ten nápad. Rovněž mohu pochválit i soundtrack, který působí adekvátně "vědecky". Jinak celkově musím říct, že film sám o sobě není tím, co by vás absolutně přilepil k obrazovce. Několikrát jsem zkrátka kontroloval čas a i přes relativní krátkost se snímek docela táhne. Zároveň se mi zdá, že Radioactive občas neví, čím chce být. Nebo abych byl přesnější - rozebírá se tu docela dost témat a snad akorát to týkající se vědy je uspokojivě dořešené. Snímek tedy doporučují 3 japonská města z 5. (16.01.2021)

Velmi povedený životopis. Na jednu stranu sice tradiční schéma, na stranu druhou však také originální podání - především díky až dokumentárním vsuvkám, jež ukazují nejrůznější využití radioaktivity, kterého se Curieovi už nedožili (od bombardování Hirošimy po léčbu). Film má zvláštní, těžko popsatelnou až magickou náladu, kterou podporuje úžasná hudba se sóly pro těremin, a o tom, že Rosamund Pike je perfektní, asi psát nemusím. Škoda jen, že Radioaktivita není delší nebo že to není rovnou minisérie, protože zrovna tenhle příběh a tohle téma by si hlubší ponor zasloužilo. (21.11.2021)

Film stojí a padá na nešikovném zpracování a vyprávění. Téma jako takové geniální a některé myšlenky filmu doslova fenomenální (prostřihávat nálet na Hirošimu s projevem při přebírání Nobelovi ceny byla silná myšlenka), bohužel naráží na artové pokusy (otravné) a sráží ho i patetická trapnost (zmíněný nálet na Hirošimu je tak démonický - zlá bomba padá na děti hrající si v ráji na zemi). To co je pro mě s otazníkem je, jak moc byla ve skutečnosti Mařka Kari protivná pinda (nebo to bylo jen přehrávání Pike v kombinaci se scénářem). Osobně jsem si jen na základě filmu nezvládl udělat objektivní obrázek. (22.11.2021)

Radiací a kontroverzí zkoušená slavná vědkyně. Marie Curie-Sklodowské vděčíme za polonium a radium. Její objevy v oblasti chemie a fyziky jí vynesly dvě Nobelovy ceny. A vůbec se nedivíme, že polskou vědkyni hraje Britka, vládnoucí sexappealem, a ocitáme se v maďarských reáliích, které jsou vydávány za francouzské. Začínáme v roce 1893 a končíme v roce 1930 v pařížské nemocnici, respektive touto úvodní sekvencí, kdy už je hlavní hrdinka v posledním tažení, se roztočí kolotoč jejich vzpomínek. Po tvůrčí odmlce hlásí návrat na režijní stoličku Marjane Satrapi, která umí spíchnout ne úplně nezajímavý dramatický životopis, ačkoliv se nelze ubránit dojmu z nadbytečného pietního rozjímání po ztrátě milovaného manžela, taktéž vědátora, kterého vidí úplně všude. Rosamund Pike si od mrch odskočila ke košatější životopisné roli, v níž bádá, souloží, rodí děti a je věrná až za hrob jednomu muži, ačkoliv po smrti poskáče jiného vědce, aby ještě mohla na sklonku aktivních vaječníků geni(t)álně bádat. A pokud jde o její osobnost, film ji líčí jako ženu mírně arogantní, sobeckou i povýšenou. Po úspěšném absolvování první hodiny se do filmu začne mírně vkrádat rozvleklost. Scény, které mají film vylepšit, respektive více jej udělat atraktivním, se ukazují vesměs režijně exhibiční (viz stručné a pramálo zajímavé momentky ze zuřivosti 1. světové války, kdy se stala šéfem vojenské lékařské buňky pro organizování polních rentgenografických stanic), čímž se film vyhýbá televiznímu zpracování, tudíž vizuálně i scénograficky je natočen kvalitně a rušivé televizní elementy jsou potlačeny. Zajímavý aspekt představují vsuvky z různých historických období, kterých se už vědkyně nedožila, a ty mapují negativní dopad jejího revolučního přínosu (dojde i na černobylskou tragédii). Pike filmu jednoznačně dominuje. Anya Taylor-Joy v roli její starší dcery nemá přílišný prostor divácky zaujmout. A Sam Riley v roli jejího manžela doplatil na slabší scenáristickou propracovanost své postavy.  Určitá část diváků může mít o slavné vědkyni různé poznatky, třeba i zkreslené. Ve skutečnosti nebyla nikterak vzhledově fascinující, uchvátila svojí odvahou prosadit se v sukních, méně vařila a pekla, o to víc objevovala a bádala, aby o mnoho let po její smrti a nesmrtelných objevech uchvátila filmařskou obec, která o ní natočila film. A případně vyvrátila spekulace o původu slova "sklo", jehož souvislostmi s jejím příjmením se tento film ani v nejmenším nezabývá. 7/10 (28.06.2022)

Jak v první polovině "soupeří" (a zároveň se doplňuje) oddaná milostná romance s nesmlouvavým zapálením pro vědu, to dodává charakterům náboj. Biografie Marie Curie-Skłodowské (výborná Rosamund Pike) faktograficky postihuje celý její život a dílo, byť především v pozdějších fázích sklouzává do nepříjemné zkratkovitosti (rentgeny na frontu 1. světové války). Také se pokouší přesáhnout objevy do souvislostí (radioterapie, Hirošima, Černobyl), což ovšem váže spíš s povrchním patosem a zamýšlený efekt je diskutabilní. (01.11.2022)