TY - Série 1

Příběh psychopata, který je v očích diváka celkem dobrák, ale ve skutečnosti se umí proměnit ve zvíře. Zrovna jsem viděl všechny řady Dextera a tak myšlenka je dost podobná, ale přitom jsou to dva naprosto odlišné seriály. Dexter neměl emoce, naopak Joe je zamilovaný až po uši a svou lásku neumí kočírovat a snaží se pomáhat lidem okolo sebe. Pokud mu ale někdo nepadne do oka a cítí hrozbu, začíná teprve to pravé ořechové. Děj v této sérii není špatný, napětí nechybí a velký klad je způsob vyprávění, divák se snadněji dostane do děje. Můžete si udělat představu, jak je v dnešní době snadné někoho dohledat přes sociální sítě a co vše hrozí, pokud si člověk své důležité údaje nehlídá. První série má své mouchy, ale rozhodně jako náběh do druhé, naprosto dostačující. (06.01.2020)

Stejně jako v knížce to Joeovi všechno vychází až příliš jednoduše. Jenomže stejně jako v knížce děj fantasticky šlape, social media stalking je nesmírně zábavnej a vy hltáte každej Joeův monolog, co si kvalitou nezadá s těma nejlepšíma momentama z Dextera. Pátou hvězdičku tu vybarvuje Penn Badgley. Díky němu je seriálovej Joe Goldberg v sympatiích o kilák před tím knižním. Beckalicious! 🍏 (01.01.2019)

"Joe je nejmilovanější stalker Ameriky." Ne že by seriál tuhle větičku k propagaci využíval, ale ta inspirace Dexterem je tak okatá, že nelze než parafrázovat. A současně velký respekt ke všem, kdo se na první sérii podíleli, protože nezůstali jen u vykradeného konceptu, ale dokázali ho naroubovat na dnešní dobu (sociální sítě jako vstupní brána do života každého z nás), přitlačit v rovinně složitého vztahu k hlavnímu hrdinovi (mám Joea rád, ale rozhodně to kvůli některým jeho činům není tak snadné jako u Dextera) a současně to celou dobu příjemně šponovat. Jako scenárista skoro závidím, když někdo umí takhle dobře a vědomě ničit své postavy a přitom je nějak udrží ve hře. Po první řadě ohromná spokojenost, protože Dexter (podobně jako House nebo Jack Bauer) chybí a je vždycky fajn, když někdo převezme pochodeň. Jediné, čeho se u druhé série bojím, je protiváha. Protože v úsměvu a očích Elizabeth Lail jsem se přímo ztrácel a to byla veliká část celé hry. 85% (27.01.2020)

Své mouchy to samozřejmě má, ale chápu, že coby náběh k dalším sériím to mnohým stačí. Mazaný manažer newyorského knihkupectví Joe a jeho jediný cíl: srdce krásné začínající spisovatelky Beck. Přítel internet mu dal řadu indicií. Kdo bude stát v cestě, okusí obří terárium. Nejprve ale musí naše naivní blondýnka spadnout do kolejiště. A ona je vlastně docela prospěchářská koketka. Nevadí. Joe má jasno. Rozjezd je fajn, včetně vnitřních satirických monologů. Baví i vysmívání se narcistickému a sebestřednému životu nejen na sociálních sítích. Jenže postupně sklouzáváme k povrchní zábavě, kdy jsou v popředí šílené náhody a pořádná dávka štěstíčka. Co třeba ten táborák uprostřed lesa? Nebo zbavování se ukradených „talismanů“ během předehry? Nebo „půjčování si“ tašky s osobními věcmi během literární akce? Nebo producírování se po domě na venkově? Mohl bych pokračovat, ale tyhle „adrenalinové“ momenty prostě do reálného světa nepatří. Míra uvěřitelnosti v polovině první série klesá. S blížícím se finále ale tenhle sociopat na bílém koni zase začíná bavit. Ozve se minulost. Nejednou. Holt závislost je monstrum. (04.01.2022)

Dexter Ultra Light Edition. Pokud se nebudu soustředit na to, co všechno You od dnes již klasickýho Dextra vykrádá, tak i přesto zbyde pár pozitiv. You je místama zrcadlově přesným ztvárněním všeho, co činí dnešní dobu perveznější, než jakovkoliv jinou v minulosti. FOLLOW - Následovat. Slova, která zní již naprosto běžně, protože ten, kdo nenásleduje stovky lidí ve virtuálním světě, jakoby ani nebyl součástí společnosti - není v obrazu, nebo recipročně - není k vidění. Perveznost doby spočívá v tom, že se stalo normálnou, očekávanou součástí každodenního života: následovat ostatní. Některé míň, některé víc. Nikdy předtím v historii lidstva nebylo možné stalkovat lidi krok po kroku, den co den. Jsou tři zajímavé věci na tomto postmoderním jevu: 1. Lidem již příjde normální, že sdílejí potencionálně s celým světem svůj osobní život. 2. Člověk to všechno sdílí z vlastní vůle, zadarmo, a ve svém volném času. 3. Stává se běžným fetišem, že člověk touží po tom být sledován, a to co v největším možném měřítku.--- Ducha doby seriál You znázorňuje velice efektivně, ve skutečnosti jenom o chlup víc vygradovaném módu, než co je běžné v dnešní společnosti. Krom jevu FOLLOW pracuje You také s prvoplánovou lehkou erotikou, a se středně intenzivním nahlédnutím do probelmatiky psychopatů. Je vždy zajímavé sledovat, když nějaký film nebo seriál opouští standardní archetipy hlavních protagonistů, a sahá po kontroverzních, morálně nevyrovnaných postavách. Jejich přínos pro obrazovku může být přínosem jenom v případu, když je divák emočním intelektem schopný spracovat, co je ve snímku normální, a co je mimo mísu. Nebudu politicky korektní: You na mě působí sženštile, jakoby byl zaměřen na ženské pubertální publikum, ale říkám, dnes se to již nedá úplně vytřídit. Vzhledem k tomu ale je otázné, zda je tento kus dobrým přídavkem do videotéky náctiletých, nakolik obsahuje zdaleka víc morálně zvrhlé jevy, než kdysy za kontrovezním považovaný Game of Thrones, nebo prostituční How I Met Your Mother. --- PS: koncept skleněné kostky, do které může člověk zavřít každou pro něj iritativní osobu, je tady od nepaměti, a vždy dokáže přinést uvolnění napětí pro diváka, jakmile se tam ta daná otravná postava dostane, a ve většině případů živě již neopustí. (14.06.2020)