TY

Srovnání s Dexterem je na místě stylem, ale ne kvalitou. Je to sice moc dobrý seriál, leč trochu přehnaný a nějak mu to nevěřím.  První série je skvelá, druhá už nebyla tak zajímavá a třetí zatím vypadá divně a ta jeho žena mi leze na nervy. Ale to vlastně Rita v Dexterovi v některých dílech taky, i když něčím jiným.  V první řadě je to vlastně fakt jen Stalker. I když se mu to trochu vymkne a někoho zabije. Tak v dalších už je to vlastně víc vrah. Ke konci třetí série hvězdičku ubírám. Zvrhlo se to v ujetost. Třeba to čtvrtá napraví. Ale ani se mi do toho skoro nechce . (10.04.2023)

Treba varovať ľudí, že druhá séria dosť kazí hodnotenie tohto seriálu. Inak vám ho vopred všetkým odporúčam. V prvej sérií je hlavne radosť sledovať obľúbenú Elizabeth Leil. Seriál je to veľmi zaujímavý. Podobný Dexterovi. Vlastne skoro akoby ho jedna mater mala, respektíve akoby ho jeden režisér robil. Penn Badgley je pre mňa neznámy pojem. V živote som ho nevidel a nepočul o ňom, ale treba napísať, že si ho už navždy zapamätám, ako úchylného zvrhlíka, voayera, vraha a suseda od vedľa. Druhá séria už akoby nemala čo ponúknuť. Všetko je nám už jasné z jednotky, pripadalo mi to, akoby mala byť len 1.séria, ale nakoniec si to tvorcovia rozmysleli. Neviem čo je na tom pravdy, ale druhá séria je podstatne horšia. Netvrdím však že som sa nudil. (03.12.2020)

První série: "Joe je nejmilovanější stalker Ameriky." Ne že by seriál tuhle větičku k propagaci využíval, ale ta inspirace Dexterem je tak okatá, že nelze než parafrázovat. A současně velký respekt ke všem, kdo se na první sérii podíleli, protože nezůstali jen u vykradeného konceptu, ale dokázali ho naroubovat na dnešní dobu (sociální sítě jako vstupní brána do života každého z nás), přitlačit v rovinně složitého vztahu k hlavnímu hrdinovi (mám Joea rád, ale rozhodně to kvůli některým jeho činům není tak snadné jako u Dextera) a současně to celou dobu příjemně šponovat. Jako scenárista skoro závidím, když někdo umí takhle dobře a vědomě ničit své postavy a přitom je nějak udrží ve hře. Po první řadě ohromná spokojenost, protože Dexter (podobně jako House nebo Jack Bauer) chybí a je vždycky fajn, když někdo převezme pochodeň. Jediné, čeho se u druhé série bojím, je protiváha. Protože v úsměvu a očích Elizabeth Lail jsem se přímo ztrácel a to byla veliká část celé hry. 85 %. Druhá série: Druhá série víc hraje na efekt a nejenže už jde zcela otevřeně v Dexterových stopách (jeho jméno dokonce padne), ale současně jakoby tvůrci TY chtěli napravit chyby nejoblíbenějšího vraha Ameriky, respektive jeho tvůrců, které nasekali v poslední sérii. Chybí tomu určitá příběhová čistota, jakou disponovala první část a po vzoru hollywoodských sequelů jde dvojka cestou "všeho je víc", takže je tu skoro v každé epizodě nějaký výrazný cliffhanger. Ale pořád to baví. A potvrdilo se, že seriál je tak silný, jak dobrého má Joe "romantického" přihrávače. Victoria Pedretti je jako druhá "ta pravá" fenomenální. 80 %. Třetí série: Tak tentokrát to úplně nevyšlo. Třetí série je bezpochyby docela vynalézavou a často zábavnou a hlavně dobře šlapající, pokud jde o černý humor a tempo, vražednou variací na Pán a paní Smithovi, potažmo Válku Roseových, ale nový Joeův objev prostě nefunguje. Kde jsem se v předchozích řadách vždy zamiloval, tam jsem v případě třetí série zůstal netečný. Ale Joe je samozřejmě pořád skvělý. Ve dvou se ale lépe tančí. 60 %. Čtvrtá série: První půle zatím vyvolává rozpaky. Expozice s náhlým přesunem z Francie do Británie působí dojmem, že někomu po napsání "sexy konce předchozí série" došlo, že chtějí vlastně točit někde, kde se mluví anglicky. Následná změna směru ve hru na vraha je ale jednoznačně osvěžující. Jen v páté epizodě už ta hravost, kdy se jede hlavně na sexy nápady a logika trochu ustupuje stranou, začala být malinko únavná. Kruh "hrajeme si na Dextera" se každopádně oficiálně uzavřel, tak uvidíme, jestli to je dobře nebo ne. Prozatím opatrných 70 %. (27.01.2020)

"I MEAN, I'VE GOT A DEAD BODY IN THE TRUNK, BUT, HEY, NO BIGGIE, RIGHT?" ------------ Dobrodružstvá a denníky jedného mladého chalana, alebo lepšie povedané ľudského odpadu bez kúska sebaúcty, ktorý sa v istých kuloároch inak nazýva aj "simp" (spoiler: jeho označenie platí na zhruba prvých pár epizód, až potom človek zistí, že chlapčiatko má tých problémov a batožiny trochu viac). Odhliadnuc od toho je seriál natočený dobre (možno preto, že ho netočil Netflix), Penn Badgley svoju postavu zahral viac než presvedčivo a strhujúco s dávkou patričnej nepríjemnosti, jeho prehovory sú príhodne super a mieru jeho mentálnej retardácie by nezmeralo žiadne dostupné meradlo. Nuž, ale aspoň je to sranda. Seriál má slušnú atmosféru a obsahuje mnoho narážok na všemožné veci počnúc rakovinou sociálnych sietí cez absenciu súkromia v digitálnom veku až po prirodzenú stupiditu dnešnej spoločnosti. To vždy poteší. Oh, a taktiež je tu aj rozprávková Shay Mitchell! A ešte jedna vec. Okolo 6/7 ep. som bol s hodnotením na troch hviezdach a na druhú sériu som sa zo zvedavosti značne tešil. Posledné tri epizódy sú však také prázdne a zbytočné, až spochybňujem akýkoľvek dôvod pre ich existenciu. Tá posledná ako-tak fungovala, dôvodom však nebolo nič viac než len obyčajná scenáristická lenivosť. To isté platí aj pre záverečný cliffhanger. Vďaka nemu aspoň viem, že druhá séria pôjde kompletne mimo mňa. (02.04.2019)

Netflix v kinematografii vynalezl nový žánr - Young Adult 2.0. Tahle série je, stejně jako dřív populární 13 Reasons Why, nesnesitelně "netflixoidní", nesnesitelně American-youth-of-2019-friendly a nesnesitelně mechanicky dokonalá, perfektně prošponovaná slovy, lidmi a věcmi, které jako podle pravítka odpovídají životu současné americké popkultury. Prim v celém příběhu hrají výhradně dvacetiletí (nebo jen o kousek starší) studenti, ve velkém (a v souvislosti se vším) padají cool slova jako "shit", ideálně ve spojení "my life's full of shit" nebo "work the shit out" - a to třeba i od právě sloužícího klinického psychologa -, a taky je hlavní dějovou linkou vždycky to samé - chudá studentka, mladá, moc krásná dívka, která se snaží najít místo ve velkém světě, ale ničí ji dysfunkční rodina a taky naprosto špatný výběr nejlepších přátel (povrchní, bohatí a navýsost zkažení lidé, kteří občas někoho na párty nedopatřením zavraždí), potom i velká čtenářka, milovnice literatury a především poezie - tu tedy sama i píše a tajně sní o spisovatelské kariéře. Druhým stupněm příběhu je pak vždy kluk, mladý, chytrý, docela hezký, ovšem introvertní nerd a outsider, který jí (povrchním přátelům i části sebe samotné navzdory) nejdřív uhrane, a těsně potom to s ní skončí špatně. Pominuto od toho všeho je to ale pořád docela fajn seriál. V tom je Netflix vlastně výjimečný - i pásovou produkci pro "mladé dospělé" zvládne dělat dlouhodobě koukatelně. (05.01.2019)