Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Kriminalista Viktor Mojžíš se dostane do konfliktu s majitelem psa Jindřichem Oseckým, jenž nečekaně napadne jeho šestiletou dceru Lindu. Použije služební zbraň a psa zastřelí. Incident ale vyvrcholí fyzickým střetem obou mužů a neúmyslným postřelením majitele psa Jindřicha Oseckého. Viktor je následně propuštěn ze služby a odsouzen nepodmíněně na několik let. Když vyjde z vězení, ocitá se na úplném dně. Manželka se s ním rozvedla a chce uhradit výživné na dceru, která jej vlastně nezná a Oseckému, který skončil na invalidním vozíku, musí platit odškodné. Naštěstí mu alespoň jeho kolega Taraba z kriminálky dohodí práci u známého v detektivní agentuře. V téže době na německé dálnici uprchne svým pasákům Klára Osecká, která byla několik let nezvěstná. Policejní tým vedený právě Tarabou informuje její rodiče, manžele Osecké, o vážném fyzickém i psychickém stavu jejich dcery, která byla hospitalizována v nemocnici. Vyslýchá zároveň Lukáše Kulhánka, který řídil auto, z něhož se Kláře podařilo utéct a Kulhánek tuší, že se kolem něj stahuje smyčka. Musí tak za každou cenu umlčet Kláru, aby proti němu nemohla svědčit a ohrozit tak nejen jeho samotného, ale celou skupinu, která se na obchodu s bílým masem podílí. Osudy Jindřicha Oseckého a Viktora Mojžíše se v těchto souvislostech znovu po letech nečekaně protnou. (Česká televize)

(více)

Recenze (205)

castor 

všechny recenze uživatele

Po pěti letech zdrhla z Holandska pasákům. Drželi ji násilím, pod drogami, prodělala několik potratů. Domů se jim vrátila zlomená troska. Dvě rodiny, které před časem spojila nešťastná náhoda, se po letech znovu potkávají. Jeden z aktérů zlomového okamžiku se vrací z vězení, druhý je do konce života na vozíku. A k tomu roky pohřešovaná dcera, okolo které zůstává opar trvalého ohrožení. Bavila mě stálá bezmoc rodičů, bavili mě herecké výkony „těch dobrých“ – Mauréry, Švehlík, Finger – i arogantního mafiánského poskoka Vojtěcha Vondráčka, který vše umně prodává strachem ze všeho a především z nevyzpytatelnosti vlastního chování. Ostatní grázlové jsou spíš karikaturami, Elizaveta Maximová se snaží nahlédnout do duše zraněného člověka, ale mě nepřesvědčila (mimochodem v takovém stavu by rozhodně neodešla k rodičům do domácí péče). A pak jsou tu ty malé i větší přešlapy a berličky, kterými si tvůrci pomáhají. Švy příběhu jsou místy hodně na vlásku, neúspěšné opakované pokusy o likvidaci svědkyně jsou úsměvné, závěr v podobě hrdina proti přesile je na tom podobně (zase musel někdo udělat pár školáckých chyb). Kriminálky na veřejnoprávní televizi zrovna zmáknuté nemám, ale chápu, že se tenhle vděčný žánrový kousek diváctvu mohl líbit. Tři hvězdy jsou každopádně až až. ()

kajas 

všechny recenze uživatele

Původní filmovou tvorbu České televize se snažím pečlivě sledovat, protože mě její snímky málokdy zklamou. Tohle je případ i "Stockholmského syndromu". První díl byl skvěle rozehraný, tvůrci měli čuch na vynikající herce (zejména celá partička obchodníků s bílým masem byla "nádherně" odporná), filmu nechybělo prakticky nic. Druhá část už si bohužel neudržela stejnou kvalitu, v dějové lince se čím dál častěji hrálo na náhodu, přibyl naprosto zbytečný milostný trojúhelník a finále se seběhlo až příliš rychle. Kdyby se oba díly sestříhaly do dvouhodinového snímku, vůbec bych se nebála poslat ho i do kin. Přes výhrady velmi dobrá práce. ()

Reklama

Lukoboss 

všechny recenze uživatele

Pravdou je, jak tady spousta lidí uvádí, že první polovina filmu je výborná, druhá je podstatně horší, uspěchaná a ne úplně zvládnutá. Dokonce si myslím, že by tomu slušela tak 8-10 dílná série. Nevím, jestli na to nebyly prachy nebo proč z toho vznikl jenom dvojdílnej film, ale chtělo by to víc rozvézt. Některý linky nebyly úplně nebo vůbec ukončený, nepochopitelná byla milostná zápletka v druhé půli, to tam snad vůbec být nemuselo. Na druhou stranu takový krimi thrillery u nás zatím nejsou moc zvykem, už vůbec ne ukazovat nějaký drastický nebo nepříjemný scény (např. v závěru scéna s krumpáčem). D. Švehlík je opět výbornej a celkově není nikdo, kdo by nějak herecky zaostával. Pokud má tohle být krůček ke zlepšení tohoto žánru u nás, pak říkám jen tak dál. ()

prezdivaka 

všechny recenze uživatele

Asi bych váhal i nad čtvrtou hvězdičkou, samosebou s přihlédnutím na dlouhotrvající úpadek českých scénářů, ale ten konec... Je pravda, že udělat dobrý konec je snad ze všeho nejtěžší a v Hollywoodu by mohli vyprávět, to však neznamená, že půjdeme v amerických stopách, kdy si natočí několik konců a rozhodne producent na základě diváckého vzorku. Ten přehnaný a zcela nevěrohodný závěr, který měl vyvolat napětí, působil kontraproduktivně. Rozhodnutí, že velký hrob je potřeba rozšířit, dodělá to oběť, místo zastřelení varianta s upálením atd. To celé bylo zcela markantní. Scénárista si tím vytvořil situaci, kdy se mohl Viktor osvobodit proti dvojnásobné ozbrojené přesile. Linda s rodinou se jdou podívat na pohřeb svého únosce, trýznitele a potenciálního dvojnásobného vraha jen pro scénáristův plezír s překvapením identity nebožtíka. Úplný konec mohl končit už kontrapunktem obnovené rodiny a zklamané Heleny. Místo toho obligátní nájezd na nic neříkající detail Davida Švehlíka. ()

bobstock 

všechny recenze uživatele

Tři hvězdy za slušné depresivní drama ve stylu severských, ale z vostravy, kde se od začátku píchne do vosího hnízda a jedeme, bohužel konce jsem se trochu obával jak vyřeší téměř nevyřešitelnou situaci, kdy už mají padouši oba hrdiny na lopatě...no na tomhle musíme ještě v čechách zapracovat, ale jako tv filmek na nedělní večer zasejc jednou slušné. Herecké výkony: Švehlík, Finger, Mauréry, Maximová a Vondráček+ 75% ()

Galerie (43)

Zajímavosti (17)

  • Realizace scénáře trvala 5 let. (SONY_)
  • O obsazování do seriálu režisér Dan Svátek uvedl: „S hereckým obsazením Syndromu jsem hodně spokojený. Někde jsem sázel na jistotu, jako například u Davida Švehlíka, Ivana Fraňka či Martina Fingera, se kterými jsem už pracoval, někde jsem si nechal poradit a dal na zkušenosti a cit kreativní producentky Katky Ondřejkové. O to víc jsem byl mile překvapen, jak si na place a hlavně ve výsledném obraze herci vzájemně sedli a byli jeden pro druhého výzvou. U některých herců to byl trochu risk, protože nemají tolik zkušeností, ale pak nezbývá, než se spolehnout na nějakou intuici. A jsem rád, že to klaplo.“ (SONY_)

Reklama

Reklama