Stockholmský syndróm
Režie:
Dan SvátekScénář:
Miroslav SovjákKamera:
Jakub ŠimůnekHudba:
Norbi KovácsHrají:
David Švehlík, Martin Finger, Zuzana Mauréry, Elizaveta Maximová, Vojtěch Vondráček, Martin Pechlát, Michal Čapka, Pavel Batěk, Lukáš Melník (více)VOD (1)
Obsahy(1)
Kriminalista Viktor Mojžíš se dostane do konfliktu s majitelem psa Jindřichem Oseckým, jenž nečekaně napadne jeho šestiletou dceru Lindu. Použije služební zbraň a psa zastřelí. Incident ale vyvrcholí fyzickým střetem obou mužů a neúmyslným postřelením majitele psa Jindřicha Oseckého. Viktor je následně propuštěn ze služby a odsouzen nepodmíněně na několik let. Když vyjde z vězení, ocitá se na úplném dně. Manželka se s ním rozvedla a chce uhradit výživné na dceru, která jej vlastně nezná a Oseckému, který skončil na invalidním vozíku, musí platit odškodné. Naštěstí mu alespoň jeho kolega Taraba z kriminálky dohodí práci u známého v detektivní agentuře. V téže době na německé dálnici uprchne svým pasákům Klára Osecká, která byla několik let nezvěstná. Policejní tým vedený právě Tarabou informuje její rodiče, manžele Osecké, o vážném fyzickém i psychickém stavu jejich dcery, která byla hospitalizována v nemocnici. Vyslýchá zároveň Lukáše Kulhánka, který řídil auto, z něhož se Kláře podařilo utéct a Kulhánek tuší, že se kolem něj stahuje smyčka. Musí tak za každou cenu umlčet Kláru, aby proti němu nemohla svědčit a ohrozit tak nejen jeho samotného, ale celou skupinu, která se na obchodu s bílým masem podílí. Osudy Jindřicha Oseckého a Viktora Mojžíše se v těchto souvislostech znovu po letech nečekaně protnou. (Česká televize)
(více)Recenze (203)
Musím jít tentokrát s davem. První částí tohoto poměrně očekávaného televizního filmu si Dan Svátek rozehrál úžasný koncept krimifilmu s kvalitami, které jsme tu v rámci žánru neviděli už pekelně dlouho. Posbíral si k tomu množství talentovaných herců v čele s mým velmi oblíbeným Davidem Švehlíkem. V půlce druhé části začal ale najednou přešlapovat na místě a místo kvalitnějšího zakončení příběhu, který by si zasloužil delší dobu vyprávění, vytvořil několik naprosto zbytečných pasáží, viz vztah Švehlíka a Mauréryové. Začátek byl na jasnou pětku, konec sám sebe zahrabal do průměru. Tohle by skvěle fungovalo jako alespoň 6dílný seriál. ()
Hodně podprůměrná a ve výsledku naprosto plochá minisérie, která nepřináší do našich stojatých vod vůbec nic nového. Od začátku, až do konce to celé působí hodně amatérským dojmem, který graduje v akčním závěru, za který jsem se skoro styděl. Pochválil bych snad jen snaživou Zuzanu Mauréry a Davida Švehlíka, jinak vůbec nic, co by stálo za nějaké vyzdvižení, nebo nedej bože chválu. ()
Velice dobrá, ponurá první polovina, která navnadila na další dění. Bohužel druhá je o poznání slabší a závěr nepříliš vydařený. Asi každému je jasné, jak to mělo dopadnout, aby byl podtrhnut název filmu. Mělo by to mnohem lepší vyznění, než tento kostrbatý, neúderný konec. Milostná linka zcela zbytečná. 65% ()
Dialogy grázlů sice stály za starou belu, ale jinak se mi to líbilo. Potěšila i miniscénka Josefa Formánka s Davidem Švehlíkem v jedné místnosti, sympatický odkaz na Úsměvy smutných mužů. Jsem zvědavá na závěr. Ostrava!!! Dodatek: ve druhé části se nám představil Rychlý Sešup Dolů a to jsme zrivna nestáli. Konec byl zmaštěný, až se na to špatně dívalo, celkově za tři a to jsem hodná. ()
Chvílemi mi snímek připadal jako nechtěná parodie sebe sama. 1) Trochu trapný pokus o světovost v české kotlině trpí nekvalitním scénářem a nezvládnutou režií._____ 2) 26letý Vojtěch Vondráček (únosce Lukáš Kulhánek) je atraktivní kluk, ale jako herec mě nenadchl. Pak tu byli Julius Oračko (mladší gangster - řidič v autě) a výborná 15letá Karolína Lipowská (dcera hlavní postavy Linda). ()
Galerie (43)
Zajímavosti (17)
- Dle vyjádření producentky minisérie navazuje Stockholmský syndrom volně na další minisérii Spravedlnost (od r. 2017). Tato informace je však milná, neboť se v obou sériích vyskytují stejní herci (např. Štěpán Kozub, Martin Finger a další), kteří hrají zcela jiné postavy. (Van_Stajpen)
- Realizace scénáře trvala 5 let. (SONY_)
- Diagnóza „Stockholmský syndrom“ skutečně existuje. Poprvé byl popsán psychiatrem Frankem Ochbergem v roce 1973. Stockholmský syndrom je specifická pozitivní emoční i afektivní vazba a závislost oběti (např. rukojmí) na pachateli (např. únosci) vyskytující se též ve vztazích některých vězňů a jejich vyšetřovatelů. Často se Stockholmskému syndromu nesprávně říká Helsinský syndrom. První takový případ se stal v roce 1973, kdy se Erik Olsson a Clark Oderth Olofsson pokusili vyloupit jednu z bank ve Stockholmu. Loupež nevyšla a muži zadrželi rukojmí. Vyjednávání trvalo 130 hodin. Po propuštění považovali rukojmí únosce za své ochránce a policisty za nepřítele. (Van_Stajpen)
Reklama