Zločiny Velké Prahy
Režie:
Jaroslav BrabecScénář:
Jan DrbohlavKamera:
Pavel BerkovičHudba:
Jan PonocnýHrají:
Jaroslav Plesl, Jiří Langmajer, Denis Šafařík, Lenka Vlasáková, Darija Pavlovičová, Ildikó Vargová, Lucie Žáčková, Mira Štěpánová, Jiří Bartoška, František Němec, Jiří Lábus, Josef Carda (více)Obsahy(1)
Každý má své problémy. Vrchní inspektor Budík (J. Plesl) se svými dcerami, policejní agent Nováček (D. Šafařík) se svou dívkou, inspektor Havlík (J. Langmajer) s jistou dámou lehké pověsti (L. Žáčková). Ale vražda je přece jen vražda a má přednost. Tentokrát je to mladá pěkná holka jménem Kristýna, uškrcená v Malé Chuchli, tedy v Budíkově Velké Praze. Shání se po ní jiná pěkná holka, Eliška (E. Josefíková), která u ní bydlí. Vyšetřování se rozbíhá a najevo vycházejí zajímavé věci. Je tu jistý fotograf, který se kolem Kristýny točil, pak jsou tu jistí pánové, jejichž děti Kristýna učila hrát na klavír. Brzy ale vyjdou najevo i další věci. Budíkovi lidé najdou fotografie, které pocházejí z Malé Chuchle a jsou velmi zajímavé, Budíkovo policejní uvažování se rozbíhá naplno. Jde tu o vraždu pro peníze? Je to vydírání? Nebo něco úplně jiného? S mladými pěknými holkami to zkrátka není jednoduché. (Česká televize)
(více)Recenze (47)
O něco lepší epizoda než předchozí, ale jenom kvůli kriminální zápletce. Celkově je seriál velmi slabý, už jenom fakt, jak velmi rychle zjistili, kdo je mrtvá, značí o tom, že tvůrci neví, jak jinak identitu zjistit. SPOILER! Navíc postava Evy Josefíkové se chovala podezřele už od začátku, takže bylo znovu velmi jednoduché odhanout pachatele téměř okamžitě. Navíc byla bohužel epizoda hodně vztahově založená, takže byl případ posunutý až druhou kolej, což je podle mě velmi špatně. Rozhovor Jardy Plesla s Denisem Šafaříkem byla vyložená amatérština, jak uměle prodloužit děj. Dvě a půl hvězdičky. ()
Konečně slušný detektivní příběh i docela vtipné dění kolem rodin hlavních postav. Příběh zavražděné dívky je sice od začátku divákovi znalému detektivek zcela jasný a Eva Josefíková hraje tu svou podezřelou tak podezřele, že jen blázen by si myslel cokoli jiného. Ale to nevadí. Příběh byl slušně vymyšlen, hlavní hrdina si konečně prosadil svou a taky něco předvedl ze svého kriminalistického umění. Dobré byli vedlejší postavy, Melíšková rozhodně potěšila. Jen tak dál. ()
Lepší než předchozí díly, ve všech ohledech přesnější. Sice je tam Nováček opravdu asi jen jako komická figurka, ale když už nic jiného, alespoň jsem se zasmál. Napětí totiž zcela chybí. Ovšem případ měl hlavu a patu a byť vyšetřování bylo celkem fádní, věnovali mu dnes tvůrci více času, než rodinám postav. ()
Když na začátku Josefíková držela vázu, jako by šlo o její život, tak jsem si hned říkal, že v ní odnáší nějaké důkazy... Stejně tak se komplexně od začátku chovala dost divně, a bylo jasné, že její postava je dost podezřelá. Tady by to chtělo ještě zapracovat, ale na to už je asi pozdě... Tenhle díl by ale přišel takovej nejvíc pohodovej a příjemně ubíhajicí. Plesl se taky konečně chová i jako skutečný komisař, a reálně vyšetřuje a konfrontuje podezřelé. ()
Po prvním díle u mne došlo v komentáři k předčasné a velmi negativní ejakulaci. Po zhlédnutí časti čtvrté malilinko zkoriguji. Postavy, jak už tomu tak bývá, jsou mi o něco málo sympatičtější, případy vyznívají mírně logičtěji a atmosféra se zdá býti přeci jen jaksi útulnější. Stále je však seriál velmi podprůměrný, nicméně jej shledávám alespoň dvojhvězdičkovým. Pro porovnání: první část jevila se mi jako odpadní...takže vlastně slušný progres. ()
Galerie (17)
Zajímavosti (4)
- V této epizodě jsou hned 2 chyby. Zatímco v kleci je kanárek, divák slyší hlas papouška vlnkovaného neboli andulky. Při kontrole lístků v tramvaji je pak na jízdenkách vidět velké písmeno D, tak byly označovány dětské jízdenky, na lístcích pro dospělé žádné písmeno nebylo. (Evusja)
- Točilo se v Praze: na Žižkově, na Malé Straně, Novém Městě a v Českém Dubu. (sator)
- V epizodě můžeme zaslechnout cizí slova jako: „plezír“ – to je zkomolenina německého Pläsier, tedy potěšení. Další slovo je „Wenzelsplatz“, německé pojmenování pro Svatováclavské náměstí, tak se totiž jmenovalo dnešní Václavské náměstí. Slovo „štráfek“, pravděpodobně z německého slovesa streifen, tedy dotknout se, zasáhnout – jednalo se o pojmenování frajera, štramáka, sekáče. Pak tu máme slovo „lábuž“ ze slova labužírovat, původem ze staročeského labuziti – mlsati. (sator)
Reklama