Zrádci

Boření čtvrté stěny není zdaleka tak elegantní jako když se jej ujme Kevin Spacey, ale snaha se cení. Bohužel tento zajímavý vypravěčský nástroj se poněkud míjí účinkem a mohl být využit mnohem lépe. Neortodoxní kamera asi mnohé odradí, ale opět... snaha se cení. Bylo ale záměrem na každém druhém záběru mít stín kamery/kameramana? Pokud ano tak proboha proč a pokud ne, tak to je prostě vrchol lemplovství. Stejně tak mizernej zvuk dialogů, díkybohu za titulky. "Tématický" rap se dá asi pochopit (nikoliv však poslouchat) ale jeho proložení s kytarovými riffy ala Dead Man působí krapet rozpačitě. Mix totálně kreténského neherectví některých osob s profesionálními výkony některých známějších tvářích je úlet. Průhlednost stranou - scénář měl potenciál a díky poutavé lokálnosti dokázal i přes svou totální ohranost zaujmout. Bohužel vše "dobré" v závěru stejně letí komínem, protože tvůrci se nedokázali pochlapit plně. Na české poměry OK, ale bylo to nutné? Co takhle podobné projekty nechat komerčním televizím a fondy/granty/poplatky využít na nějaký kvalitní dokument? Hm? (04.06.2020)

Zrádci byli rozehráni tak solidně, nicméně to dopadlo katastrofou. Chlupáčkovy díly jsou mnohem lepší jak ty Taušovy, projevuje se to nejen v rozehrávání samotného příběhu, ale také ostatních efektech. V komentářích na Facebooku České televize jsem četl četné výtky na kameru a zvuk - dlouho jsem s tím nesouhlasil, kamera mi přišla velmi zajímavá, jenže postupem času začala být divoká až tolik, že se to v posledním díle nedalo vydržet a málem jsem až spadl ze židle. To stejné platí o hudbě - zpočátku výborná, ale jakmile v pátém díle zůstalo jen nepříjemné hučení, začal jsem se obávat, že se mi rozbolí hlava. I vizuál se zdál zpočátku zajímavý, ale i to netrvalo věčně - pátý díl byl neskutečně přesvětlený a v posledním díle už to byl snad vtip (viz modrá chodba nemocnice). Bílé titulky nemají černý okraj, proto je fakt super nápad mít obraz extrémně přesvětlený a v pozadí ještě oblohu, to potom z těch titulek hodně přečtete. Kdyby se jednalo o nějakou angličtinu, kterou u nás víceméně každý umí, vzal bych to, ale v případě vietnamštiny ty titulky opravdu nutně potřebujete, takže se jedná o příklad neuvěřitelné filmařské nemotornosti. Obecně by se dalo říct, že kamera, hudba i celkový styl působí velmi svěže a zajímavě, jenže čeho je moc, toho je příliš. Asi jsem divák, co se řadí do té konzervativnější skupiny, ale poslední díl byl už za hranou, té filmařské "inovace" bylo až přespříliš. Název prvního dílu "Vstup do prázdnoty" je docela trefný, týká se nejen Davida a jeho životního stylu, ale také celého seriálu - Tauš se snaží hrát na efekt, vybírá si nevšední lokace, ale na konci už to dopadá jen tak, kdy se divák ptá - a co je zas tohle? Co na začátku vypadá jako super - žlutá Tesla X, hradecký schodový panelák či senetářovský kostel, končí u wtf momentů jako podivné nedokončené vícepodlažní parkoviště u luxusní bytové rezidence v posledním díle, nebo samotný konec v jakési zřícenině na moři. Na začátku se efekt daří, seriál se mi líbil, ale jak je to je celé prázdné a jakoby rádoby umělecké, postupně mne toto nadšení přešlo. Škoda i příběhu, nezačal špatně a dlouho se držel, jenže v poslední díle se naprosto vymkl z ruky - nedával smysl, zůstalo moc otázek nevyřešených a některé dialogy byly až směšné. Přesto mám ale někde i slova chvály - Cyril Dobrý svou roli zvládl, monology do kamery pomocí boření čtvrté stěny hodnotím velmi pozitivně, stejně jako René se do své role neherce hodil náramně. Je mi jen líto, že Blažka zabili hned v prvním díle, v podání Neužila se jednalo totiž díky jeho uvěřitelné vzteklosti o suverénně nejlepší postavu. Poslední díl je sice odpad, ale celkově bych seriál hodnotil na slabší tři. (30.03.2020)

loňskej Rédl pro mě byl obrovský překvapení v žánru noir a zvlášť s ohledem, že se jednalo o domácí produkci. Byl jsem zvědavej, s čím scénarista Miro Šifra přijde dál... a odpověď dorazila letos ve formě Zrádců. Což je další Šifrův příspěvek do žánru noir, kterej přetejká barvama a je sluníčkovej (což zdůrazňuje žlutý auto a mikina jedný z postav), ale hluboko uvnitř je tmavej jak dehet a prohnilej až do morku kostí. Zrádci začínají úplně prostě - dva kluci, který možná každej den potkáváte na ulici, se rozhodli živit prodejem drog. A ten jeden ještě navíc donáší policajtovi z protidrogovky. To co začíná zdánlivě nevinně a jednoduše, se pak brzo začne hroutit jako domino a od nízkejch pater společnosti jde až nahoru, do světa báječných a bohatých, který mají svý tajemství, co si snaží řešit v rámci rodiny (tady jsem si vzpomněl na Chandlera). A v rámci šesti dílů vidíte, jak jsou jednotlivý lidi provázaný a že fungují jako organismus. Není to hra jenom na zrádce. Je to hra na manipulovaný a manipulátory, což byl hodně silnej prvek u Rédla (kdy si estébák pohrával s prokurátorem, co to myslel dobře). Tady už je to víc provázaný a víc propojený. A teprve v posledních dvou dílech poznáte, jak moc. Čím víc se odkrývají karty, tím víc zjišťujete, jaký byly skutečný úmysly aktérů a kdo je ve skutečnosti oběť. A kladete si otázky, kdo je tu hrdina a kdo jeho průvodce. A co je hlavní a z čeho mrazí je to, že tyhle věci se nám dějí dnes a denně za dveřmi našich domovů. Každý z nás nejspíš zná nějakého Davida. Imho musím vyzdvihnout celý herecký obsazení, hlavně Lenka Krobotová mě dostala a krade si to pro sebe. A pak ta titulní písnička nazpívaná paní Rottrovou je naprostá bomba. A strašně úžasný jsou momenty, kdy David sám sebe točí na kameru, čímž naskakuje jako by ich forma vyprávění. O anime vsuvce nemluvě. Tohle je fakt naprostá seriálová šleha a stejně jako u Rédla tak ani tady se mi nechce věřit, že to natočili Češi. Možná se fakt blížíme k době, kdy takový žánrovky u nás budou standartem. (26.04.2020)

Od seriálu Pustina mně žádný jiný český seriál nesedl tak jako Zrádci. Mají styl a št'ávu, neokoukané herce, z nichž vypíchnu postavy Davida a Reného a hlavně se vymykají stereotypní seriálové tvorbě České televize. Snad poprvé mně nevadilo ani mluvení herců přímo do kamery a i když si nedovedu představit, že bych to doporučil například svým rodičům, já osobně nemám s hodnocením nad čím váhat. (06.09.2020)

Drogové prostředí, ale ne nudně? Inovativní až zvrácená kamera? Policejní zápletka s intrikami v oddělení i mimo něj? Ano, ano, ano. Člověk by až řekl, že po tolika zkušenostech s podobným prostředí, které dopadali více než špatně tu najednou máme menší seriál z tuzemského prostředí, který určitě víc, co dělá. I když se to mnoho lidem nelíbí. Přeci jen, naprosto přesvícená kamera je docela i bolest pro mě jako barvoslepého, a když vám hrdina zamlžuje funěním sklo od kamery jak je blízko, občas je na točení hlavy i mně. I přesto kamera je zcela aktivní až děsivě autentickým způsobem, a i když to spíše vypadá jako školácká chyba, tak zde to funguje naprosto skvěle. Scénář na začátku je skoro jako z mé osobní pohádky, kdy dochází na menší inovace a vzdělanost pro diváky v oblasti drog, menší filozofie kolem toho a docela zajímavá zápletka. Občas chcete dát do zubům některým protagonistům a některé pasáže, hlavně vietnamské drama je záživné jako průjmový výplach. Konec už se občas trochu táhne, ale samotné finále je děsivé, syrové a překvapující. Pokud se nebojíte inovací nebo experimentu, tak toto je něco, co by vás nemělo minout. Pokud někdo bude chtít nadávat, je to jeho právo, ale ať se vám to jednoduše nemusí líbit, tak jde minimálně o tvůrčí posun takového rázu, který za deset let poslední doby neprokázali žádné soukromé televize. (11.05.2020)