Poslední večery na Zemi

Vraciame sa do Kaili. V inom príbehu ale v známej atmosfére. Gan Bi je totiž umný rozprávač. Umelecká roztekanosť príbehu v prvej polovici vás núti rozmýšľať a hľadať súvislosti. Pomaličky vďaka vizuálnym prvkom vstupujeme do roviny snov a predstáv, ktoré podznamenávajú život hlavnej postavy. Následne sa dostávame do snovej sekvencie, ktorá je jednou obrovskou jednozáberovkou, ktorá trvá vyše 50 minút. Vtedy už len realistické zobrazenie sna a jeho nuáns vytvára v divákovi pocit nevídaného vzrušenia, kde miesta a postavy doplňujú hovorené slovo v prvej časti a uzatvárajú komplexne cestu hlavnej postavy za pochopením. Meditatívne a krásne. Niečo čo pohladí na duši. Je to akýsi príklon k starej umeleckej škole, cez prostredie, ktoré nepôsobí exoticky ale skôr smutne a vyprázdnene. A v tom sa snaží postava nájsť nejaký zmysel. Pre mňa po dlhom čase znova príjemné spestrenie. Škoda že keď prskavka dohorí zobudíme sa. Zaujímalo by ma čo bude potom. (24.05.2019)

Snímek se rozpouští do abstraktní neo-noirové básně. Příběh se režisérovi nezdá důležitý. Vše je zde jako ve snu stejně významné a sen je nenucený a přirozený. Nedivím se Čínským zamilovaným párům, které byly nalákáni na romantickou komedii, že film nepochopily, nelíbil se jim a ztráceli se v něm. 38 miliónů dolarů ale zaplatili. Je to film pro ty , kdož nevědí co udělat se třema hodinama života. (21.08.2019)

Záverečná scéna je perfektná (hlavne v momentoch, keď pripomína Wonga) a vôbec by som sa nehneval, keby to bol celý film. Cudzie sny mám rád. Len keď zo 140 minút som nepochytil praktičky nič z deja (možno tie hodinky), a že to nič bolo naozaj extrémne rozťahané, asi  by som bol pokrytec, keby som dal viac jak 3*. Lebo ja som ten film pochopil. Ale nemôžme sa baviť o príbehu. Pretože môžete dať preč ľubovolnú polhodinu z ktoréhokoľvek miesta a výsledok bude rovnaký. (29.12.2021)

Brutální facka od abstraktního artu a řádná kopa otravnosti a nudy. Zpočátku to vypadá na příběh s pátráním, ale nějak se to vykolejí do typu zábavy a nulové satisfakce ala Stalker a když dojde k onomu proklamovanému závěrečnému bloku bez střihu, můžete to sice obdivovat, ale pokud se zamyslíte, co jste těch 50 minut sledovali, obdiv vychladne. Několikaminutový záběr deště ze Stalkera tu dostal novou výzvu od pětiminutového pojídání jablka; pokud nenávidíte čínská přísloví a moudrosti, tady jsou tímhle způsobem vyjadřování napsané všechny dialogy; a ještě bych řekl, že tento film rozechvěje srdce fanouškům kapely Venga Boys, které bych teda na projekci artu nečekal. (15.06.2019)

Prislo to takmer na konci festivalu v Cannes, ale to cakanie sa oplatilo. Najsilnejsim zazitkom, ktory prekonava ostatne, je film, ktory naplno vyuziva ten najsilnejsi filmovy prostriedok - samotny obraz, je strhujucou vizualnou noir lovestory basnou. Tajomno a krasa obrazu v kazdom zabere, uhrancive prelinanie reality a snovej magie, kde sa pritomnost strieda s minulostou, ci mozno iba fikciou a velmi strohy, ale o to viac zapamatania hodny hudobny motiv. A potom pride zaverecnych cca 50min (ktore su iba v 3D) a ktore predstavuju ciru kinematigraficku slast. [Cannes 2018] (16.05.2018)