Tanec v srdci

Přepečlivý Baz Luhrmann vstupuje poprvé na scénu. Ještě doma v Austrálii, ale už plný nápadů, svěží, přemrštěný, barevný, jiný, gradující. Jeho specifický režijní rukopis začal psát spolu s přesnou choreografií první řádky. Jeho latinář přichází před klíčovou taneční soutěží o partnerku, z favorizované budoucnosti tak musí přepnout do současnosti s nesmělou začátečnicí po svém boku. Funguje to, i když to ještě není tak vybroušené jako v případě pozdějších Moulin Rouge nebo Romea s Julií. (14.08.2024)

Taneční filmy jsou fajn, ale jak se v něm objeví španělské rytmy, jsem v koncích. Oceňuji také, že ač je Strictly ballroom dalším v řadě těchto žánrových filmů, neváhá je zároveň poněkud parodovat, aniž by při tom ztratil grácii. I přesto, že se film sám nebere příliš vážně, slibuje, pokud divák přistoupí na jeho hru, výborný zážitek, zejména finále je strhující a velkou mírou se na něm podílí ono dokonalé paso doble... (09.02.2012)

Technicky dokonalé dílko se srdcem (nejen v názvu). Luhrmannovo australské "Moulin Rouge" je prvním důkazem režisérova citu pro rytmus a snovou atmosféru... Rudá barva vyzařuje z každého záběru, obličeje herců jsou snímány z extrémní blízkosti a náhlé střihy mezi jednotlivými scénami ještě více stírají hranici mezi realitou, která je zde nepodstatná, a magickým filmovým světem. "Strictly Ballroom" je ale především romantická komedie, která se vrací až někam k dobám Freda Astairea a Ginger Rogers, pro které byl tanec rovněž tím jediným, na čem ve skutečnosti záleželo. 9/10 (14.04.2010)

Prvý film Baza Luhrmanna je príbehovo zvládnutý dosť slabo, to si priznajme, no jeho gýčový, farebný, ligotavý, emocionálne exaltovaný a v každom smere prehnaný pohľad na svet jednoducho zbožňujem. Navyše, postavy, nielen hlavné, ale všetky, ktoré sa v Strictly Ballroom objavujú, sú veľmi osobité a svojím spôsobom originálne. Osobne tento film považujem za prvotinu ponúkajúcu malú ochutnávku svojich následníkov v Red Curtain Trilogy... (01.01.2010)

Chvilku to vypadalo jako to starý Ledový ostří, ale než se sešla minuta s minutou, tak bylo jasný, že půjde o takovou dost prapodivnou trošku střeštěnou taneční komedii, kde je pár postav fakt téměř jak z grotesky. Nicméně i tak se ve většině filmu spíš tančí navážno a to je takový nijaký, sice Mercurio celkem umí (samozřejmě né tak skvěle jako já), ale přesto to nedokáže strhnout. Nenudil sem se,ale ani jsem se nějak extra nebavil (01.01.2009)