Žena na válečné stezce

Woman at War rozhodne nie je komédia, občas sa tu nájde úsmevnejší moment, avšak nejde o "klasickú ironickú škandinávsku srandu", akú poznáme z iných filmov severného teritória. Aká je základná otázka filmu je jej celou cestou, a možno aj pointou, takže lepšie je do komentára o témach ani nepísať. Osobne mám dojem, že podobne ladený severský film som ešte nevidel, pričom paradoxne každý záber osamote pôsobí v rámci kinematografie dosť familiárne. Scenár netlačí na pílu, rozumné argumenty má aj druhá strana, avšak ten skutočný zmysel našej existencie musíme predsa len hľadať niekde inde, ale to už zbytočne začínam o tých témach... (13.03.2024)

Hezky natočená, manipulativní hipsterská zelená agitka. Chvíli jsem tomu chtěl hvězdičkově uznat nadprůměrné kvality, ale ne, nebudu se do toho nutit. Film, který diváky nekriticky nutí sympatizovat s ekoteroristkou a ostentativně přehlíží možnost, že její konání možná není tak úplně košér - protože všichni její ideoví protivníci jsou ukázaní jako psychopati neochotní naslouchat. Proč se ta paní třeba normálně občansky neangažuje - z toho, co o ní víme, bych usuzoval, že času by na to měla spoustu. Druhá věc je, že toho o hrdince právě vlastně až tak moc nevíme. Proč ta jediná "paní rozumná" třeba nemá vztah nebo se jej nepokouší najít? Nemůže mít vlastní děti, má špatné zkušenosti s muži? Nevíme. Víme jen, že paní "ví, že má pravdu" a proto strhává elektrické vedení, a že by ráda adoptovala ukrajinskou holčičku. Spoiler: Závěr pak má být asi takovou pozitivní tečkou, "na paní se usmálo trochu toho štěstíčka", ale já teda viděl primárně sobeckou osobu, které vlastně všecko vyšlo, i to, co byla ochotna obětovat, přičemž se navíc bez většího zaváhání vyhne vlastní zodpovědnosti. Protože tihleti přírodní aktivisti jsou zvyklí, že pro ně pravidla neplatí, to známe i od nás, že jo. Konec spoileru. Tak tomu já teda tleskat nebudu. Že je Benedikt Erlingsson z jiného těsta, to jsem poznal už u koní, teď jsem si to jenom potvrdil. (06.02.2019)

Až nečekaně osvěžující. Trochu by to mohlo připomínat Tři billboardy až s tím, že tam šlo o osobní mstu, zde jde o mstu světu od světa. Konkrétně mstí přírodu proti čemukoliv nepřírodnímu. Hodně dobrý motiv. Zvlášť dnes. A nakonec ani ne moc násilný. Islanďané si do toho navíc dají svůj nehumor, který pro ně i mě kupodivu funguje. I když mám takový divný dojem, že jsem viděl na film trailer, který vypadal dosti jinak. Více vesnicky, psychologicky, ale humorněji. V tomto případě sledujeme něco trochu víc megalomanského, co tak nějak funguje i přesto. Film bych asi neoznačil za jednu z nejlepších věcí, ale určitě bych si na něj rád vzpomněl, když jde o zajímavě odlehčený film, který byl určitě dobře natočený, dokázal překvapit i pobavit. Velmi velmi a velmi dobré překvapení z islandské produkce za poslední trochu smutné a rozpačité roky. Ten hudební doprovod dosti metafyzický, matoucí, ale originální. (29.12.2020)

Za zvuků insladsko-ukrajinských trojtěles je nám servírován příběh, který se vůbec nezdráhám označit slůvkem bizarní. A také hodně originální a vynalézavý, tak na mě aspoň po celou dobu svého trvání působil. Jinak víceméně souhlas s tím, co napsali moji oblibenci, jen s tím drobným rozdílem, že pokud náhodou máte sestru a jste jednovaječná dvojčata, raději ji na tenhle film neberte, mohla by si to ještě špatně vyložit a není nad to mít vztahy v rodině na klidné a ničím nerušené úrovni. (09.06.2019)

Žijete-li spořádaným životem učitelky a sbormistrové, máte-li v záloze sestru, strýčka a ovci (popř. berana), můžete se odvážně pustit do toho, na co jiní jen myslí. No, já se bavila, Halla byla úžasná a za její nasazení proti nadnárodním molochům, které ničí (nejen) islandskou přírodu (pro prachy), přihazuji pátou hvězdu. Prostě skvělá věcička, poněkud bizarní, lehce absurdní, za to zábavná, milá a ve svižném tempu, u mě spokojenost a zas po čase přiblblý úsměv na rtech.. (31.07.2019)