Sestup Orfeův

The Fugitive Kind je dalsim majstrstykom Sidneyho Lumeta ako rezisera : a suverenne tomu kraluje dalsi velikan, tentokrat konkretne Marlon Brando /The Men, Viva Zapata, Streetcar Named Desire/ v roli tulaka Valentina "Snakeskin" Xaviera, ktory prichadza do mestecka s nejasnymi umyslami a pritom ho zamestna Lady Torrencova /Anna Magnani/. A moze sa rozbehnut pribeh, ktory divaka hned zaujme na zaciatku. Potom sa rozbehne filmarska jazda, ktora sice miestami postrada tempo a strhujucejsi moment / v strede filmu sa toho deje len minimum/, ale zato s dobrymi dialogmi, ktore sa oplati pocuvat. Film vznikol ako adaptacia hry Texasa Williamsa /Kocka na Rozpalene Plechove Strese s pani Krajcirkou/. Film postupne smeruje k odhaleniu mnohorocneho tajomstva a k tragedii. Akej, to si kazdy musi pobrat uz po svojom. Okrem Anny Magnani sa tu objavila aj volnomyslienkarka Carol Cutrere /Joanne Woodward : Long Hot Summer, neskor aj Harry a syn/. Pokial ste funda Marlona Brando, toto je treba poznat a mat napozerane. 92 % (05.09.2015)

Mladý Brando, to není nic pro moji osobu. Zralá Magnani taky ne, vzhledem k tomu, že patří mezi ty italské herečky, z nichž Lorenová byla nejklidnější a nejmírnější. Normalizační dabing s Munzarem a Hlaváčovou se k Lumetovu přepisu Williamse taky nehodí (viz reakce diváků, kteří si zas užívají jen dabing, ale film je uspává). Williamse tedy radši v moderní adaptaci (viz Ztráta diamantové slzy) a Branda staršího (i V přístavu bylo příliš). (14.04.2017)

Sestup Marlona B. mezi pouhé lidské bytosti, aby jim opět ukázal svou božskou schopnost hraní. Těžko hledat v celém snímku něco lepšího, než je samotný velký herec osobně. Sidney Lumet se příběh o muži, který se snaží ve vesnici daleko od města snaží najít své klidnější já a stát se novým člověkem bez problémů s policií a minulostí, má svou sílu. Vedle velké hvězdy, která si tentokrát nechá říkat Hadíkůže (o tom saku z hadí kůže nemusím ve spojitosti s Lynchem ani mluvit ne?) tu září také silně pomatená, ale půvabná Joanne Woodward a zralá žena Anna Magnani, která sehraje v celém příběhu jednu z důležitých rolí. Překvapí především kvalitní scénář jehož dialogy jsou vynikající a často velmi civilní. Krom toho samotný příběh má mnoho vrstev, takže o nějaké prázdné tlachání zde nemůže být řeč. Bohužel problémem pro mě byla délka, protože takto vystavený příběh podle Tennessee Williamse by snesl krásných 90-100 minut a nebylo by tu prakticky co řešit. Škoda, že Lumet film ponechal takto dlouhý, protože hluchá místa se těžko ignorují a snižují intenzivní očekávání velkého závěru. (14.08.2009)

Sidney Lumet byl mistr v adaptování divadelních her nebo předloh s převahou mluveného slova. Vždy ale dokázal vhodně zvoleným stylem dodat filmu požadovaný rytmus, aby se nezvrhl v unavující proud divadelního textu. Právě proto jsem překvapený, že právě tohle se stalo v adaptaci divadelní hry Tennessee Williamse. Žadné kamerové hrátky jako v Pahorku, úderny střih ve stylu Dvanácti rozhněvaných mužů nebo satirický odstup Networku. Jedná se o solidně odehraný sled divadelních obrazů snimaných v dlouhých záběrech s jasně patrným původem materiálu (zřetelné rozdělení do jednotlivých aktů). Při znalosti nekonvenčně a moderně působící Lumetovy filmografie nenacházím v Orfeovi nic výjimečného ani zapamatováníhodného. (14.09.2013)

Za me je postava mlade Carol uplne zbytecna a verim, ze bez ni, kdyby se dej vice zameril na ustredni dvojici... Byl by za plny pocet. Ozdobou filmu jsou skvele dialogy, hlavne mezi Lady a Xavierem. Ale cokoliv vypadne Brandovi z pusy je perla. Miluji jeho minimalisticky herecky projev, osobnost v kazdem zaberu. Sita role na miru, ale zaujala i vyborna Magnani. (31.12.2021)