Na dno vášně

Pomalu se vracím Almodovarovou minulostí po schodech postavených z jeho filmů, Na dno vášně je zatím nejstarší, ač v předsálí už se hřeje Kika i Květ mého tajemství (budu sledovat zanedlouho) a na opačném konci čekají rozkoukaná Rozervaná objetí (dokoukány budou zítra). Mini srovnání stále vede Volver, ačkoliv Na dno vášně je opravdu dobrý, a v tomto případě bych k rozlišení nuancí potřeboval spíše desetistupňový žebříček. Pedrovy filmy mají hodně společného - hraje v nich Penélope, dost často také Javier Bardem, a taky pokaždé se v zápletce totálně ztratím, ačkoliv přesto nic není ztraceno, protože moje slečna mi pokaždé děj vysvětlí. A asi to se mi na Pedrových filmech líbí ze všeho nejvíc, fakt nejsou pro blbce. (17.10.2009)

Často mám pocit, že osoba, která vyplodí "oficiální text distributora", film neviděla ani z rychlíku. Zářným příkladem je obsah tohoto filmu, protože jediné, co je správně v první větě, je jméno Victor, zbytek si milý distributor vycucal z prstu. Victor není ani ostrý chlápek, ani "těžký milovník žen" (?). Do svých dvaceti let spal pouze s jednou ženou, Elenou. Další čtyři roky strávil ve vězení, kde si žen také mnoho neužil, a vynahradil si to až po propuštění, i když to nakonec dopadlo trochu jinak, než si to naplánoval. Film lze pojmout i jako sondu do života madridských vozíčkářů se specializací na basketbal. A pro fanoušky Penelope Cruz špatná zpráva - herečka se objeví pouze v prvních deseti minutách filmu, aby v autobuse městské dopravy porodila hlavního hrdinu, za což pro oba obdrží doživotní volnou jízdenku. (03.04.2011)

Skvělý příklad toho, že ne vždy je potřeba extra promakaný scénář, fenomenální herecké výkony, či složité vyprávění. Když je silný režijní rukopis, jde to i bez dalších atributů. Almodóvar zde naplno rozjíždí svoji typickou paletu vášní, emocí a explicitní erotiky, která kdejakého diváka uspokojí i když zbytek zase až tak za moc nestojí a některé scény vyloženě tahají za uši (a oči) svojí teatrální přepáleností. (23.04.2023)

Pedro Almodóvar je slávny režisér a patrilo by sa, aby som jeho film vychválil do nebies. Nestane sa tak, pretože ma pohľad na dno vášne nechal chladným. Nemám nič proti nemu, pozrel som si ho, páčili sa mi niektoré herecké výkony, pokúsil som sa zorientovať v spletitom scenári nepravdepodobného príbehu a to je asi tak všetko. Fanúšik Almodóvarových filmov zo mňa asi nebude. (19.04.2012)

Cesty Páně jsou nevyzpytatelné, cesty lásky a vášně ještě nevyzpytatelnější. Nevím, jak to Almodóvar dělá, že přes krajní nevěrohodnost jeho příběhů do nich dovede s takovou intenzitou a nemilosrdností zatáhnout. Miluju ho a tenhle film patří spolu s Mluv s ní a Vše o mé matce k mojí JEHO vrcholné trojce. (26.01.2006)