Pahorek

Už si nepamätám, či som filmovú verziu Pahorku videl pred prečítaním knihy Raya Rigbyho, ktorá vyšla v roku 1969, alebo až potom. Nakoniec to nie je ani také dôležité, pretože ma obe verzie upútali. Kniha samozrejme o niečo viac, ale film najmä zásluhou výborného castingu príliš za ňou nezaostával. Ako tu už niekto napísal, nevnímal som to ako protivojnový film, ale ako väzenskú drámu, vzdialene pripomínajúcu Frajera Lukea. Ako u väčšiny starých filmov, ktoré vyvolávali v dobe ich premiéry moje nadšenie, aj k Pahorku som dnes kritickejší. Niektoré scény boli prehnané a seržant Rogers príliš vyčnieval. Päť hviezdičiek síce ponechávam, ale to pôvodné nadšenie už zmizlo. (28.05.2012)

Pôsobivá dráma z prostredia vojenského väzenia, skvelá vojnová klasika bez vojny. Pahorok stavia hlavne na dialógoch plných osobných konfliktov a výborných hereckých výkonov, pričom hustá atmosféra rozpálená trýznivým slnkom a prepotená veľkou riekou potu už nemohla byť lepšia. Snímok nesie v sebe veľké posolstvo vo forme ponižovania, krutosti a straty ľudskej dôstojnosti v záujme "vyššieho blaha". 80/100 (02.08.2015)

„Vy blbče blbej, vy byste postavil do latě mrtvýho, kdybyste na to měl rozkaz!“ Pahorek je naprosto výjimečný film, na který (nejen díky konci) jen tak nezapomenu. Sidney Lumet si s Rigbyho předlohou poradil skvěle a za sebe musím říct, že znepokojující kritický román, který jsem četl jedním dechem, posunul na stupnici "strhujícnosti" ještě o příčku výš. Povedlo se mu to samozřejmě i díky hercům. Sean Connery tady předvádí jednu z nejlepších, ne-li úplně nejlepší roli jeho kariéry, a Harry "major Wilson" Andrews nemá taky nejmenší chybu a zásadového psychopata hraje obdivuhodným způsobem, který zaplaťpámbu nesklouzává k laciné karikatuře. Nutno podotknout, že k mému diváckém zážitku jistojistě přispěl i československý dabing z roku 1978. Seana Conneryho namluvil Jiří Adamíra, Harryho Andrewse nařval Josef Větrovec, který podal tak úchvatný výkon, že Pahorek už jinak než dabovaný vidět nechci. „Strážný Burton!“ – „Zde!“ – „Stevens vstal z mrtvejch, největší zázrak století. Dejte ho zpátky do márnice!“ – „Do márnice?“ – „Ano, ale přes Pahorek. Dejte mu ještě zabrat, než ho pohřbíme!“ (03.02.2012)

Povedeny film, skvele herecke vykony + zajimava latka. Jedine co bych filmu vytknul je scena se vzpourou veznu, kteri skanduji za mrtveho spoluvezne a snazi se dozvedet kdo je zodpovedny za jeho smrt. Ikdyz se dozvedi jmeno straznika, ktery za to muze nic se nedeje a velitel ze vseho udela kabaret a vsichni se poslusne smeji a tleskaji .... kam se podela jejich dravost po spravedlnosti vazne netusim..vsichni se zasmali a to ze tam nekdo umrel uz nebylo dulezite, nac tedy byla vzpoura _???>> diky tomuto kixu davam 4* (07.01.2008)

Tohle je kárný tábor, tohle je pahorek a jestli nechcete vypustit duši na jeho vrcholu, koukejte poslouchat! Jasné?! JASNÉ?!!! ___ Poslouchat rozkazy. Poslouchat rozkazy a nehledět na jejich nesplnitelnost. Dezertéři, zloději, zbabělci a slaboši – pěkná sebranka. Co se z nich stane během následujících dní? Zocelení muži, zcela věrní své vlasti či pološílené trosky?___ Z lidí, kteří mají plnou hubu keců a přitom si nevidí na špičku nosu, mi vstávají chlupy na zátylku. V Pahorku jsou hned dva takoví a co je na nich nejhorší – mají pravomoc buzerovat své podřízené. Ty oslovují výhradně zvýšeným hlasem plným pohrdání. Copak na to mají právo, takhle deptat muže, kteří se prohřešili pouze snahou nezcvoknout z na hlavu postavené války? Jistěže ne, ale koho to zajímá? Kdo je vyslyší, kdo ví, k čemu dochází „za zdí“?___ Pahorek nemá zápletku v obvyklém slova smyslu. Vychází z faktu, že britské kárné tábory strašily své svěřence hromadou písku. Asi pětimetrovou hromadou písku, jejíž zdolání vypadá jako hračka. Nikoliv, běháte-li nahoru a dolů s plnou výzbrojí, v tom největším vedru, kdy vám slunce seškvařuje kůži. Člověk si až říká – raději schytat kulku na frontě než tohle. Lumetovi se za vydatné pomoci kamery Oswalda Morrise a herců, jež si jistě vytrpěli své, daří přenést na diváka část z nepředstavitelné fyzické a psychické zátěže. Nelidské zacházení s vězni a po většinu filmu ani náznak naděje ve změnu k lepšímu u mne vyvolávalo krajně nepříjemné pocity, o pár řádů převyšující zážitek z jiných, subtilněji zaměřených „vězeňských“ dramat. Scénář (nepřekvapivě podle divadelní hry) slovy neplýtvá. Buď jde o monolog kódového označení „buzerace“, či o dialogy, jež stejně nic neřeší a prohlubují celkovou beznaděj. Potěšující je snaha nekritizovat armádu jako instituci (neboť ta občas slouží svému účelu), nýbrž jednotlivce. Na Pahorku mě mrzí jenom tři věci. Bohužel právě ony tvoří neproniknutelnou bariéru mezi čtyřmi a pěti hvězdičkami. 1. Až do absurdně vypjatého finále jsem se nemohl zbavit dojmu, že by celý snímek bylo možné zhustit do nějakých osmdesáti minut. 2. Nepříjemnost neúnosných teplot by lépe vynikla v barevném formátu. 3. Vzniknout Pahorek o dva roky později a nebýt vázán původní divadelní hrou, mohly by být hrany některých již tak nepříjemných buzerkeců výrazně přiostřeny (po Kdo se bojí Virginie Wolfoové padla v této oblasti spousta tabu). 85% Zajímavé komentáře: Radek99, genetique (17.02.2009)