Režie:
Sidney LumetKamera:
Oswald MorrisHrají:
Sean Connery, Harry Andrews, Ian Bannen, Alfred Lynch, Ossie Davis, Roy Kinnear, Jack Watson, Ian Hendry, Michael Redgrave, Norman Bird, Neil McCarthy (více)VOD (2)
Obsahy(1)
Disciplína je základ všeho, každého vzpurného ducha je třeba zlomit. A přeběhnout v plné polní pod palčivým africkým sluncem několikrát po sobě umělý písečný pahorek, to dokáže zlomit i ty nejsilnější. O tom je alespoň přesvědčen seržant Wilson, který je – díky svému slabošskému veliteli – de facto jediným pánem a vládcem anglického kárného tábora kdesi v libyjské poušti. Jeho úkolem je udělat z té vězeňské sebranky, z těch slabochů, zlodějíčků, ulejváků a dezertérů zase správné chlapy, vojáky tělem i duší. A on je z nich udělá, i kdyby je to mělo stát život. Ti, kdo tohle peklo opouštějí, vědí, že se sem už nikdy nechtějí vrátit. Ti, kdo přijíždějí, netuší, co je tu čeká. Netuší to ani pětice nejnovějších „přírůstků“ v čele s degradovaným seržantem Robertsem, na němž si Wilson a jeho pravá ruka Williams hodlají obzvláště smlsnout. (Česká televize)
(více)Recenze (290)
Film, díky kterému vám vře krev v žilách i po skončení. Výborně zrežírované i zahrané. 5.5.12, 90% a 5*. ()
Moje první setkání s filmem Sidneyho Lumeta a fakt bomba – do jisté míry mi to připomínalo Motýlka. Dalo by se říct vcelku komorní drama, odehrávající se na pár m2 (i když oproti filmu 12 režiséra Michalkova je tam toho prostoru o něco více, ale i tak) – dostala mě všudypřítomná depresivnost onoho nápravného tábora. A navíc Connery osobnosti degradovaného seržanta dodal neuvěřitelnou noblesu a sílu osobnosti. Velmi silný zážitek. ()
Černobílá kamera a dlouhé švenky z vrcholu umělého pahorku navršeného proto, aby muklové měli na co šplhat uprostřed nefalšovaného saharského pekla. Co mne ale doopravdy nadchnulo je příběh začínající velmi klasickou expozicí aby pak nabral kurz k nepříjemně realistické studii zvůle, zla, zbabělosti, absurdity a šílenství. Tak trochu Pán much na Sahaře. ()
Upřímně řečeno: zklamání... Budou SPOILERY! ... V Lumetově díle spíše průměr. Film se rozpadl na dvě půlky - do smrti S. a po ní. V první půlce vynikající film, především vizuálně, Pahorek i celý tábor je neuvěřitelně fotogenický a dlouhé jízdy kamerou byly úžasné - BW navíc podpořilo bezútěšnost - v barvě by to bylo posunuto do kýče. Rozdělávání ohně pod konfliktem a poznávání osob a charakterů - výtečné! ale po Smrti S. se to nějak divně láme a všichni muži na scéně se začínají chovat jako idioti, myšleno nelogicky - mám obavy, že to není proto, žy by byli idioty, ale protože to scénárista nějak nezvládl. Kromě jasných blundrů - jak se před vzpourou celá věznice dozvěděla o smrti S.? Konflikt Robertse a McGratha se někam ztratil... Potlačení vzpoury vyznělo směšně... Seržant Wilson zařizuje pohřeb a nezúčastní se pro něj kritického setkání Robertse s velitelem... je zde i řada drobností, které mne rušili - např. Sean měl i po nakládačce zcela čisté prádlo.... Celé mi to přišlo vykalkulované - na rozdíl od Krále Krysy. A navíc jsem měl problém od sebe rozeznat Wiliamse a Herrise... ()
tohle že je 258 nejlepší film? to nemyslíte vážně! Já to z vás vyklušu! zatím je to akorát vojenský dril a rasistický nadávky černochovi, kterej se tomu jen idiotsky směje. Trošku to zvedaj herecké výkony, ale ne hlavních představitelů, ale herců ve vedlejších rolí - spoluvězni a důstojníci. Hlavně Connery bez charisma a s nulovým (pardón! Distingovaným) hereckým nasazením. Jediné co stojí za zmínku je posledních 5 minut filmu. Je zde troška medodramatu. Zbytek? Těžká nuda. ()
"Když jsem byl ještě na houbách." Skvělý film plný písku a excelujícího Conneryho. ()
Začalo to teda dost špatně, ale vyklubalo se z toho solidní drama. Vězni byli super, jak kostýmově, tak herecky, tak ve scénáři. Aj dobrý vtipy. Stáří filmu jsem si protrpěl spíš na dozorcích. No a ta mentalita i jazyk těchto prostředí je mi tak vzdálená, že si to znovu nepustím. ()
Strhujúca konverzačná dráma dvoch mužov, spočívajúca v pomeriavaní, kto z nich má väčšie a silnejšie presvedčenie. Na strane zásadového väzňa ide o vieru v poctivosť a odvahu vojakov pri dodržiavaní (spoločenských či vojenských) pravidiel a v druhom rade vo vládu práva. Na strane krutého dozorcu ide o vieru vo vlastnú nadradenosť nad väzňami a v schopnosť vyhnúť sa vďaka kolegiálnej súdržnosti spravodlivému trestu (za zabitie väzňa). Dozorca v tú kolegiálnu súdržnosť verí aspoň tak, ako slovenskí sudcovia stíhaní v akcii Búrka. Avšak keďže sa tento príbeh neodohráva v prízemných reáliach dnešnej strednej Európy, ale v britskom civilizačnom rámci 40. rokov 20. storočia, tak súboj týchto presvedčení je naozaj prekvapivo vyrovnaný a do poslednej chvíle otvorený! Súčasne s ním prebieha nenásilný protest černošského väzňa nie náhodou nesúceho priezvisko King proti explicitnému rasizmu dozorcov, a ten mi príde ešte zaujímavejší, i vďaka ironickým hláškam a výkonu Ossie Davisa.↵ Súčasťou výberových konaní na miesta vedúcich vo verejnej správe by určite mala byť aj diskusia o pohľade uchádzača na diela, akým je napríklad tento film, pretože inšpirácie je v ňom na rozdávanie. ()
Víceméně vše už bylo napsáno, ale tohle je opravdu velmi silný film a z poslední scény běhá člověku mráz po zádech. Opravdu hodně, hodně dobrý. ()
Když se člověk dívá na film natočený před více než padesáti lety je vždycky otázka, jak ho hodnotit - jestli dnešníma očima a nebo v dobovém kontextu. Pahorek byl ve své době asi mimořádný film, ale pro mne byl vlastně docela zklamáním. Přitom skoro všeschno je na tom filmu dobré, nicméně celkový dojem je rozpačitý. Měl jsem pocit, jako by někdo z dvou a půl hodinového filmu někdo půl hodiny vystříhal - v druhé půlce film hrozně spěchal. Vlastně to nakonec vypadalo, jakoby se celý děj odehrál během asi tří dnů. Výsledkem byla řada nepřesvědčivých scén, které nedržely pohromadě a chování lidí prostě nebylo dostatečně motivované. Nakonec to vypadalo, že jediní z celého tábora, kdo běhali na pahorek, byli hlavní hrdinové. ()
Tohle je parádní film. Drsně zobrazuje kárné tábory za II. světové války. Realisticky zobrazuje chování elity. Skvělé herecké výkony, především Sean Connery, Harry Andrews a Ian Hendry. Hlavně hodně opomíjený Ian Hendry je perfektní. To zlo z něho úplně tryská. Film k zamyšlení o válce a elitářství. Napětí graduje koncem, který je opravdu fenomenální. Opravdu dvě hodiny strávené s tímto klenotem stojí za to. Dokonalých 100% ()
Dobrý téměř jako knižní předloha. ()
Ty "nelidské podmínky" působily oproti jiným filmům (Olověná vesta) poněkud zvláštně, jinak s přihlédnutím ke stáří snímku je to výborný film. ()
2 zápory: 1) konec -- ne, že by to náhlé zakončení nebylo dost „silné“, ale stejně by mě velice zajímalo, jak to s kým dál dopadlo. ¶ 2) psychologie postav Kinga a McGratha -- uživatel liuk si myslí, že se postavy chovají pokaždé úplně jinak, já jsem ale několik konzistentních charakterů zpozoroval a u většiny ostatních jsou výkyvy a nerozhodnost pochopitelné, vzhledem k tomu, že na ně okolnosti a zejména různí lidé vyvíjejí tlak, aby si zvolili z protichůdných rozhodnutí a postojů. Proto mi všechny postavy připadaly docela realistické, až na dva výše jmenované, kterým jediným jsem nebyl schopen porozumět. ¶ Scéna se vzpourou, kterou Pishin vytýká, se mi naopak zdála vynikající, major Wilson byl sice hajzl, ale ukázal, že je to, na rozdíl od seržanta Williamse, hajzl rozumný, a začínající vzpouru elegantně vyřešil, protože věděl, že má co do činění s lůzou, kterou stačí opít rohlíkem. ¶ A scéna, jak si opičák King v bílých spodkách zašel poležet, zakouřit a pokecat s velitelem o hotelových poměrech, byla k popukání :) ()
Brilatní psychologické drama na pozadí kárného tábora v poušti během druhé světové. Skvělé herecké výkony a především dechberoucí gradace, dělají z tohoto filmu zapomenutý klenot. ()
Dá se říci pouze jediné: Takový film by dnes už nemohl vzniknout. Proč? Je příliš ostrý a nekorektní. Tak začínám mít pocit, že Britové jsou snad jediný národ, který je schopen silné sebereflexe a nebojí se otevírat staré rány jen proto, aby se z nich mohl poučit. Pahorek je britský film, natočený Brity a o Britech, i když by mohl být o kterémkoliv spojeneckém národě ve 2. světové válce (Němci zbabělce a dezertéry rovnou popravovali, Japonci také a Italové je linčovali). Joe Roberts je voják jako každý jiný, zažil boj, viděl kamarády umírat aniž by to k něčemu bylo a tak si řekl, že se přece musí najít někdo, kdo tomu učiní konec. Neuposlechne rozkaz. A je potrestán, válka v poušti je ve své kritické fázi a Británie potřebuje vojáky, kteří jsou ochotni jít na smrt jen aby vyhnali Rommela z Afriky. V roce 1940 stáli Němci před branami Velké Británie a každý muž byl ochoten bojovat do posledního dechu aby ubránil milovaný ostrov od nacistických zotročovatelů. Jenže teď? Vojáci umírají kvůli kousku pouště, minovému poli, zapomenuté soutěrce v níž se skrývá ostřelovač, kvůli ničemu a konec je v nedohlednu. Má to vůbec smysl? Sydney Lumet předvedl své umění a servíruje nám strhující vězeňské drama o muži, který řekl DOST a jeho vězniteli jež z něj má opět udělat válečný stroj. Demýtizace je všeobecná, snímek ukazuje, kam až je ochoten národ zajít v okamžiku, kdy se proud dějin obrací opět v jeho prospěch, stejné káznice měli i Američané, Němci, Japonci, Rusové, a ve jménu vítězství týrali vlastní vyčerpané muže až na hranice jejich psychických sil. Aby zvítězili. Aby PŘEŽILI. Bez diskuze 5* ()
Sean Connery zde větší frajer než James Bond. Jeden kopeček a supr film kterej má co říct. ()
Nejlepší vězeňský film, který jsem zatím viděl. Atmosféra - obzvlášť v závěru- by se dala krájet. ()
Posledná štvrťhodina filmu, v ktorej prebieha psychologický boj medzi všetkými postavami je jednoducho strhujúca. Taký pocit beznádeje a postupného strácania zdravého rozumu sa jednoducho len tak v hocijakom filme nevidí... Skvelý film ***** ()
Reklama