Režie:
Sidney LumetScénář:
Paul DehnKamera:
Geoffrey UnsworthHudba:
Richard Rodney BennettHrají:
Albert Finney, Lauren Bacall, Martin Balsam, Ingrid Bergman, Jacqueline Bisset, Jean-Pierre Cassel, Sean Connery, John Gielgud, Wendy Hiller (více)Obsahy(2)
Albert Finney jako Hercule Poirot v nejslavnějším detektivním případu Agathy Christie. Britský film, oceněný Oscarem. Orient expres, luxusní vlak, projíždějící celou Evropou - od Istanbulu až po Calais - se jedné prosincové noci roku 1930 stává dějištěm případu, k jehož vyřešení musí Hercule Poirot, který se čirou náhodou ocitl mezi jeho cestujícími, zapojit veškerý svůj důvtip a genialitu. Má k tomu dostatek času, protože vlaku, uvězněnému sněhovou kalamitou kdesi v jugoslávském vnitrozemí, nezbývá než trpělivě čekat na vysvobození ze závějí. A zatím se tedy slavný belgický detektiv pokouší vypátrat, kdo je pachatelem neobvyklé vraždy amerického milionáře - a jaký byl její motiv...
Námět tohoto románu poskytl A. Christie skutečný případ - únos v rodině světoznámého letce a amerického národního hrdiny Charlese Lindbergha. Oscara získala Ingrid Bergmanová jako nejlepší herečka ve vedlejší roli, snímek byl nominován v dalších pěti kategoriích (A. Finney jako nejlepší herec, scénář, kamera, kostýmy, hudba). Získal také řadu cen Britské filmové akademie. Za zmínku stojí jeho hvězdné obsazení - kromě jmen, uvedených v noticce, např. ještě: Jean-Pierre Cassel, Wendy Hillerová, Sean Connery, Martin Balsam, Vanessa Redgraveová nebo Anthony Perkins.
(Česká televize)
Videa (1)
Recenze (353)
Žánrové rodinné stříbro. Vražedná kombinatorika s překvapivou (eufemismus) pointou, kdy po unášení se na vlnách výpovědí, falešných stop, rozporů a mamutích pastí přijde rozuzlení, které vám nemilosrdně plivne do tváře, že vaše malé šedé buňky rozhodně nejedou na plný výkon a je čas na servisní prohlídku. Hvězdy září v dostatečné vzdálenosti od sebe a oslňují až ke sněžné slepotě a Oscarovým oceněním. Scénář je přesný co do dávkování i tempa. Předstartovní dopink mají ti neznalí knižní předlohy. To, jak si s vámi autor hraje na schovávanou, jak převrátíte skrýše vzhůru nohama a stejně ho nezapikáte, se dá zažít jen jednou jedinkrát. :-) P.S Jestli jste tenhle ořech rozlouskli před koncem, tak Scotland Yard stále ještě nemá plný stav. ()
Působivá vražda v nejslavnějším expresu, který se pohybuje po evropských drahách. Do první třídy tohoto luxusního vlaku nastoupili osobnosti světové kinematografie a společně se vydávají na putování, které naruší takový malý a ulíznutý Belgičan (nebo snad Francouz, s tím jeho vychováním, že Seane?). Bude vše sledovat, analyzovat, vyptávat se, zkoušet každého cestujícího (i toho, který neplatil lístek, divák se mu říká). Vedle všech hvězd je velmi "výrazný" Albert Finney bourající moje představy o slavném detektivovy (ach ach, vždyť já bych mu tam uvěřil i zoofila...pejsci princezny Dragomiroff v tuto chvíli jistě nastražily své uši a nebo rovnou utíkají:)). Víc podobných filmů plných vybroušenosti a herecké smetánky. ()
Bezchybné herecké obsazení,bezchybná atmosféra,bezchybné rozuzlení,Bezchybná detektivka, podle bezchybné knihy bezchybné autorky...Pamutuji se jak to dávaly opůlnoci ČT a já jako sedmiletý jsem podezříval toho bledého pána(Perkins) přepnu a na satelitu dávají nějaký černobílý film (že je to Psycho, jsem zjistil až později) a zase ten pán :). ()
Uf, no neviem neviem-mám rád detektívky, tie old-school asi najviac, ale Vražda v Orient Expresse ma nudila aj rozčulovala, čo je pre mňa samého malým šokom zvlášť z toho dôvodu, že režisérom je borec menom Sidney Lumet!!! Vadila mi tá prehnaná teatrálnosť všetkých postáv a najviac mi liezol na nervy samotný Albert Finney, ktorý mi pripomínal skôr nejakú karikatúrku alebo niečo medzi psychopatom, detektívom a Adolfom Hitlerom (v niektorých pasážach:) Áno , Hercule je excentrik, ale napr. v podaní Petra Ustinova si zachováva aj isté dekórum a nevyzerá ako šašek. Pod vplyvom všetkých negatívnych aspektov a vnemov mi začala vadiť aj tá vykonštruovanosť príbehu aj konečné rozuzlenie a už ma celé to negatívne nastavenie neopustilo:) Som sakra sklamaný a dôvody prečo tak nízke hodnotenie nech vyrieši Poirot!!! ()
Těžko hodnotit film bez toho, že bychom tím nehodnotili zároveň literární předlohu. Zmíněná detektivka je ovšem z rodu těch, které jsou ryze literární a jejich převod do filmové podoby vždy ukáže značnou vykonstruovanost celého děje. To není chyba. Každý slavný autor detektivek se občas "dopustí" čehosi, co bychom mohli chápat jako určité "žánrové cvičení" na němž autor především dokazuje své mistrovství. Detektiv v něm zpravidla řeší zcela nepravděpodobné úkoly jako například otázku kdo z dvanácti přítomných je vrah v situaci, kdy jeden po druhém záhadně umírá, vraždu v uzamčeném pokoji bez oken atp atd. Takové příběhy je pochopitelně radost číst a čtenář to činí s vědomím, že zde nejde o nic jiného než o velmi zábavnou a duchaplnou hru. To však přestává platit v případě filmového zpracování, neboť film je jaksi z principu konkrétnější, hmatatelnější, neimaginativní a navíc divák zpravidla do příběhu vstoupí jaksi bez přípravy a čekaje detektivku bude tvrdit (a právem), že "je to naprosto nepravděpodobné". Tenhle film zkrátka neměl vzniknout z důvodu nezfilmovatelnosti románové předlohy což mimochodem její autorka dobře věděla a právě proto se zfilmování nesmírně dlouhou dobu zuby nehty bránila. Bohužel nakonec neúspěšně... ()
Galerie (126)
Zajímavosti (28)
- Ingrid Bergman si vybrala roli misionářky Grety Ohlsson také kvůli jejímu původu, jenže po čtyřiceti letech života v USA už byla její švédština notně poznamenaná americkým akcentem. Pro svou scénu si tak musela vypomoci službou odborníka na švédštinu. (Hans.)
- Ve filmu je zmíněno, že bodnutí bylo dvanáct, stejně jako je dvanáct i pasažérů (bez Poirota a oběti). Jenže když pak vidíme flashback samotné vraždy, bodnutí bylo jen jedenáct, jelikož hrabě (Michael York) a hraběnka (Jacqueline Bisset) Andrényi bodli společně. (jlumos)
- Na začátku filmu děkuje britský důstojník Poirotovi (Albert Finney) za to, že zachránil čest britské posádky v Jordánsku. V době, do které je snímek situován, se však země jmenovala Emirát Transjordánsko. (Hopkins)
Reklama