Čas zastavit se

Všechny šťastné rodiny jsou si podobné, každá nešťastná rodina je nešťastná po svém. Tolstoj tak sice otevírá Annu Kareninu, ale Lumetův snímek nejslavnější úvodní věta světové beletrie vystihuje o chlup přesněji. Nepamatuji tak mnohavrstevnaté drama, které by bylo obdobně emotivní a přitom prosto velkých gest. Řekne se toho hodně, ale nejsilněji působí nevyřčené. Což funguje díky kompletnímu ansámblu; jakkoli nepopiratelně v čele s výkony ústředního tria Phoenix-Hirsch-Lahtiová. (15.05.2020)

Škoda ho chlapce. River Phoenix ukázal že opravdu uměl a že jeho kariéra byla perfektně nastartovaná. Jeho výkon byl v Running on empty opravdu pěkný, ale to je tak vše. Námět sice zajímavej, ale jinak film postrádal svižnost a tak 3/4 filmu nudily. Jedna hvězda pro Phoenixe a druhá za poslední čtvrtinu filmu. (05.03.2011)

Ďalší zaujímavý film od môjho obľúbeného režiséra. Zobrazuje obdobie, v ktorom rodičov dostihuje ich revolucionársko-anarchistická minulosť a spolu so Zápotockým si uvedomujú, že "po staru se žít nedá". Netuším, či ide o rodinnú drámu alebo generačný konflikt a ani to neriešim. Dobre sa mi naň pozeralo a keby v ňom bolo menej "Ameriky" mohli byť tie štyri hviezdičky zaslúženejšími. (17.05.2010)

Když ke konci filmu položí Lorna Dannymu plačtivou otázku: "proč na sobě musíš nést břímě života někoho jiného?", vystihuje tím celý jeho dosavadní mladý život. Danny žije od malička ve lži, disciplinovaně snáší každou svou novou identitu a naučil se dokonale potlačovat svou osobnost a své touhy. Jenže pak se zamiluje do dívky Lorny a jeho nový učitel v něm objeví obrovský hudební talent. Danny se musí rozhodnout, ale pokud dá přednost své vlastní budoucnosti, znamená to odtrhnout se od své rodiny. Herecký výkon Rivera Phoenixe opět vyvolává lítost nad jeho brzkým odchodem a tentokrát mu skvěle sekundují oba představitelé Dannyho rodičů. Málokterý snímek mně v poslední době zasáhnul tolik jako právě Running on empty, proto velmi jasná, silná pětka. (30.05.2013)

Vystrčit svého psa z auta,nechat ho u silnice a jako celá rodina se sbalit a odjet z města nadobro. Taková je hned úvodní scéna. A co je víc znepokojující než tento samotný fakt? Nikomu to nepřijde divné; opustit rodinného mazlíčka, odjet z města a už se nevrátit. Není to totiž poprvé. Film vypráví o manželích Popeových, kteří už od 60. let utíkají před FBI a také o jejich nejstarším synovi Dannym, který dospívá a díky tomuto 'divokému' způsobu života tak vlastně nikdy neměl možnost poznat, jaké to je doopravdy žít. Jeho rodičům se v mladí podařilo zaplést se s radikály a při úmyslném výbuchu jedné budovy, neměli sebemenší tušení, že se uvnitř stále někdo nachází. Od té doby utíkají, schovávají se, stěhují se do jiných měst a mění svou identitu. A co je největším paradoxem? Čím více se snaží před minulostí schovávat, tím více je jim v patách. Danny je totiž talentovaný pianista a chtěl by svého nadání využít a jít studovat. Až do tohoto okamžiku se vždy rodina dokázala vypořádat s každým problémem, který se jim postavil do cesty. Teď jde ale vše stranou a všichni se tak musí rozhodnou mezi vlastní sobeckou potřebou udržet rodinu pohromadě nebo nechat Dannyho jit si svou vlastní cestou. Film je to velmi příjemný. Námět je neotřelý, originální a herecké výkony jsou velice přirozené a autentické. Postavy jsou sympatické a vyprávění je hezky plynulé. Takový pohodový snímek na hezké odpoledne. - "What are we doing to these kids? They've been running their whole lives like criminals, and they didn't do anything." (07.04.2020)