Čas zastavit se

Vystrčit svého psa z auta,nechat ho u silnice a jako celá rodina se sbalit a odjet z města nadobro. Taková je hned úvodní scéna. A co je víc znepokojující než tento samotný fakt? Nikomu to nepřijde divné; opustit rodinného mazlíčka, odjet z města a už se nevrátit. Není to totiž poprvé. Film vypráví o manželích Popeových, kteří už od 60. let utíkají před FBI a také o jejich nejstarším synovi Dannym, který dospívá a díky tomuto 'divokému' způsobu života tak vlastně nikdy neměl možnost poznat, jaké to je doopravdy žít. Jeho rodičům se v mladí podařilo zaplést se s radikály a při úmyslném výbuchu jedné budovy, neměli sebemenší tušení, že se uvnitř stále někdo nachází. Od té doby utíkají, schovávají se, stěhují se do jiných měst a mění svou identitu. A co je největším paradoxem? Čím více se snaží před minulostí schovávat, tím více je jim v patách. Danny je totiž talentovaný pianista a chtěl by svého nadání využít a jít studovat. Až do tohoto okamžiku se vždy rodina dokázala vypořádat s každým problémem, který se jim postavil do cesty. Teď jde ale vše stranou a všichni se tak musí rozhodnou mezi vlastní sobeckou potřebou udržet rodinu pohromadě nebo nechat Dannyho jit si svou vlastní cestou. Film je to velmi příjemný. Námět je neotřelý, originální a herecké výkony jsou velice přirozené a autentické. Postavy jsou sympatické a vyprávění je hezky plynulé. Takový pohodový snímek na hezké odpoledne. - "What are we doing to these kids? They've been running their whole lives like criminals, and they didn't do anything." (07.04.2020)

Film z té divácky vděčné kategorie rodiče nám v ´dobré víře´ zkurvili život, ale rodina je rodina ( Captain Fantastic, Mosquito Coast). A myslím, že Lumet to trefil s přehledem nejlépe. Taky za pomoci civilních herců a scénáře, kde postavy (rodičů) nejsou vyloženě na pěst ale plus minus chápeme proč dělají co dělají. A závěr je dokonce příjemně emotivní. (09.09.2021)

Úspěšný veterán světové režie odvedl opět poctivou práci, díky které jsem si na tomto nepříliš známém dílu dobře pochutnal. První půlhodina trochu nudí, neboť si i zde dával pan Lumet trochu na čas. Poté jakoby najednou dodal filmu jakési fluidum, které nenechá diváka chladným. Na jedné straně příběh o hodnotách lidské povahy a lásky, na druhé straně lehké krimi o nejistotě a rozhodnutích, takže úplná absence stereotypu. Dialogy je též radost poslouchat! Až teprve teď jsem si uvědomil, že River Phoenix byl skutečně talent a je ho velká škoda. Ještě smutnější je, že podobných předčasně zemřelých nadaných hvězd není málo( James Dean, Brad Renfro, Heath Ledger a další). Asi to byl osud, ale raději zpět k filmu. Je mi líto trochu vlažnějšího začátku, jinak bych rád dal plný počet. I tak se těším na další Sidneyho výborné opusy. 80% (22.07.2011)

Dost dlho som rozmyslal, ci dat 3 alebo 4 hviezdicky. Na jednej strane je tam dost scen, ktore mi prisli nudne a zaroven ma stvala pasivita hlavneho hrdinu. Na druhej strane tam su dve nadherne sceny, ktore ma dojali, co sa nestava casto. Celkovo ma prilis nebavil pribeh rodicov, ale zato som si vychutnaval romanticky pribeh medzi Phoenixom a nadhernou mladou Marthou Plimpton. Skoda, ze tak silnych scen ako bol rozhovor medzi Christine Lahti a jej otcom nebolo viac. No napriek tomu sa tentoraz priklonim k styrom hviezdickam. Ten film rozhodne stoji za pozornost. 7/10 (19.11.2012)

Nenápadnej snímek o rodině, kde každej má (vzhledem k věčnýmu neplánovanýmu stěhování) jen jeden druhýho. Námět, co by v dnešní době snadno sklouzl k akční kravině, je tady podložen něčím daleko trvanlivějším a hlubším. Ch. Lahti, M. Plimpton, R. Phoenix a S. Lumet jsou to, na čem tenhle film stojí. Vztah v rodině jsem jim naprosto věřila a společná píseň, kterou zpívají o narozeninách je chytře ( až "vyčůraně" :-) ) použita v závěru... (17.01.2010)