Modrý samet

Takto má vyzerať perfektný postmodernistický film, neonoirový film a silný autorský film v jednom. Nemusíte plne pochopiť úplne všetko, stačí sa nechať vtiahnuť a unášať ponurou, mystickou atmosférou. Vrcholné Lynchovo dielo, cítim v ňom najviac citu z pomedzi jeho filmov a najmenšiu režisérovu túžbu po "samožerstve". A nemusíte hodiny pátrať po tom, čo nám chcel Lynch zdeliť, metafory Modrého zamatu (temnota, zhasínajúce sviečky, Laura Dern vychádzajúca z tmy, vtáčik s hmyzom) sú ľahšie čitateľné. (18.06.2012)

Pro Lynche typicky temné, zvrácené, ale zároveň i černohumorné (a až groteskní) vyprávění, které tentokrát pojednává především o chlapeckém dospívání a o konfrontaci s temnotou obývající svět dospělých. Mistr filmového surrealismu opět novátorsky pracuje s žánry, přičemž v tomto případě se jedná především o žánry noir a krimi, které buď deformuje, anebo uctivě paroduje. Modrý samet obsahuje veškeré ingredience, díky kterým se z Lynche stal pojem, a nabízí opravdu nevšední, až magický divácký zážitek. Navíc Dennis Hopper ve své životní roli "taťky" Franka je nezapomenutelný. Spolu s Lost Highway a Mulholland Drive pro mě Modrý samet tvoří Lynchovu "vrcholnou trojku". (18.10.2011)

Tajemný pohled Davida Lynche na dokonalost, čistotu a krásu amerického města a jeho obyvatel. Pomalu se odhalující "podsvětí" do kterého proniká Kyle "Mu-addib" MacLachlan, díky malému zločinu. Již od úvodní scény je patrné, že nám David Lynch ukáže co se vše může skrývat pod krásou(krásný zelený opravovaný trávník) a zlo v něm (hnusní odporní brouci). V tomto filmu se rychle ztrácí idee. Postava Franka je zastrašující, děsivá, arogantní, ale také vyvolává jisté touhy. Ať Kyle MacLachlan nebo Isabella Rossellini oba jsou naprosto skvělí a dokazují, že Lynch si umí vybrat herce, kteří nehrají, ale stávají se postavami ve filmu. Bezchybná hladká a děsivá kamera. Dokonalá atmosféra. Neuvěřitelné očekávání každé události se spojuje s bušením srdce. Ani hudba nemá chybu. Mistr Lynch si opět vybral svůj den a natočil geniální mysteriózní snímek. (28.12.2004)

Poprvé byla Lynchovi dopřána tvůrčí svoboda a dostatečné prostředky. Výsledkem je jeden z nejlepších filmů 80. let. Už od prvního záběru není pochyb, že se jedná o velké umělecké dílo. Scény kdy za sladkobolné melodie Wintonovy písně kamera zabírá poklidný život malého městečka, které však zároveň napovídají, že při bližším pohledu vše není tak v pořádku, jak se tomu může zdát jsou skutečným režisérským mistrovstvím. Lynch dokáže natočit i jen prostou procházku noční alejí, tak aby působila bizarně a poutavě. Film obsahuje spoustu kultovních a nezapomenutelných scén. Voyeúrská scéna když Frank znásilňuje Dorothy, pasáž v Benovo bordelu, či děsivé vyvrcholení se mi nesmazatelně vtiskly do paměti. K tomu je film skvěle ozvučen a také doprovázen kongeniální hudbou Angela Badalamentiho. (15.11.2004)

Scénář: David Lynch .. To je ale divnej svět. A krásná reklama na Heineken Beer, mňam… Obyčejný příběh lásky na maloměstě opředený vyšinutou detektivní zápletkou. Atmosferické chvílemi ano, zvláště naléhavá hudba se snaží podtrhnou jakousi tajemnou atmosféru i tam kde jinak není. Lynch místy přesně vede diváka za ručičku (či za nos), místy se však utrhne a sjíždí si svoje samoúčelně scény na hranici únosnosti. Příběhová linie, narozdíl od jiných Lynchovin, celkem dává smysl, děj prostě dojde k logickému vyústění, jenže ona nepochopitelnost (kterou Lynch později zahalil své filmy jako celek) se zde skrývá v drobnostech a tak jsem často kroutil hlavou zejména nad vyšinutostí postav, která mi vůbec neseděla (Baby wants to fuck! Baby wants to fuck Blue Velvet!). Kdyby se ubralo na rozvleklosti, přepsala se postava šíleného záporáka a dopracovaly se některé cestičky, mohla to být výborná krimi. Takhle je to, ehm zase přesně nevím co (další tzv. "povinná filmová položka" odškrtnuta..!?).. 50%. (02.08.2007)