Modrý samet

Romantický noir s tunou důkazů o tom, že k Lynchovi je zkrátka třeba hledat si vlastní cestu. Někdy to nevyjde, jindy je z toho naopak nezapomenutelný zážitek. MacLachlanova naivita ruku v ruce s neuchopitelnou aurou Isabelly Rossellini stvořily podívanou, která se nedá odvyprávět, jen zažít. Pro nejvyšší hodnocení by pošuk Dennis Hopper musel přeci jen trochu ubrat ze svého raketového temperamentu. (23.08.2006)

Blue Velvet mi mluví do duše. Nádherně jemný, mrazivý, charakteristický psychothriller, který zobrazuje špatný svět, křehkou romantickou vlnku a nádherný konec s krásnou písní, která zní jako by z našich těl právě vycházela duše, která putuje do nebe. Film, který může trvat i 4 hodiny a nebude mi to vadit. Lynch opět dokáže diváka přikovat k sedačce a nechá ho pozorně sledovat každičký detail, který se před ním odehrává. Pečlivá režie, jiný svět a vyzařující Lynchovo kouzlo. +++ Blue Velvet obsahuje zvláštní kouzlo zkoumání, jako když máš chuť sledovat neznámou ženu, kterou potkáš a sleduješ její krásu, pohyb, tvář, cítíš krásný pocit, a když ji ztratíš, máš ji stále ve svých myšlenkách - neuvěřitelně podmanivý rozsah. Viz. komentář paulhenry. (14.04.2013)

Lynchův pravděpodobně nejsrozumitelnější a divácky nejpřístupnější (psycho)thriller. Modrý samet je temná a drsná podívaná s několika obzvlášť hustými scénami (skoro ve všech se vyskytuje Dennis Hopper jako nezapomenutelný psychopat Frank), ale s celkem jednoduchým a hlavně jednoznačným příběhem. To samo o sobě není výtka, v případě Davida Lynche je to spíš zajímavost a tak trochu nezvyk. Filmu sice nechybí jeho typická tajemná a místy lehce perverzní atmosféra, ale celkově zde nalezneme výrazně méně snovosti a surrealismu než ve většině jeho (převážně pozdější) filmové a seriálové tvorby. 80 % (14.01.2019)

Scénář: David Lynch .. To je ale divnej svět. A krásná reklama na Heineken Beer, mňam… Obyčejný příběh lásky na maloměstě opředený vyšinutou detektivní zápletkou. Atmosferické chvílemi ano, zvláště naléhavá hudba se snaží podtrhnou jakousi tajemnou atmosféru i tam kde jinak není. Lynch místy přesně vede diváka za ručičku (či za nos), místy se však utrhne a sjíždí si svoje samoúčelně scény na hranici únosnosti. Příběhová linie, narozdíl od jiných Lynchovin, celkem dává smysl, děj prostě dojde k logickému vyústění, jenže ona nepochopitelnost (kterou Lynch později zahalil své filmy jako celek) se zde skrývá v drobnostech a tak jsem často kroutil hlavou zejména nad vyšinutostí postav, která mi vůbec neseděla (Baby wants to fuck! Baby wants to fuck Blue Velvet!). Kdyby se ubralo na rozvleklosti, přepsala se postava šíleného záporáka a dopracovaly se některé cestičky, mohla to být výborná krimi. Takhle je to, ehm zase přesně nevím co (další tzv. "povinná filmová položka" odškrtnuta..!?).. 50%. (02.08.2007)

Modrý samet vypadá v rámci filmografie Davida Lynche jako relativně normální film, režisér ještě neuniká do halucinogenních alternativních světů, ještě plně nedává najevo, že zápletka vlastně vůbec není důležitá, podstatné jsou vzrušující momenty, zábavné detaily a záliba v šokujícím a podivném. Už tady ale Lynch piluje svůj působivý styl založený na kontrastu dobra a zla, normality a perverze. Pod fasádou příkladně ukázněné a vypulírované maloměstské společnosti, jejímž symbolem se stává idealistická kamarádka Sandy, objevuje hlavní hrdina Jeffrey podsvětí ovládané psychopatickým Frankem. V tomhle temném světě platí pravidla založená na násilí a vulgaritě, sociální vztahy jsou založené na manipulaci a sexualita má patologický rozměr. Ke kladům filmu řadím přítomnost netuctové Isabelly Rossellini a především mladičké Laury Dern, kterou tím vlastně Lynch objevil a pomohl jí prosadit se. Oceňuju i to, že se ještě režisér drží zpátky a nezamotává se do výstředních experimentů. Jím používaná obrazová symbolika je tady ještě jednoduchá a jasně rozklíčitelná. Celkový dojem: 90 %. (22.06.2017)