Mazací hlava

Obrazová poetika surrealizmu plným prúdom, postindustriálny spoločenský rozklad na všetkých formách (priemyselná spoločnosť, továrenská výroba, automatizácia, zastaralosť, prerastanie flóry cez obytné budovy, postupný rozpad, mutácia, nedonosenci), formálnosť, geniálna hra svetla a tieňa, unikátne bizarné a ohavné dizajnérske nápady. Lynchov celovečerný debut je takým malým majstrovským dielom a pokladom, ktorý treba pozorne strážiť a uchovať pre budúce generácie. A hlavne je to dokonale šialené hypnotické psycho. Nancov účes stojí za všetky drobné. 100% (05.05.2014)

Klíčem k většině filmů Davida Lynche je pochopení, že jeho filmy k pochopení jednoduše určeny nejsou, avšak zamyslet se nad nimi, to už je něco úplně jiného. V mazací hlavě lze nalézt symbolismus, metafory, drobné pointy (problematická péče o dítě, objevení kousku sebe v něm, ovládání osudu někým shora + němožnost vzít to zpět apod.), ale i čistý chaos s jediným cílem - zapůsobit na diváka, vyvést ho z míry, ohromit, fascinovat něčím nevídaným, ale současně vlastně ničím. Mazací hlava je spolu s Tetsuo nejbizarnější, nejšílenější a nejpsychotičtější film, co znám, David Lynch v něm předvedl totální abstrakci jakožto filmové umění, ale přesto si myslím, že řada věcí šla udělat mnohem lépe. Pomalé tempo je k vytvoření depresivní a "duševně nemocné" atmosféry nutností, ale v méně zajimavých scénách, jakože film skutečně není vyrovnaný, se šeredně vymstívá. Mnoho pasáží však zachraňuje perfektní industriální zvuková stránka. 7/10 (09.04.2009)

Film jsem si pustil s tim, ze jsem cekal nejvetsi uchylarnu vsech dob a naprostej vyplach mozku, jak tu hodne lidi pise, ale to se nejak nedostavilo. Film je divnej a spoustu veci jsem nepochopil, to je fakt, ale celkove nemuzu rict, ze by me film nak odrovnal. Navic tu neni ta perfektni psycho atmosfera jako u ostatnich Lynchovo filmu, takze tohle krapet nudi. Ale samozrejme se tu najdou hodne pusobivy, nechutny a strasidelny sceny podporeny skvele zvladnutejma trikama, takze to na par mistech zapusobit dovede. Jinak ve filmu se toho moc nenamluvi a odehrava se na minimalnim prostoru s minimem hercu, coz prispiva k celkove divny atmosfere, ale tentokrat me to proste tak nevtahlo, takze jen 3* (13.10.2007)

První plnohodnotný pokus Davida Lynche o jakýsi filmový příběh. Ale jo, bylo to pro mě paradoxně ohromně příjemné sledovat, děťátko bylo úžasně roztomilé a pouť do jeho vnitřních sfér bytí pak byla ještě o něco hezčí. Tyto světlé body však sráží fakt, že je to opět takřka nekoukatelné. Poslední půlhodinka je hrozná nuda a nekonečné statické záběry mě nutily přemýšlet, jestli mi opravdu stojí za to, ztrácet takto hloupě svůj volný čas. Nepřekousnu ani díry ve scénáři (někdy až 10 minutové :-) ) a ani celkovou nesmyslnost. (30.03.2006)

60% - Přál bych si, umět si tohle dílo užít víc. Obávám se jen, že toho nejsem schopen. Lynch totiž málokdy diváka nechá, aby si myslel, že je něco jasné, pochopitelné, uchopitelné, zkrátka pitelné. Já jsem byl po dobu sledování Eraserheada částečně vyděšen jeho absurditou, fascinován jakousi ledabylou naléhavostí oné absurdity, ale spíš jsem si říkal, že tu Lynch upekl něco, z čeho těží jeho řemeslo dodnes. Šílenství na pozadí napůl hudby, napůl hluku, jež se táhne v jedné scéně opticky i akusticky často několik minut za hranici divákova pohodlí. (03.11.2011)