Lost Highway

Naprosto dokonalá vize Davida Lynche. Dokonale natočené. Výborně stylově ozvučené. Temné scény hlavně ze začátku filmu jsou neuvěřitelně působivé. Lynchova hra na pochopení je hodně krutá a komplikovaná... Nakonec i nemožná. Kousek před koncem se dají dokonce odříkavat dialogy (snad každému dojde chvíle kdy na konci zazní hláška "Dick Laurent is death"). Působivější než Mulholland drive. Postava "crazy man" (mystery man) je skvěle strašící a neuvěřitelně působivá(možná je to náhoda, ale přijde mi velká podobnost mezi touto postavou a Smrtí z Šesté pečeti). Celkově je to temný, hnusný, ujetý a geniální film. (02.08.2004)

Hypnotická do detailu vytvořená hra s divákem. David Lynch nepochází z našeho světa. Baví mě, že si určuje své linie jako malíř, nebo skladatel, pracuje se svou prací a pohrává si s námi jako s loutkami (voodoo) a jen čeká, kdy do nás bodne ostrý předmět. Rozštěpené související linie příběhu podkládající se v jeden celek je zdánlivě nemožné. Tolik tajemství neskrývá žádný jiný film. (25.03.2012)

"...výrazná změna myšlenkových pochodů a vnímání reality, dále dochází k poruchám emočních reakcí na vnější podněty a schopnost komunikace s okolím. Hlavními příznaky jsou především úzkost, bludy a halucinace, dezorganizované a neklidné chování. U pacienta, jenž trpí schizofrenní poruchou dochází k rozštěpu mysli (rozštěpu ve smyslu rozporu mezi vnímanou realitou a realitou samotnou) a celkovému úpadku osobnosti. Pacient je vztahovačný, pronásledovaný bludy a smyšlenkami, mluví si pro sebe, vytváří umělý svět." Toť definice stavu osobnosti Freda Madisona; stavu, který se výrazně odrazil v narativní struktuře a podvod na divákovi může začít... (29.10.2007)

Klasický Lynch. Sny kopulují s realitou, postavy se utápějí v nejčernější temnotě plné obrazů zobrazujících násilí, perverzního sexu a bezvýchodnosti naší existence. Záverečné zacyklení celého filmu je podle mého názoru jenom pomrknutí Lynche na všechny hloubavé duše, které donekonečna hledají smysl v něčem, co smysl nemá. (09.03.2024)

Vypadá to vypadá, že už jsem na Lynche snad konečně "dozrál". Sice mě pořád trochu štve, že ten arogantní a geniální parchant vytváří filmové pexeso, které buď složit nejde anebo jeho pochopení není v silách obyčejného jedince, a že přitom navíc pokaždé využívá snové pasáže, do nichž lze bez vysvětlování nacpat takřka jakoukoli mysteriózní vzpouru vůči konvencím klasického vyprávění, ale když ona je atmosféra tak zdrcující, vodítka k odhalení všech záhad tak zdánlivě blizoučko, otevřená sexualita tak znepokojivá a zároveň fascinující a vyprsená Patricia Arquette tak úžasná femme fatale (přestože v obličeji trochu připomíná pornohvězdy typu Aletty Ocean), že zkrátka nelze než nehltat každý trpělivě rozvíjený záběr a nebýt vděčný za to, že takovou interpretační soutěž vůbec máme možnost hrát. Nevím, z jakého živočišného druhu se Lynch zrodil, ale člověk to určitě nebyl... Bůh či Ďábel :) 85% (01.02.2017)