Mulholland Drive

Pro pochopení opravdu tvrdý oříšek, se kterým by si neporadila ani veverka z Doby ledový. Lynch hraje s divákem nerovnou hru a každému to nemusí být po chuti. Že se neohlíží na tržby a jede si pořád to svoje, to na Lynchovi oceňuji, ovšem distributoři Mullholland Drive asi nadšením ze sedmimilionové tržby v USA neskákali. Ironicky řečeno - být jimi, vyhlásím třeba soutěž "Kdo pochopí tento film, vyhrává společnou večeři s Mistrem Lynchem osobně". Nic by je to nestálo, protože by na ní nikdo nepřišel a postarali by se aspoň o zajímavou reklamu. Lynch nejenom, že nedává odpovědi (a to je dobře), ale on nedává ani žádná vodítka k pochopení jeho vizí. Pouze mlží, ale velice zručně. Prvních dvacet minut jsem se těžko dostával do dění na plátně,ale postupně si mě Lynch omotával kolem prstu a já hltal jeden výjev za druhým. Nepídil jsem se po vysvětlení, celé jsem to bral jako sled minipříběhů, které - možná mají a možná ne - nějakou souvislost. To sestavování střípků mně bavilo, přijal jsem Lynchovu hru. A proč tedy nedám za 5*..? Protože závěrečnou půlhodinou to Mistr PŘEHNAL. Všechno má své hranice. I Lynchovy hádanky a dějové veletoče. Úplně vidím, jak se Lynch královsky baví nad všemi diskuzemi "o čem to bylo". Opět si z diváků vystřelil a opět mu to prošlo.......A mimochodem, Naomi Watts je tady herecky i vizuálně úžasná. (16.03.2004)

Buď geniální dílo, nebo strašná haluz, no každopádně vynikající nevšední zážitek. Navíc jsem se od svého prvního setkání s Lynchem poučil, jak se na jeho filmy koukat (přijmout, že většina děje se vlastně reálně vůbec neodehrála), takže tentokrát jsem přesvědčen, že vím, o čem ten film zhruba byl. A právě až v té poslední půlhodince to začne dávat smysl... Ve své podstatě ten snímek upozorňuje na časté pocity a stavy, které člověku svou každodenností tak zevšedněly, že už si jejich přitomnost ani neuvědomuje. Tužby, zklamání, bolest, únik, pomsta. PS: Anebo je to úplně jinak. (05.03.2009)

Bravo ! Tento film je dôstojným nasledovníkom Lynchovej haluze Lost Highway. Opäť mám z neho ten istý pocit : a síce, že celkom ho nechápe ani pán maestro. Ale ruku na srdce: je treba vôbec Lynchove filmy chápať ? Ja radšej ostanem pri pocite nepochopenia a budem si užívať atmosféru ponurého mystična s Lynchovskými bizarnými postavičkami a tiesnivého deja podfarbeného Badalamentiho hllbokými tónmi. O hereckých výkonoch sa neoplatí hovoriť, pretože všetci tu zahrali bravúrne.10/10 (24.10.2005)

Největší kvalitou Lynchových filmů je pro mě skutečnost, že si i po několikátém zhlédnutí zachovají svoje TAJEMSTVÍ. Podařilo se mi konečně sehnat Mulholland Dr. i jako devadesátiminutový TELEVIZNÍ PILOT, který obsahuje jen málo neviděných záběrů, má v některých scénách jinou hudbu, samozřejmě televizní obrazový formát a pauzy pro reklamy, ale donutí vás ještě víc nenávidět televizní producenty, kteří tomuhle projektu nechtěli dát zelenou. Taky vás donutí přemýšlet, jestli by se seriál ubíral stejným směrem jako film po dvou třetinách (televizní snímek končí objevením těla Diane Selwinové a proměnou Rity v blondýnu) nebo jestli by zůstala zachována přímočarost a přehlednost jednotlivých dějových linií atd. Nakonec buďme rádi, že máme "alespoň" celovečerák, jeden z Lynchových nejlepších, na který se můžu dívat znova a znova... (30.11.2007)

Podobnost mezi městečkem Twin Peaks a velkoměstem Los Angeles se na první pohled zdá minimální. Avšak při důkladnějším prozkoumání člověk (divák) zjisťuje, že v obou těchto městech "tepe" něco velmi neklidného. Obě dvě města (a v nich žijící osoby) řeší totiž podobný problém, a to, že věci na povrchu vypadají úplně jinak, než pod povrchem. Pokud je Los Angeles "městem snů", pak ještě nikde není řečeno (či napsáno), že tímto snem nemůže být úděsná noční můra. A právě na tuto odvrácenou tvář "města snů" David Lynch ve svém jedinečném snímku MULHOLLAND DRIVE poukazuje. Rozepisovat se příliš o samotném ději by bylo - vzhledem k mnohoznačnosti a značně silné subjektivní interpretaci - zbytečné. To, co se však celým snímkem silně prolíná je jakýsi Lynchův zneklidněný a kritický pohled na zákulisí velkého hollywoodského byznysu, v němž je (občas/někdy/často/neustále - nehodící škrtněte) tak těžké mít a prosadit si svůj vlastní názor. David Lynch se i v tomto snímku zaměřuje na rozličné rozpolcenosti v osobnosti a na psychické a sociální anomálie. Scéna s podáváním kávy je pro toto více než silným příkladem (vybíravé a distingované chování při kávovém rituálu v kontrastu s celkově asociálním chováním). Tento moment je možné vypozorovat i v jiných Lynchových opusech (například: LOST HIGHWAY obsahuje prapodivnou scénu jakési sociální vyšinutosti - viz "vysvětlování" toho, kolik obětí ročně přináší nepřiměřená jízda automobilem). U snímku MULHOLLAND DRIVE si nesmírně cením jedné věci: může se sice žánrově přiřadit k dramatu, hororu či mysterióznímu nebo romantickému filmu, ale především jde o naprosto geniálně propracovaný psychologický film. Ba co více: David Lynch nabízí divákovi jedinečnou možnost stát se na chvíli psychologem/psychoanalytikem. Divákovi je předložen stejný pracovní materiál, tj. sny + pár dalších náznaků. A je jen a jen na něm, nakolik přiměřeně a správně tyto indicie rozklíčuje a interpretuje. Stranou samozřejmě nemůže zůstat ani poznámka o excelentních hereckých výkonech, bezchybná práce s kamerou, výborná hudba a přímo parádní zvuk (nervní vrnění, bzučení atd.). Shrnuto a podtrženo: David Lynch sice tentokrát nepředkládá zběsilou jízdu jako tomu bylo v případě LOST HIGHWAY, ale přesto se jedná o jedinečný a výborný opus. MULHOLLAND DRIVE je čistá a perfektní filmařská práce a neskutečně silný filmový zážitek. Poznámka: Věta "This is the girl!", se nesmazatelně vryla do mé mysli. Považuji ji za jednu z nejsugestivnějších vět, které jsem kdy ve filmu slyšel. (03.11.2003)