Kono sekai no katasumi ni

První polovina byla příliš rozvláčná a pomalá a celkově mi chyběl větší rozbor vztahu mezi Suzu a jejím manželem a výraznější odůvodnění, proč probíhal, jak probíhal. Zároveň ze svého osobního pohledu neoceňuji, že nabízí velmi smířlivý pohled na domluvené vztahy lidí, kteří se vůbec neznají. Obecně se na to ale dobře koukalo a ukazuje jak život běžných Japonců za světové války, tak přechod do dospělosti jedné zasněné dívky. Čekal jsem trochu víc snovosti a mírně mi to tam chybělo, protože použití "hrdinčiných" obrázků bylo super. 70 %. (12.03.2020)

Velmi pozvolné drama, které vypráví o osudech obyčejné rodiny žijící v okolí Hirošimy v čase druhé světové války. Hlavní hrdinka je ztvárněna jako zasněná, okolí příliš nevnímající osoba, a film tak pomalu, téměř netečně plyne k okamžiku o kterém divák ví, že nevyhnutelně přijde. Nabízí se srovnání s Hrobem Světlušek, jelikož se film zaměřuje na "obyčejné lidi" poznamenané válkou. Na rozdíl od Hrobu Světlušek se ale In this corner of the world nesnaží tolik o útok na divákovy emoce (i když se samozřejmě i takové momenty najdou), a naopak spíše vyjadřuje lidskou touhu pokračovat dál a zrůdnosti války překonat. Možná i proto byl alespoň pro mě emocionální dopad ve výsledku daleko silnější. Škoda té velmi pomalé první poloviny, která možná hodně lidí odradí. 4,5/5 = 5 (01.03.2018)

Anime je prostě natolik specifické, že není problém jím prezentovat žádný žánr, tedy v tomhle případě ani drama, které je spojeno s druhou světovou válkou a jejím dopadem na Japonsko. Navíc právě kresba je klíčem k pochopení hrůz a obyčejného lidského života, který jim byl vystaven. Nádherné pojetí fantazie. (12.03.2018)

Filmový Slice of life o obyčejném životě na neobyčejně zasáhnutém místě během druhé světové války. Mnoho příběhů o této tématice bylo již napsáno a natočeno, ale tento se věnuje té nenápadnější, civilní stránce a pohledu na hrůzy a dění během válečného stavu. Hrdinka Suzu je dokonalou reprezentací nevědomosti a celkové nemohoucnosti téměř cokoliv ovlivnit a tak jsme svědky koloběhu života, ve kterém se snažíte den co den žít a přežít do dalšího dne, bez jakékoliv představy co bude zítra. Velmý pomalý tok děje je tomu přizpůsobený a nemíní zrychlit, protože ať se v našem životě děje cokoliv, čas plyne stále dál konstantním tempem. Tento fakt by mohl mnoho diváků odradit, protože některé pasáže jsou doslova prachobyčejné (což film chce velmi důrazně znázornit) a málo vypovýdající, což naopak právě ocení milovníci klidného SoL žánru. Dočkáme se i údernějších momentů, kterých není mnoho, ale rozhodně píchnou u srdce. Je evidentní, že toto není středobod či záměr snímku a nesnaží se tragických okamžiků nebo jejich nadměrným protahování využít a zneužít k ždímání divákových emocí. Jisté velmi předvídatelné události se stanou a je jen na nás se s tím vyrovnat a jít dál, což je hlavní, i když ne tak výrazné poselství. Mírné zklamání vyjádřím na úkor tématiky kresby a snění, které tu bylo mírně načrtnuto, ale dle mě trestuhodně nevyužito. Poměrně jednoduchoučká kresba slouží jako ideální zosobnění prostého života, ale zároveň nás svou roztomilostí a poetikou chrání a kontrastuje s okolní válkou. Trochu bíce jsem i očekával od hudební stránly po velkolepém vstupu úvodní Adeste Fideles, ale dalších velkolepých znělek už jsme se nedočkali. Celkově to není špatný film; jen je trochu nevýrazný, na onu tématiku neúderný a pro mnohý může být až nepříjemně zdlouhavý. Je to hlavně o uvolnění a civilního pochopení života, jeho možností a následky neduhů v okleštěném světě války. Jednoduché to totiž nikdy není. Slabší 4* (04.04.2018)

Je to taký dokumentárny film o živote obyčajných Japoncov počas druhej svetovej vojny. Bolo nám ukázané ako funguje spoločnosť a rodinný život, aké všelijaké povinnosti boli pri staraní sa o domácnosť a postupne ako vojna postupovala, aj ťažké zmeny ktoré priniesla. Bolo zaujímavé pozerať sa na to ako sa vtedy žilo – ak je táto reprezentácia reálna – ale nevýrazné postavy a chýbajúca zápletka na mňa pôsobili trochu nudne. Druhá polovica stopáže jednoznačne prebila pomaly sa vlečúci a nič sa nedejúci začiatok. Vojna prišla už priamo do mesta a začali sa diať veci a takisto začala vyplavovať na povrch psychológia postáv. Bolo to neskutočne silné a emocionálne a zvlášť kvôli tomu, že sme vedeli čím sa vojna v krajine vychádzajúceho slnka skončila a týmto zdrvujúcim poznaním budúcnosti deja mi skoro puklo srdce. Kvôli menej výraznej prvej polovici hodnotím troma hviezdami. (20.05.2019)