Režie:
Jaroslav MachKamera:
Jiří TarantíkHudba:
Ferdinand HavlíkHrají:
Bohumil Šmída, Jaroslava Obermaierová, Zdeněk Dítě, Čestmír Řanda st., Lubomír Kostelka, Libuše Havelková, František Peterka, Pavel Landovský (více)Obsahy(1)
Přepychový hotel, na který byl přestavěný někdejší zámek, zeje prázdnotou. Ani podnikavé nápady pana vedoucího, muže se značně temnou minulostí, kýžený zájem hostů nevyvolají, takže tvůrci mají dost času na to, aby se věnovali primitivní zápletce kolem záměny velkých kufr. Jen jeden z nich však skrývá cenný lup... Zábava je to notně nezábavná, protože vychází z chatrné dějové konstrukce (volné pokračování filmu "Nahá pastýřka"). (oficiální text distributora)
(více)Recenze (44)
Ačkoliv pan Pacínek byl ve skvělé krimi Nahá pastýřka unikát, zjev a fenomén, tady to nefunguje. Tvůrcům se jejich postava patrně tak líbila, že jsi jí vypůjčili do samostatného filmu. I když velký prostor pro postavu ztvárněnou Bohumilem Šmídou nic vyloženě nekazí a nedá se ani říct obligátní "příliš mnoho Pacínka, divákova smrt", jednoduše tu nefunguje scénář. Krátce: je to šílená píčovina. Gangster komedie v české provenienci nejsou podle mě nikdy žádná pecka (Buldoci a třešně atd), ale tohle je fakt slabota výslovná. Zmatené, bezradné, nevtipné. ()
Překombinovaná bláznivá komedie s hluchými místy. vystavená na osvědčených zápletkách a záměnách osob či zavazadel. Pacínkovo servilní chování , vtipné hlášky pronášené s kamennou Keatonovskou tváří to mě bavilo stejně dobře jako v Nahé pastýřce. A když se dějová linka začala ztrácet a já začala být znuděná, jakmile se objevil pan Šmída, vrátila se zpět moje pozornost i úsměv na tvář. K vůli Pacínkovi , ale nejen k vůli němu, stojí za to film vidět. ()
"Tady vidíme, že kriminalistické metody za feudálismu byly sice velmi primitivní leč účinné." Hláškující Pacínek je opět fantastickou figurou, ale podruhý to zkrátka nefunguje. Poprvé to totiž byla detektivka s komediálními prvky a tady je to taškařice s kriminálními prvky. Nejednou to vyznívá skoro až trapně. Pacínek sice leccos zachrání a hvězdná kapela kostlivců mě taky pobavila, přesto si dovolím skoro až erudovaně tvrdit, že tohle se nepovedlo. ()
Všichni zemřete. Parodie? Spíš ne. Detektivka? I kdyby, tak velmi mizerná. Co tedy zbývá? Tvůrci v podstatě zrecyklovali tehdy nadmíru populární koloraturní figurku jménem Pacínek, objevivší se na filmovém plátně poprvé v Nahé pastýřce (1966), a navěsili na ní zcela nemožný příběh o záměnách dvou navlas stejných kufrů a rychle se množících mrtvolách. Zábavné to, věru, příliš není, snad s výjimkou závěrečné scény, které vévodí vynikající Zdeněk Dítě. ()
"Dovoluji si upozornit, že jsme hotel kategorie ÍÁ, přičemž hrobka je vedena jako depandance." Děj malinko nepřehledný, neřkuli zmatený, ale jako konverzační zábava s řadou povedených gagů velmi dobré. Pacínek podobně jako v jiných filmech roztomile ignoruje pravidlo pátého pádu, Obermaierová tu zastupuje kategorii femme fatale, byť je lehce ťáplá, naopak výborná je pragmatická Libuše Havelková plus hláškující Menšík: "Hele, je to taková delikátní věc, já tady nechci křičet... mám tam v mučírně dvě mrtvoly." ()
Galerie (6)
Zajímavosti (4)
- V knize „Klub podivných živností“ od G.K. Chestertona, kterou kpt. Tronda (Vladimír Menšík) doporučuje Pacínkovi (Bohumil Šmída), se skutečně hovoří o vysazování macešek do podoby nápisů, které vyhrožují smrtí. Pacínka to inspiruje k vysazení nápisu „Všichni zemřete“. (Gray)
- Poprvé ve filmu Jana Fořtová - Krampolová. (M.B)
- Filmový zámek Ronov je ve skutečnosti Orlík nad Vltavou. (skudiblik)
Reklama