Slovo dělá ženu

Prvorepublikové komedie jsou pro mě povětšinou řemeslně zručná, byť dosti rutinérská díla, spoléhající na divákovy eskapistické touhy. Obraz, který malují, se mi nejeví o nic méně lživý, než Slovo ženu dělající. Podobně škádlivé dialogy (největší klad filmu), podobně pojaté vztahy pohlaví, stejné úsměvy, stejná dikce v replikách. Něconic, u něhož lze vypnout a co mi po letech začne splývat. Pravda, tentokrát doplněné o určité ideologické proklamace - ale někdy až zavánějící podvratností. Copak poznámka: "Za rok se vezmeme, naplánoval jsem to," nezavání vědomím mezí plánování? Hněv není na místě - dostáváte prakticky totéž, co před deseti, patnácti lety, jen s "obohacením" (mírným, v porovnání s jinými filmy doby) o pár režimu poplatných frází a změnou prostředí. A umístění Zacha na nástěnku, jak kritizuje jeden zdejší komentář? Nesmysl - copak jste v žádném americkém filmu neviděli "Employee of the month?" Silné **. (30.10.2014)

vitekpe nazývá tento film Zběsilostí. To sedí. Na onu Zběsilost se můžeme dívat ve dvou rovinách. Komunistický škvár strašlivých rozměrů, kde se to emancipovanými soustružnicemi jenom hemží a zlepšovatel Zach (Nový) je vylepen na nástěnku stejně jako Josef Visarjonovič. Úderníci prakticky nemají žádné starosti, tak doma drhnou podlahy a vaří. O vše ostatní se stará závod a strana. Komunistické ženy jsou emancipované, působí antisexuálně a zdůrazňují svoji těžkou úlohu-ze strojíren k plotně. Však píší verše "Stroje zpívají". Hudbou strojů je v závěru pohlcen i zlepšovatel Zach. Rovina 2. Někde jsem četl, že náš přední romantik filmu Oldřich Nový právě v těchto letech byl již nemocen, bez prostředků k životu a hlavně neměl na nákup léků (bylo mu 53 a absolvoval koncentrák) . Komunisti se rozhodli, že mu Kristiána osladí. Proto tedy takových sraček natočil několik a dokonce spolupracoval na scénaři. Byla to od rudých vrahů nesmírně propracovaná pomsta. Proto je tento film zároveň i velice smutný. (28.04.2013)

Slovo dělá ženu je film skorem nehodnotitelný. Oldřich Nový, a nejen on, do něj soustavně propašovává cosi z elegance první republiky a zároveň neustále idealizuje dobu kolem sebe. Ať už je to byty a jejich zařízením nebo kabrioletem, ve kterém se vozí, pořád jde o eleganci a kultivovanost. Na druhé straně bylo nutno zabudovat do filmu povinné nadšení a víru ve světlou budoucnost. Ne že by se to úplně tlouklo, ale příliš to nefunguje. Ty závodní dechovky, dělníci pracující od nevidím do nevidím, stále vpřed bez ohledu na cokoli pod moudrým vedením Stalina a Gottwalda (jejich portréty jsou často přítomny v mnoha zasedačkách apod.), i těchto průvodních znaků si užijeme do syta. Přesto jde o film celkem rozumný, s propagandou spíše podprahovou a s celkem nadčasovým poselstvím. (17.08.2012)

Já vím, že to je strašné v tom, jak to propaguje rovnost, která vlastně nikdy pořádně neexistovala, což je patrné i v současnosti, je to hodně agitační, a vůbec příběh je strašně banální, ale ono je vidět, že se ti herci prostě snažili a že Oldřich nový chtěl pořád hrát, i když role dostával špatné. Chtěl jsem vědět, jak to dopadne, i když to bylo zřejmé. Pravda, ta radost z práce je místy hodně ubíjející. (21.01.2015)

Předstírat nad tímto dílem nadšení po filmech jako KRISTIÁN či SVĚTÁCI by bylo krajně neprozřetelné. Z druhé strany - posuzováno z hlediska braku a kýče hraného filmu - není podívaná, která se nabízí, zcela k zahození, byť si o kvalitách PLAVECKÉHO MARIÁŠE nebo obou ANDĚLŮ, rovněž přeplněných pseudobudovatelským optimismem, může nechat dát zdát. Souboje s cenzurou, jejíž tupost tehdy vrcholila, byly nesnadné a výsledky v drtivé většině případů předem dané. V temných padesátých letech jen výjimečně docházelo k průlomům v kvalitě a jen občas se konalo skutečné nadčasové umění. Přesto - nebo právě proto - bych snahu o dialog, pokus o společenský šarm i nepřehlédnutelné úsilí o lidský rozměr vnucené fráze neodsuzoval víc, než si zaslouží. Není divu, že dobová kritika film - ze svého hlediska i v duchu funkcionářskonomenklaturního zadání - zatratila. Oldřich Nový se totiž z filmu nedal byť jakkoliv vyhodit. Toto podivné ozvláštnění by nemělo být přehlíženo. Ovšem ani přeceňováno. (28.05.2011)