Hlava 22

Slavnou literární předlohu jsem nečetla, ale zdejší filmový humor mě minul a podle mě, vůbec nefungoval. Některé díly se dost táhly, zbyly nedořešené linie a vadil mi otevřený konec. Nesympatický hlavní hrdina - ulejvák, který se snaží všemožně vyhýbat boji, nebo zaměnitelní herci v rolích vojáků, seriálu taktéž na kvalitě nepřidali. Vlastně to celé zachránily až poslední dva díly, kde humor vystřídala vážná témata a skutečný válečný marast. 2,5*. (22.05.2022)

Opakováním k novému, anebo přímou trasou ke vždy stejnému? Názorný příklad, naprosto zřejmě unikající autorům: původní knižní logo MaM se v minisérii mění na MM a v tomto rozdílu je obsaženo vše – iluzivní spojka & vytvářela vnitřní diferenci a zdání, že dvě M jsou něco jiného, než jediná osoba Milo Minderbindera, která stojí za vším tím podnikem: měli jsme tu tedy stejnost, který se diferencuje od sebe samé a vytváří něco nového, stále se rozpínající svět ve světě, cirkulární ekonomika od M k M se symbolem & plným zákrutů a kruhovostí času. Oproti tomu MM spojené společnou vertikálou kde jedno M končí tam, kde druhé začíná, odkazuje k jednosměrné vertikále času alias linearitě času a vyprávění, které  je v případě amerických seriálů, netflixových sérií, Apple TV produktů, HBO minisérií a hollywoodských filmů stále jedno a to samé, věčný návrat stále stejného vyprávěcího mustru, vizuálních a narativních klišé a s tím glajchšaltovaných obsahů, které jsou tak v protikladu k tomu nejzákladnějšímu stavebnímu kameni knižní předlohy, že se nedá toto nereflektovat, jelikož se nejedná o změnu legitimní (protože jakýkoliv přepis knihy do filmu se původním čtenářům vždy jeví jako zjednodušení/pokroucení atp., což ale není tento případ u tohoto znásilnění samotné základní struktury vyprávění), ale politickou, ideologickou a Uměleckou s velkým u, proti čemuž je třeba bojovat vždy a všude a všemi prostředky! (10.05.2022)

Předlohu jsem přečetl těsně před sledováním tohoto seriálu, takže se přirozeně nelze ubránit nějakému srovnání. Že je děj (neděj) trošku jiný to by mi tak nevadilo, ale co bylo horší, tak to nakousnutí charakterů jednotlivých postav. V knize má každý dostatečný prostor, takže když provede, co provede, dává to smysl, věříte tomu. Tady právě ty nakousnuté charaktery dělají jen ty highlighty z předlohy, ale bez toho vývoje. Herecky to bylo v pohodě, hlavní pro mě byla postava Yossariana a Abbott se ho zhostil vynikajícně. Mít to třeba 10 dílů, potenciál by šel využít daleko více. 65%. P.S. Chtělo to více absurdních situací. (09.07.2019)

Pokud jste Hlavu 22 nečetli a nechce se vám do toho, tak je seriál přesně to, co potřebujete. Pokud jste jí četli a byli z ní nadšení, tak se budete bavit bez potřeby brblat, že je tu něco jinak. Clooney a spol. vypreparovali z předlohy to nejdůležitější a spíchli to do parádního celku, který je z mého pohledu jednou z nejzdařilejších knižních adaptací. 100% (28.05.2019)

Catch 22 je zvláštní věc. Není to MASH, protože tady nenajdete tak černý humor. Není to ani Generation Kill, který absurditu války a armády dohnal do nepředstavitelných výšin. Nicméně Hellerova klasika představuje návod a ukázku toho, kde tahle válečná satira začala. Seriál září nejvíc ve chvílích šílenství a hororu, který se každým dílem zhoršuje a kumuluje to finálním dílem, který dokonale spojuje satiru, komedii a hrůzu války. Ten díl mě rozesmál a vehnal mi slzy do očí zároveň. Christopher Abbott je vynikající. Je těžké dát postavě s tak minimální osobní historií tolik srdce a osobnosti. Yo-Yo mi bude chybět. (27.05.2019)