Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Prvý náš film s mírovou thematikou líčí hrdinný boj příslušníků československé armády a SNB s banderovskými vrahy i jejich přisluhovači mezi reakčními politiky a kněžími.  Po válce chtěli západní imperialisté dostat banderovské tlupy, složené z bývalých esesáků, do západního Německa, aby tam spolu s ostatními válečnými zločinci sloužili jako jádro budoucí fašistické armády, určené k přepadení Sovětského svazu a lidově demokratických států. Cesta banderovců vedla z Ukrajiny přes Polsko, kde podporováni Mikolajczykem a jeho stranou, vypálili na 5000 vesnic a zavraždili na 50.000 lidí. V roce 1947 byli vytlačeni lidovou armádou z Polska. Vtrhli na naše území a počínali si stejným způsobem jako v Polsku. Ale dík iniciativě KSČ byla prosazena, přes přímý odpor, sabotáž a zradu buržoasních stran, vojenská likvidace banderovců. Vojáci a příslušníci SNB nastoupili proti hordám nepřítele, který byl nebezpečný zkušenostmi v horských bojích a svou krutostí. Naše reakční strany se snažily, podle pokynů z Mnichova, zmařit komunisty těžce vydobytou vojenskou likvidaci líčením banderovců jako "ubohých štvanců" - tímto tvrzením chtěly nahlodat bojovou morálku našich lidí. Tuto propagandu vřele podporovala církevní hierarchie. Na našem území byla současně rozvinuta banderovská špionážní siť, která měla zaručit zprávy o pohybech vojsk, zajistit ve spolupráci se zrádnými kněžími a rekčními stranami podporu obyvatelstva, přísun munice a potravin a opěrné body pro dobu, až se banderovci dostanou z hor do nížiny. Díky bdělosti SNB a STB se podařilo tuto agenturu, skrytou většinou po farách a klášterech, likvidovat. Přesvědčování, za aktivní pomoci uvědomělých soudruhů, rozbilo lživou propagandu reakčních novin, která u některých lidí již zapouštěla kořeny. Boje s banderovci byly těžké a neobešly se beze ztrát, jak na životech vojáků a příslušníků SNB, tak i obyvatelstva. Nakonec byla "akce B" ukončena vítězně: banderovské tlupy byly likvidovány. Naši vojáci a příslušníci SNB dokázali, že lid vedený myšlenkou obrany míru je silný a pevný. Film byl vyroben za spolupráce ministerstva národní obrany a ministerstva národní bezpečnosti. (Filmový přehled)

(více)

Recenze (72)

Master19 

všechny recenze uživatele

Nejprve ta hvězdička. Ta je za přírodu a za neobyčejné herecké obsazení. Ale jinak je mi z toho spíš smutno. Hlavně z toho, že byli lidé, kteří tomu věřili, nebo nedej bože i díky tomuto filmu uvěřili. Cele je to vymývárna mozku takové kadence, že se i všudypřítomné samopaly musí stydět. Za nejodpornější považuju "prohlédnutí" Jiřího Sováka, nebo zázračné zmrtvýchvstání Rudolfa "Ramba" Deyla (na scénu, kdy vyskočí na zápraží samoty a hrdinně zkosí všechny agresory asi nikdy nezapomenu :-) ) a malého hošíka - budoucnost národa. Samotné přestřelky navíc nejsou příliš věrohodné. Mimo jiné proto, že ačkoliv je tu zastřelených požehnaně, krev se zde téměř nevyskytuje... Asi byli všichni tak vystrašení, že by se v nich krve nedořezal. ()

Reklama

ArthasKarfa 

všechny recenze uživatele

Tyhle filmy jsou svým způsobem krásné, ukazují překrásnou českou přírodu a technickou vybavenost našich jednotek po skončení války, rovněž práci SNB, nebo vojska. Velkým mínusem (z dnešního pohledu) je ovšem přílišná politická agitaci, či černobílý pohled na lidi, kteří jsou buď socialistickým ideálem občana nebo sprostým záškodníkem. Mezi všemi vyniká Král Šumavy, kde je právě politické agitace nejméně a proto je film nejlépe hodnocen i s odstupem let. ()

YURAyura 

všechny recenze uživatele

V pripade, ze znate trochu pozadi, tek se u celeho filmu dobre pobavite jako ja, jinak bohuzel nezbyva nez "vyzdvihnout" celou radu vybornych hercu jak po sobe soli z MP-40 a docela vzacnych Sturmgewehru 44 - popravde vic slepych naboju se snad ani v zadnem jinem ceskem nevalůecnem filmu nespotrebovalo. A ty baby - nejlepsi zaporne herecky Dana s Vlastou - to je taky mazakr!! Ale jinak ideologicka blbost jak troky... same klise, samy agent... ()

flanker.27 

všechny recenze uživatele

Tak jsme to vyhráli. Se sovětskou armádou proti těm, co je k nám posílají. Napřed musím říct, že netrpím ani tou nejmenší mírou sentimentu vůči svoloči zvané Banderovci, jaký dnes pozoruji. Rozvěsit je na větvích od Tatry až po Beskyd by byla služba lidstvu. Rovněž tak nehodnotím situaci jako "vrazi proti vrahům", jak se dočítám v některých komentářích, protože řadové československé záklaďáky nemám důvod označovat za vrahy. Ostatně jde o rok 1947, ne 1948 a pozdější, a i kdybych si odmyslel postavení komunistů úplně, pochybuju, že by jakákoli jiná smysluplně uvažující vláda nechala tuhle verbež potulovat se na dvorku aniž by hnula prstem. To ještě nebyla dnešní doba, ve které je přepadení označeno za kulturní nedorozumění. Mimochodem jeden příbuzný, který si v té době kroutil základní službu, se v Akci B ocitl a pár historkami mě v dětství počastoval. To vše však nic nemění na tom, že tento film je slabá a nedobře napsaná a natočená agitka plná plochých charakterů, úsměvných frází ("Ten major byl Banderovec. Tady vidíte chlapci, jak je důležité být ostražitý.") a naivních přestřelek. Stačí porovnat s tématicky obdobným Králem Šumavy, to je taky agitka až na půdu, leč po všech stránkách profesionálně natočená. Tohle mi párkrát přivodilo upřímný, ba místy až cynický úsměv. ()

Galerie (2)

Zajímavosti (4)

  • Natáčanie prebiehalo v Malej Fatre vo Vrátnej doline. Často vidno v pozadí Veľký a Malý Rozsutec. (Milan.Tobik)
  • Jiří Sovák (vojín Jula) vzpomínal, že při během natáčení "nám jeden chytrej major učeně předváděl, jak máme zacházet s granátem. Nastoupil před nás a povídá suverénně a důležitě: 'Tak, soudruzi, tohle je granát, uchopte pevně, nebojte se hodně napřáhnout, dejte do toho švih! Nebojte se, je to zcela bezpečný!' To řekl, uchopil pevně, napřáhl - a už ho vezli. Granát mu explodoval přímo v ruce. Málem o ni přišel, prsty potrhaný... Pan režisér Mach vyšel z oblaku kouře v nepromokavým plášti, napůl černej, napůl bílej, jak harlekýn v trikoloře... Major se pak dlouho léčil, ale jeho věta 'nebojte se, je to zcela bezpečný!' se taky ujala. Ve štábu se vryla tak, že jakmile ji kdokoliv pronesl, už jsme ryli rypákama v zemi." (NIRO)
  • Stejnojmenný román Eduarda Fikera poprvé vychází souběžně s premiérou filmu v roce 1952. (NinadeL)

Reklama

Reklama