Hrátky s čertem

Bacha na to! Tohle není ksakru žádná pohádka! Laskavě si uvědomte, že byste se měli nad ní pořádně zamyslet a konečně pochopit, jak hluboká vlastně je. Podívejte se na osud Sarky Farky a Scholastika a na to, jak byli vyléčeni a jakého pokání se jim dostalo! Práce, holomci! Práce, ničemové! - pouze asi tak každou třetí češtinu opakovaný výklad jednoho vysoce vzdělaného profesora našeho gymnázia. I kdyby mi to hlavy vtloukal třeba každou hodinu, tenhle skvost by mi nikdy nezošklivil, už kvůli Filipovského a Neumannově čertu. Zajímavé je pak odmítnutí Erbena a jeho Záhořova lože, Martin Kabát má holt na pokání trošku jiný názor. (26.12.2004)

Pohádka prologu Pražského jara s celou řadou viditelných, velmi průhledných alegorií (otec Školastykus) měla štěstí jak na literární předlohu, tak na scénář. Vedle PRINCEZEN patří určitě k nejzdařilejším výtvorům tohoto prvního období klasické české filmové pohádky. Socialistický nekomunistický patos, to, co vadí některým menšinovým spolukomentátorům na tomto filmu, navazuje plynule na pobělohorské plebejství novočeské identity. A propůjčuje všem postavám bez rozdílu hned jeden rozměr navíc. Ladovské kulisy jsou výtvarným artefaktem světového dosahu daného nedoceňovanou osobností jejich tvůrce. Plebejské lišáctví a ironie, které se "velmi nenápadně" vkrádají do architektury lidové církevní hry, do níž je film situován a kterou s úspěchem prolamují, jsou zřejmě základem neopakovatelnosti HRÁTEK i superlativů, jimiž jsou právem častovány. Vedle často zmiňovaných protagonistů (Bek, Smolík, Vojta, Alena Vránová, Pešek, Filipovský, Neumann) bych rád upozornil na další. Skvělá úlisnost snaživého ďáblíka na počátku kariéry ztělesněného tehdy velmi mladým Josefem Vinklářem je vyvažována Káčou Evy Klepáčové, která tu zřejmě našla svou životní úlohu. A samozřejmě je nutné upozornit na dnes prakticky neznámého pohádkáře Jana Drdu; mírou a kvalitou reflexe, jež vložil do této části své tvorby, je srovnatelný s klasiky typu Němcové, Erbena nebo bratří Čapků. Rozverná vyprávěnka pro dospělé s humanistickým podtextem destalinizačního "tání" zůstává oprávněně součástí zlatého dědictví naší národní kinematografie. Nejen pro naše, ale i pro budoucí generace. (30.12.2007)

Roztomilá čertovská pohádka, kde kromě třech hloupých čertů a vysloužilého vojáka (Josef BEK) absolutně dominuje Lucifer- pekelný pán - Vladimír RÁŽ. Tak si já představuji Lucifera od svých dětských let. Famózní představitel králů a ďáblů mě natolik zaujal, že jenom lze litovat, že jej režiséři nevyužili více do svých pohádek. Hodnotit - absolutní 5*. (03.10.2007)

Nikdy jsem se na tuhle pohádku moc nedíval, když byla v televizi, a tak k ní nemám moc vztah, ale jednou jsem se na celou podívat musel. Ladovy kulisy jsou prostě krásné a samy o sobě dávají filmu svoje pohádkové kouzlo. Není to rozhodně pohádka pro každého a myslím, že bude hodně lidí, kterým se moc zamlouvat nebude. Osobně patřím k těm, kterým se moc nezamlouvá, minimálně ale právě to výtvarné pojetí je parádní. (04.02.2014)

Musím zvednout na 5, protože jiné hodnocení si tenhle nádhernej kultovní nepřekonatelnej film nezaslouží. Doktor Solfernus jako Vladimír ráž, Belial jako Rudolf Deyl ml. a Belzebub jako Ladislav Pešek jsou nejlepší čerti, které už nikdy nikdo překonat nemůže. Co záběr, co hláška je opravdu nezapomenutelná. Dříve jsem tuto pohádku tak neprožíval, ale postupem času se u ní směju čím dál víc. Originalitu dodávají nádherné kulisy podle Josefa Lady. Nepřekonatelná pohádková komedie. (25.12.2011)