Rodinné trampoty oficiála Tříšky

V hodně komentářích, které jsem četl, je filmu vytýkáno, že je to agitka poplatná své době. Já bych to tak černě neviděl. Samozřejmě, že budovatelské nadšení je z filmu patrné a že archetypy padouchů a klaďasů, které byly následně použity v mnoha jiných filmech natočených v následujících letech, jsou už zřejmé. Taky motiv polepšeného bručouna není nový a byl následně doveden „k dokonalosti" například v Andělovi. V tomhle filmu je dle mého názoru ještě všechno v normě a například to takzvané budovatelské nadšení bych připsal na vrub spíše doznívající euforii poválečných let, než komunistické propagandě. Rašilov zahrál rodinného despotu lehce a spíš než zlého muže připomínal občas trochu zmateného medvídka, který neví kudy kam. Odonek Hrušínský je super a už v těchto letech je u něj patrný talent, který se samozřejmě ještě rozvinul v pozdějších letech. Felix le Breux a jeho basující hospodářský ne-správce je taky nezapomenutelný. Zkrátka je to pro mě příjemná lehká komedie, na kterou se vždy rád podívám znovu. Doporučuji. (07.10.2013)

:-)) :-)) Já si prostě nemohu pomoct. Já vždycky mřu smíchy. :-)) My totiž doma takového cholerika měli. A takhle nějak to u nás vypadalo. Totální chaos a blbinec. A to jak to pak v takové rodině vypadá je tady popsáno věrohodně. Vím, že je to agitka na obsazení domů po odsunu sudetských němců, za čímž se skrývá spousta lidských tragédii. Převeliká škoda toho, že pan Rašilov naplno ukázal své nádherné herectví, právě na pozadí těchto událostí. Agitku vytěsňuji a hodnotím jen naše herce a situace do kterých se dostávají. A fakt se dobře bavím. Hodně nahlas. Ježišmárja, my taky chodili takhle po špičkách a taky nás tak strejda proháněl a taky to vše uzemňovala naše zlatá stařenka. A poznámka Jarmily Kurandové, " tatínku, to aby kůň někdy vydržel ", tak ta u nás frčela taky. Fakt sonda ze života choleriků. A smích Saši Rašilova.....ten je úžasně nakažlivý (viz i Mravnost nade vše). :-)) (13.05.2010)

Komunistická prasárna z padesátých let. Tato je však vtipná, milá a slunná. Rodina oficiála Tříšky je mi (předtím, než všichni vstoupili do KSČ) velmi sympatická, když například despotický (avšak ve skutečnosti velmi roztomilý) otec nutí ke zpěvu všechny své potomky u společných večeří jednou týdně, kde pravidelně všechny mentoruje. Werichovi jsem dal za pekaře 1*, tady mi to příjde o hvězdu míň útočné. Takže 2. (11.01.2010)

Živit se jako úředník bylo, je a vždy bude o nervy. Když stále někdo přichází, stále něco chce a ono nic není, z toho by jednou zešílel snad každý. To se stalo i panu Třískovi pracujícího na bytovém úřadě. Křik a randál žadatelů o byt mu jednou tak narušilo psychickou odolnost, že mu vadil i zpěv pochodujících vojáků venku pod okny. Lékařská rada je vždy stejná. Chce to klid. Pan Tříška tedy popadne svoji početnou rodinu a vyjede na venkov. A o tom, jak si tam počíná právě vypráví tento snímek, který svým humorem a komediálním výkonem Saši Rašilova st. nestárne a pobaví i dnes. A beze studu lze tvrdit, že mnohé současné komedie z venkovského prostředí tomuto snímku nesahají ani po podrážky bot. Samozřejmě že se jedná o budovatelskou agitku, ale snímek je natočen tak senzačně, že se tento neduh zcela vytrácí. Nakonec, dnešní mladá generace již na tom onu agitku nepozná, takže je snímek naprosto neškodný. Venkovský vzduch a lidská angažovanost na diváka doslova dýchá a vytváří příjemný pocit spokojenosti. Snímek je svěží, má skvělou atmosféru a dobového venkovského ducha. Je to zkrátka film, který pohladí. (29.09.2019)

"To je vidět, že nejsem k ničemu, když vlastní děti si ze mě dělají špumprnágle." Pokud chci mít klid, tak u toho nesmí být rodina, vojáci, žně a zejména sborový zpěv. To dá rozum, ale vysvětlujte to panu oficiálovi. Ten si užil všeho, pořádně si zanadával a mně se to kdysi hodně líbilo. Jenže už dneska netuším pořádně proč. Ale kdybych měl ještě někdy nějakého syna, tak se rozhodně bude jmenovat Julínek nebo Odon. Ta jména mě okouzlila. (13.06.2018)