Režie:
Josef MachKamera:
Karol KrškaHudba:
Tibor AndrašovanHrají:
Heda Melicherová, Martin Ťapák, Július Pántik, Magdaléna Balíková-Dziaková, Margita Dalmadyová-Skyvová, Karol L. Zachar, Gustáv Valach, Rudolf Bachlet (více)VOD (1)
Obsahy(1)
Hudobno-tanečný film, ktorý oslavuje ľudovo - umeleckú tvorivosť slovenského národa. Príbeh o objavovaní mladých ľudí z rôznych krajov Slovenska, ktorí sa stávajú členmi profesionálneho kolektívu v súbore ľudových piesní a tancov. Prvý slovenský farebný film. V hlavných úlohách vystupujú zakladajúci členovia súborov SĽUKu a Lúčnice.
Film mapuje folklór Slovenska a je oslavou jeho tradičnej tvorivosti. Za príbehom mladej lásky Verony a Martina sa odvíja i prvé nadšenie povojnovej generácie a jej príklon k ľudovému umeniu.
(STV)
Recenze (43)
Po práci duševný odpočinok! 1) Organické propojení lidových a budovatelských písní je obdivuhodné stejně jako taneční, hudební i pěvecké výkony protagonistů ze SLUKu a Lúčnice. Zejména závěrečný industriální tanec doporučuji ctěné pozornosti. 2) Pěkní tanečníci činí tento quasi muzikál atraktivnějším. 3) Dnešnímu divákovi film poskytne i zajímavé povyražení - jak použitým dabingem (kdo film sledoval, ví, o čem mluvím), tak i roztomilými cimrmanoidními dialogy. 4) A kdyby nic jiného, tak můžete obdivovat krásu slovenských Tater a vpravdě nádherné lidové písničky. ()
Úžasný a barvitý folklór lidové tvořivosti souboru Lúčnica tanečníků a zpěváků. Zajímavosti tohoto filmu jsou, že velké interiéry byly postaveny podle stavby panského kostela v Rusovciach a natáčeli se v Praze na Barrandově a v Hostivaři. Menší interiéry potom v Bratislavě. Exteriéry samozřejmě v překrásné Bielovodskej doline pod Belianskými Tatrami a Ždiari. Příjemný film, který neztratil kouzlo ani po tolika letech. ()
"Odkiaľ si?"..."Ja..., z Tatier, z Javoriny!" Prvý slovenský farebný film si asi nemohol vybrať lepšiu tému na prezentáciu farieb. Folklór, krásne farebné kroje, nádherná príroda, lesy, Tatry, no nádhera. Filmy spojené s tancom a spevom veľmi nevyhľadávam, ale tu je všetko tak prirodzené, film má v podstate úplne jednoduchý príbeh, ale je pospájaný nádhernými tanečnými a speváckymi číslami a na každé z nich je radosť pozerať. Asi najlepšia sa mi zdala scéna s názvom "schôdza" . Výborný text, spev a keď som v dave spoznal úplne mladučkého Vlada Mullera, skoro som odpadol od údivu. (1. minúta 40 sekunda v priloženom videu schôdza). Komunistická propaganda tu je trochu cítiť, výrazná červená tu má silnú dominanciu a v postavách poznávate robotníkov, traktoristku, poštárku alebo maliara. Celkovo som veľmi milo prekvapený, film vôbec nezostarol, je stále veselý, plný farieb a energie a tie krásne zábery na Tatry, to je niečo nadpozemské...Odpúšťam i toho Gottwalda na stenách...O niečo podobné sa pokúšal i M. Ťapák ml. s Tancom medzi črepinami , ale toto neprekonal. 80%. ()
Ľaľa - muzikáľ! A akýže, aký - nô predsa taký - írečitý! Asi najvydarenejší propagandistický film 50. rokov. Pretože na budovanie monštruóznych stavieb socializmu - oceliarní, železiarní, betonárok a mamutích hydrocentrál vábi príbehom lásky prostého bodrého chlapa z hôr s veľkou dušou k spolurodáčke, ktorá sa vydala hľadať šťastie z hôr do studnice folklóru do Bratislavy. Na rozlúčku nechala nápadníkovi odkaz v podobe veľkého vtáčieho pera. Ten si ho zastrčí za klobúk a fujas Matias do Bratislavy! Tam v nádherných interiéroch Rusovského kaštieľa nájde frajerku v zápale ľudovoumeleckej práce. Dejú sa tam doslova zázraky: za každými dverami iná tancujúca, spievajúca či hudobná družina. A aj iné divy vidno: z maliara-natierača, traktoristky i poštárky sa stávajú rozradosteno ujúkajúce, spievajúce a tancujúce súčasti folklórnych kolektívov. A taký je celý film. Hoci má zdanlivo nejaké postavy - hlavnou postavou je ľud, národ, v rôznych formách a variáciách. Tu radno podotknúť, že tance i kroje sú jednoducho skvelé, piesne tiež, ľudovky sa miešajú s komunistickými kolektivistickými agitkami, ktoré skvostne otextoval básnik Vojtech Mihálik. Nuž a záverečný symbolický tanec v krojoch v pozadí gigantických úspechov socialistického stavebníctva jednoducho nemá chybu! 5 hviezd z piatich! ()
Když do svého hodnocení vměstnám veškerý respekt ke krásným obrazům přírody, dobovým krojům, tradicím, folklóru, a hlavně k životnímu elánu postarší mládeže ze slovenské dědiny padesátých let, vyčerpám vlastně vše, co jsem si z filmu vzal. Mnoho písní, nadšení a budovatelských symbolů. Ve slovenskému filmu hojně zobrazovaný folklor je tentokrát zarudlý. Daleko raději mam samostatnou tvorbu Martina Ťapáka, či Karola L. Zachara. ()
Galerie (2)
Photo © CS Film
Zajímavosti (19)
- Rodná zem vzniká 20 let po etnografickém dokumentu Zem spieva (1933). (NinadeL)
- Martin Ťapák uviedol, že tanečná scéna na pozadí Tatier bola oveľa dlhšia, no bola skrátená Josefom Machom, čo mu vyčítal. (Biopler)
- Dĺžka komponovanej hudby vo filme bola 57 minút a 46 sekúnd, ktorú poväčšine zabezpečovali členovia Slovenského ľudového umeleckého kolektívu a súboru Lúčnica, účinkovali však aj speváci a tanečníci zo súťaží v ľudovej tvorivosti. (Zdroj: skcinema.sk) (Raccoon.city)
Reklama