Režie:
Josef MachKamera:
Karol KrškaHudba:
Tibor AndrašovanHrají:
Heda Melicherová, Martin Ťapák, Július Pántik, Magdaléna Balíková-Dziaková, Margita Dalmadyová-Skyvová, Karol L. Zachar, Gustáv Valach, Rudolf Bachlet (více)Obsahy(1)
Hudobno-tanečný film, ktorý oslavuje ľudovo - umeleckú tvorivosť slovenského národa. Príbeh o objavovaní mladých ľudí z rôznych krajov Slovenska, ktorí sa stávajú členmi profesionálneho kolektívu v súbore ľudových piesní a tancov. Prvý slovenský farebný film. V hlavných úlohách vystupujú zakladajúci členovia súborov SĽUKu a Lúčnice.
Film mapuje folklór Slovenska a je oslavou jeho tradičnej tvorivosti. Za príbehom mladej lásky Verony a Martina sa odvíja i prvé nadšenie povojnovej generácie a jej príklon k ľudovému umeniu.
(STV)
Recenze (43)
Po práci duševný odpočinok! 1) Organické propojení lidových a budovatelských písní je obdivuhodné stejně jako taneční, hudební i pěvecké výkony protagonistů ze SLUKu a Lúčnice. Zejména závěrečný industriální tanec doporučuji ctěné pozornosti. 2) Pěkní tanečníci činí tento quasi muzikál atraktivnějším. 3) Dnešnímu divákovi film poskytne i zajímavé povyražení - jak použitým dabingem (kdo film sledoval, ví, o čem mluvím), tak i roztomilými cimrmanoidními dialogy. 4) A kdyby nic jiného, tak můžete obdivovat krásu slovenských Tater a vpravdě nádherné lidové písničky. ()
Když do svého hodnocení vměstnám veškerý respekt ke krásným obrazům přírody, dobovým krojům, tradicím, folklóru, a hlavně k životnímu elánu postarší mládeže ze slovenské dědiny padesátých let, vyčerpám vlastně vše, co jsem si z filmu vzal. Mnoho písní, nadšení a budovatelských symbolů. Ve slovenskému filmu hojně zobrazovaný folklor je tentokrát zarudlý. Daleko raději mam samostatnou tvorbu Martina Ťapáka, či Karola L. Zachara. ()
"A nechceš aj hory prenášať?" "Aj to sa dá, keď človek chce." Na Slovensku také farebně aneb jak vznikl budovatelský folklór!! :o) Lahůdka pro fajnšmerky lidových písní a tanců. Hodně barev a budovatelského nadšení. Od začátku je patrné, na co je zaostřeno. Snímek má velkou výpovědní hodnotu právě díky době vzniku a jak byl koncipován. Je to natolik čitelné, že si to každý bez potíží přebere. Ovšem mládež jednoucí slovenskou krajinou na traktoru a zpívající k tomu budovatelské folklórní písně, to povyšuje první farebný film na skvělou komedii!! :o) ()
Nečekala jsem něco tak milého, netušila jsem, že to bude pro mne taková srdcová záležitost! Tak krásné slovenské písně a tance a taková radost a elán, že dokázaly přehlušit všechno, co připomíná, že fim byl natočený v r. 1953. A k tomu ty nádherné kroje a autentické záběry Tater. Tohle když milujete, přenesete se i přes ty družstevníky a traktory poplatné době. Ale pozor! Není to jen sentimentální vzpomínka na časy dávno zaniklé, není to jen mrtvá minulost. Jen zkuste vyslovit na Slovensku slovo "karička", no, jen to zkuste a něco uvidíte! ()
toto bol (tak sa mi zdá) prvý slovenský farebný film, ktorý svojho času zaznamenal veľký úspech a zabezpečil pomerne veľký úspech či už hercom ako bol Zachar, Pántik (ktorý tu bol skvelý) alebo Romančík či iní, ale aj napríklad skladateľovi hudby T. Andrašovanovi, ktorý zložil naozaj rezkú muziku (a muzika je v muzikáloch naozaj podstatná zložka) no a taktiež M. Ťapák, ktorý sa folklóru venoval naďalej (v tomto filme okrem titulnej úlohy martina bol spoluatorom choreografie). I keď s odstupom času mnoho scén vyznie nechcene smiešne a budovateľský zápal spájaný s romnatikou a inšpiráciou prácou tak typický pre 50. roky môže pôsobiť naozaj humorne, jedná sa preda len o dokumentárne pomerne hodnotný (aj keď nie presne, lebo pravý folklór je trochu deformovaný a prispôsobovaný) a živelne pestrý a dynamický film, ktorý rozhodne má svoje miesto v slovenskej kinematografii. ()
Galerie (2)
Photo © CS Film
Zajímavosti (19)
- V roku 1954 bola k filmu vydaná malá platňa so štyrmi pesničkami, ktoré v ňom zazneli. (Raccoon.city)
- Texty piesní, ktoré počujeme vo filme, napísal básnik Vojtech Mihálik. (Zdroj: skcinema.sk) (Raccoon.city)
- Natáčalo sa v lokalitách Belianske Tatry, Bielovodská dolina, Ždiar a Senec. Interiéry filmu boli podľa vzoru kaštieľa v Rusovciach postavené v pražských ateliéroch v Hostivaři a Barrandove, kde sa natáčali aj tanečné scény. Priestorovo menej náročné interiérové scény sa nakrúcali v Bratislave v aukčnej hale Slovenského dobytkárskeho družstva (Slodob). Filmovanie trvalo od 3.11.1952 do 22.4.1953. (Raccoon.city)
Reklama