Paní Brownová

Kdyby Bono napsal písničku s názvem "Železná lady s ocelovým hlasem", tak na jejím přebalu by byla fotka Judi Dench s kamenným pohledem a očima, jejichž účinost je ve srovnání s kyselinou naprosto neporovnatelná. Jsou totiž ještě víc zžírající. Pozorovat její herecký výkon je bomba největší, jelikož její repliky jsou odříkány stylem: "Vládnu tady já, vy jste poddaní a režisér mi prostě do Brownový kecat nebude!". Když mluví, jediné co se v danou chvíli pohybuje, je pára linoucí se od jejích úst a mašle povlávající z královniných vlasů, čímž připomíná majestátnou skálu. Navíc studená Anglie podporuje už tak dost studenou atmosféru, ale třeba takový islanďani to ocení. Mám chuť dát 4* už jenom za bezchybnou Judy (její Oscar za Shakespeara je v porovnání s tímto výkonem výsměch), ale protože je režisér totální uspavač a nedokáže přijít s nějakou vychytávkou, dávám trojku, jen to hvízdne. (09.07.2009)

Keďže tomu vládne Connolly, Dench, ich spoločné prechádzky na koni a krásna príroda, nejaké menšie výčitky ani netreba spomínať. Je možné si v tak emocionálne sterilnom prostredí, ako je kráľovský dvor, vypestovať úprimné priateľstvo? Možno práve preto môže byť ešte pevnejšie. Vo vzduchu ale istý čas visí otázka, aká hra sa tu v skutočnosti hrá, či niekto nebude na konci sklamaný. Nechajte sa prekvapiť. Takéto úlohy Judi Dench sedia, teraz ešte v období, kedy jej portfólio nimi nebolo až nezdravo presýtené. (30.05.2016)

Billy Connolly a Judi Denchová sú vynikajúci, len ten príbeh mi prišiel taký obyčajný, bez väčších dramatických polôh. Brown je vtipná postavička, ale natoľko vystrkovala rožky, že tú bitku i následnú stratu pôvodneho statusu som mu doprial. Filmárčina je poctivá, zaujímavý vzťah dvoch hlavných predstaviteľov, celkový fíling presne v duchu Made in UK, ale tá vlažnosť príbehu majú na svedomí to, že už po pár dňoch film vyfučí z hlavy. (11.12.2022)

Protože královně zemřel manžel, tak už tři roky nic nedělá (ona, ne on), holt aristokracii ten čas ubíhá jinak. Pak si vzpomene povolat k sobě horala, jenž se staral právě o jejího muže a který brzy pochopí, co je pro královnu dobré. Horal je drsný, nespoutaný, přímý a bodrý, ale taky má sako a ví, co je to tautologie (jen neví, že se má ven teple obléct). Asi se rozvíjí drama hrdosti a pokory, oběti a přátelství, mravní povinnosti a povinné morálky, ale projevuje se to jednoduše tak, že pan Brown se začne na panství roztahovat a všechny srát. Školník Willie je větší sympaťák. (09.07.2009)

----- "Bůh ochraňuj královnu !" ----- Myslím, že pan Brown se rozhodl, že Boha zastoupí. Ne že by snad chtěl zpochybňovat Boží moc a Boží vůli, jenomže takový Bůh, jakkoli vševědoucí a vševidoucí, má na svých bedrech péči o celé stádo svých více či méně problematických oveček, kdežto pan Brown měl jenom svou královnu - tudíž jí mohl věnovat veškerou svou pozornost. A vedl si dobře, neboť ke svému poslání přistupoval nadmíru svědomitě, vědom si své zodpovědnosti. Kromě toho je třeba připomenout, že i královny potřebují oddané a nezištné přátele ... možná o to víc, že jsou královnami. Její a jeho příběh je střídmý, zdrženlivý - i laskavý, naplněný porozuměním, které nepotřebuje velkých slov. P.S.: Oba byli tvrdohlaví a oba měli své vrtochy - svým způsobem si byli velice podobní, i když jejich úlohy v bezohledném světě byly diametrálně odlišné. (19.09.2014)