Nebeské dny

Saint-Saënsova skladba 'Akvárium' působí na americké stepi asi jako hudba Lawrence z Arábie v podmořském dokumentu. Na hlubší smysl toho výběru jsem nepřišel a dokonale mi to ruinuje zážitek z celého filmu. Pokud bych měl jmenovat dobré filmy se špatnou hudbou, Malickovy "Nebeské dny" by byly mezi prvními. (26.03.2011)

K zdánlivé dokonalosti mi přece jen něco chybělo. Možná právě ty emoce, které už tu někdo zmiňoval. Mallick sleduje běh světa a života několika náhodných lidí. Skoro jako byste se dívali na přírodopisný dokument a pouze přihlíželi, jak a co naruší ten zavedený koloběh. Možná proto tady emoce namají místo. Krásně tu ukázal dvojí lidskou povahu - anděla a ďábla. A jak je u Mallicka zvykem, hudba se krásně snoubí s obrazem. (03.07.2010)

Days Of Heaven nemajú koniec. Nemajú presne stanovenú hranicu, kde sa príbeh ukončí a kedy má nastať ten katarzný pocit, ktorý vás prinútiť rozhodnúť či ste videli film dobrý, alebo film zlý. Tam kde Badlands fungovalo Days Of Heaven nefungujú. Postavy sú síce prepracovanejšie a ich vzájomné vzťahy obsahujú viacej osudovosti ako v Malickovom predchádzajúcom filme, ale aj tak nedosahujú takého silného momentu, vďaka ktorému by sme ich mohli skutočne uchopiť. Tým nechcem povedať, že pôsobia absurdne, ale ako keby Malick nechcel, aby sme vnímali ich city a ich skutky rovnakou mierou. V celom filme ide hlavne o to čo vidíme a ako tie obrazy lahodia nášmu oku. Kamera je naozaj perfektná a dokáže sledovať nie len kontrasty, ale aj obyčajný život a obyčajné starosti - útok kobyliek a finále sú naozaj nezabudnuteľné. Ale čo sa týka dynamiky, alebo nejakého silného príbehu, film značne stráda. Je to len akási filmová mozaika rôznych obrazov, ktoré majú tvoriť akýsi celok ale namiesto toho tvoria jednu myšlienku. Myšlienka to nie je zlá a rozhodne je podávaná zaujímavým spôsobom, ale akosi vás nechá po skončení chladným. Aspoň mňa nechala. Nie je to zlý film - hlavne preto, lebo väčšina vecí v ňom pôsobí prirodzene, ale nemohol som sa zbaviť počas sledovania pocitu, že to na čo sa pozerám malo v skutočnosti vyzerať inak. (04.02.2011)

Hodně pohledů na obilná pole, výborná hudba Ennia Morriconeho (už vím, kde se tvůrci Harryho Pottera inspirovali) a příběh, kde jsem zpočátku moc nechápala, o co jde, a později, zda vůbec někam směřuje. Jednotlivé scénky za sebe bohužel moc nezapadají, hudební podkres se při přechodu do každé další (trvající často třeba jen 30 vteřin) brutálně změní a já si nemůžu pomoct, ale nějak na mě víc působí pět pořádných scén než padesát útržků. A taky je z mého pohledu fajn, když se před kamerou něco děje, a tím "něco" myslím větší scénáristickou invenci než půlhodinové záběry na mlácení obilí. Ano, kamera je v případě Nebeských dnů hezká. Vždy to ale bohužel nestačí. [Viděno na MFF Karlovy Vary 2010.] (04.07.2010)

Jistě, režisérsky se jedná o zajímavě a nevšedně pojatý příběh. ALE! ... jak už jsem si kdesi tady v komentářích přečetl, snaha o nádherné romantické záběry přírody zcela vytlačuje děj samotný, spád a nakonec i souvislosti. Střih tohoto snímku byl alespoň pro mě natolik nekompaktní, že jsem chvílemi ztrácel přehled o postavách, ději i dílčí myšlence. Dokonce jsem chvílemi zvažoval, zda mi nepřeskakují při přehrávání DVD jednotlivé kapitoly. Ano, až na tolik se mi ten konečný sestřih zdá děravý. Richard Gere, coby mladík v jedné ze svých prvních rolí zahrál jistě velmi slušně a přesvědčivě, ale to pro mě není dostačující argument, abych ohodnotil tento snímek větším počtem hvězdiček. Pravda, ty nádherné snímky amerických plání, zvlněných obilných lánů či zapadajícího slunce jsou opravdu dech beroucí a myšlenka, chcete-li poselství filmu, má také svou nespornou hodnotu. Jen ten střih to celé pokazil. (22.01.2010)