Režie:
Terrence MalickScénář:
Terrence MalickKamera:
Néstor AlmendrosHudba:
Ennio MorriconeHrají:
Richard Gere, Brooke Adams, Sam Shepard, Linda Manz, Robert J. Wilke, Stuart Margolin, Richard Libertini, Timothy Scott, Doug Kershaw, John WilkinsonObsahy(2)
Film Nebeské dny, kritiky jeden z nejoceňovanějších filmů všech dob, je dojemným příběhem dvou mužů, kteří milují stejnou ženu. Richard Gere, uprchlík z chudinské čtvrti Chicaga čelí kvůli lásce k Abby (Brooke Adams) plachému, bohatému Texasanovi (Sam Shepard). Mimořádný filmový počin s působivou kamerou a podmanivým zvukem natočil scenárista a režisér Terrence Malick. (Magic Box)
(více)Recenze (234)
Dej filmu je hodne zajimavy, vzhledem k udalostem jsem vsak cekal vice gradujici zaver. Cele to bylo takove bez emoci, na druhou stranu ale krasne natocene. Vyborna Almendrosova kamera dela z pole obili zive obrazy. Herecke vykony standartni, nikdo vice nezaujal, nejvice se mi libil asi Sam Sheppard. ()
Malick a jeho magická hodina byla vizuálně strhující a oku lahodící, nicméně dějově to stálo docela za hovno, takže veškerý dojem z vizuálu bohužel přebije nuda, což je u hodinu a půl dlouhého filmu dost výkon. Ústřední trio bylo skvělé, ale scénář byl na mě prostě moc prostý a bezduchý. 55% ()
Dalsi formalne brilantny film od Malicka, ktory ma vsak svojou obsahovou strankou v podstate sklamal. Ani nie tak samotnym pribehom, ako jeho prerozpravanim, pretoze oproti famoznym zaberom exterierov, je ustredna trojica (stvorica) s ich problemami prilis v pozadi, ich pribeh je primalo citlivy a v konecnom dosledku sa ma nedotkol. Stale, ale ide o Malickov film a preto urcite pribehove vyhrady, treba brat s rezervou. Skoda vsak Morriconeho hudby, ktora sa mi tiez nie velmi pozdavala, aj ked jeden motiv na zaciatku bol velmi slubny. Film sa vsak oplati vidiet uz len kvoli jeho vizualnej stranke, 3,5/5* ()
36. Zlatý Glóbus za rok 1978 - nominace (2) - Nejlepší film (drama), Nejlepší režie - Terrence Malick ()
Celkem nezajímavý příběh o dvou milencích, kteří chtějí napálit bohatého farmáře, zdědit jeho prachy, jelikož má brzy umřít. Ona si ho vezme a On zatím počká než farmář umře a pak happily ever after. Vše je samozřejmě mnohem komplikovanější, než se plánuje. Dokonalý portrét krajiny, zemědělství i života v něm na počátku 20. století. Dřina, jakou si ani nedokážeme představit. Díky takovým filmům si teprve člověk uvědomí tu technickou propast, která nás dělí od předválečných let, a že tu dobu prostě současník těžko může nasát, natož pochopit. 75% a deset procent za obraz obecně. ()
Príbeh si len tak plynie, bez silnejšieho nosného základu, bez zapamätaniahodných scén a takmer bez dramatických situácií. Viac ako milostný trojuholník či ústredné postavy v popredí ma zaujalo pozadie odohrávajúce sa na americkom vidieku 10-tych rokov, veľké parné traktory, jednoduchý život a sociálny podtext, čo nie je celkom dobrou vizitkou filmu. Samozrejme, vizuál nebol zlý, Morriconeho hudba bola podmanivá, mladšieho Gereho som na plátnach kín ešte asi nevidel, rovnako tak Sheparda, ale takmer celým filmom preskupená nuda bola silnejšia. ()
najvyzuálnejší americký film minulosti. ()
Vizuální učebnice toho, jak natáčet přírodu. Opravdu zážitek, mistr Terence se mi líbí čím dál tím více. ()
Znovu si čtu charakteristiku tohoto filmu... Celou dobu jsem si myslela, že se v něm jedná o tajemné téma incestu, na které měl přijít bohatý farmář. A ono ejhle, nešlo o opravdové sourozence, ale o milence... zpětně si tudíž přehrávám v hlavě jednotlivé scény... i tak to neubírá na síle snímku - jen je to o nečem jiném, možná ne až tak choulostivém... Kamera nádherná... Hudba též... Richard Gere a Sam Shepard mi přišli ve svém výkonu silnější než Brook Adams. Možná i kvůli jejímu ne zcela výraznému hereckému výkonu mi to nesepnulo, jak se to vlastně mělo... :-) ()
Po dlouhé době film který se zase vyjadřuje obrazem. Podobné tématu Hrozny hněvu... Herci nehráli, žili to... ()
Tak krásně Malickovsky nemalickovské, až jsem se divil, jak mě to bavilo. Je zvláštní, že to co mě na Novém světě ubíjelo mi zde tak bytostně chybělo. Tím je více uměleckých scén přírody. Naštěstí to vynahrazují výborné záběry natočené před západem Slunce. Hlavním tahounem celého epického dění nejsou herci, jak je u Malicka zvykem, ale nezapomenutelná atmosféra ruku v ruce jdoucí s brilantní kamerou. Citlivý Morriconeho doprovod jen dolaďuje nezapomenutelné dění probíhající na obrazovce. Nejvíce mne překvapil minimální výskyt lyrických pasáží, což nebylo vůbec na škodu. Nebýt natahovaného "pofinále" udělil bych maximální počet. ()
Malick s Almendrosem (a Wexlerem!) hltají svět kamerou jako dítě očima a umožňují ho tak znovu vidět i nám. A vůbec, v Malickově umění tentokrát cítím (ze zatím čtyř viděných filmů) zdaleka nejmíň umělého: sociálního podtextu je tak akorát, abych dokázal porozumět každé postavě a drama nepůsobilo samoúčelně jako v Badlands; širší perspektiva „božího světa“ je přítomná přímo v příběhu (nebo spíš on v ní) a nebylo kvůli tomu třeba vytvářet diskutabilní odbočky jako ve Stromu života. Přesto mě Malick ani tentokrát napoprvé úplně „nevzal s sebou“, a tak i tentokrát zaokrouhluji dolů s tím, že příště, v jiné náladě, ten odstup možná prolomíme. Už by to za tím účelem asi chtělo osobní malickovskou retrospektivu. ()
Většina filmu se nese v nenuceném duchu (podbarvená výbornou hudbou pana Morricone, včetně podmanivé ústřední melodie, která zazní několkrát, ale vůbec to nevadí, naopak), ale velmi skvěle se kouká na mimořádné výkony, které předvádějí všichni hlavní představitelé - režisér představuje komentář v pozadí v naprosto skvělém civilním ztvárnění Lindy Manz (vypadá o hodně mladší), která působí svým vzezřením velmi zvláštně, o to víc však poutá pozornost. Brooke Adams s hlubším hlasem, než je na ženu obvyklé, hraje hlavně mimikou a mladoučký Richard Gere se pere sám se sebou. Sam Shepard trochu pokulhává, ale on je vlastně tou tragickou postavou a hybatelem celé "tragédie". Avšak přichází poslední půlhodina, která začíná naprosto nenápadně, ale o to větší má pak sílu. Tak strhující závěr, rychlé sledy událostí a společné rozuzlení celého příběhu je naprosto fascinující! No teda, jsem z toho hotová ještě teď, protože konec se vrací naprosto neočekávaně (nebo snad ano?) vlastně k původnímu předestíranému začátku. Dílo, které mě po dlouhé době naprosto dostalo. ()
Nádherný výtvarný výraz mi vůbec nekorespondoval s příběhem! V mém případě se obě složky nespojily a já jsem jen chladně pozorovala sled vytříbených obrazů, bez jakéhokoliv emočního účinku. Viděno během Season Challenge tour 2015. ()
Malick se pomalu ale jistě přesouvá do mé oblíbené pětky režisérů. Nebeské dny jsou oslavou lidství, oslavou estetiky, oslavou člověka... Se všemi jeho chybami a s veškerou jeho nedokonalostí. ()
Bohužel se mi zdál nápad velmi jednoduchý a omezený. Takže si říkám, že pán Malick bude přes takové ty pomalé (pro někoho nudné filmy), které maji krásné obrazy a díky své pomalosti nás nechají proniknout do pocitů hl. představitelů a tím nám pomůže se s nimi lépe stotožnit. Chvílemi jsem se nudil a chvílemi mi to přišlo krásné. Zatím průměr. ()
Film s nejkrásnější kamerou 70. let? Dost možná ano. Zajímavostí je mistr Ennio Morricone vykrádající/citující francouzského romantického skladatele Camillea Saint-Saënse jakoby se nechumelilo. 75 % ()
Po výtvarné stránce úchvatné, Malick je mistr obrazů, ale v rovině vyprávění dochází ke zploštění, chybí hloubka, možná i vyprávění samo. Film je jakoby krátkou povídkou rozšířenou o spousty nádherných obrazů... ()
Na Terrence Malicka si budu muset ještě posvítit....film Nebeské dny je vskutku (a právě proto jsem si ho taky sehnal) co do vizuální stránky skvost bez kazu...fakt mám pocit, že na kameře se tady lpělo víc než na čemkoliv jiném. Krásně zachycená příroda (kdo by to byl řekl, jak poeticky může vypadat takové obilné pole..), západ, či východ slunce. Vážně kumšt. Do toho perfektně padnoucí hudba...v poslední řadě příběh. Musím se přiznat, že jsem se vedle všeho toho kochání a poslouchání Morriconeho ani moc neobtěžoval sledovat co tam pořád předvádí Gere a Brooke Adamsová...vim, že mi to přišlo docela pomalý a utahaný...radši se jen kochejte..je na co :) ()
Něco jako nebe. Aneb když Malick musí nahrazovat historii Ameriky, která neměla divadelní éru literatury, tak ji musí dávat do filmů. Netypické, ale zajímavé. Problém je, že chvíli docela trvá, než zjistíte jaký je jazyk filmu. A taky nějak trvá, než si na něj zvyknete. To celé jde ruku v ruce s nějakou poetikou, lyrikou a skoro divadelní hrou, ale je to laděné na dost zvláštní notu. Něco doceníte, něco už je trochu oříšek. Zvláštní film, který rozhodně není špatný, ale jde lehce mimo mé teritorium. ()
Reklama