Tenká červená linie

Bože, toto tak vidieť v kine, tak mám splnený menší sen. Ukážka filmového umenia. Tá hudba zachytávajúca všetky pocity vojaka je dokonalá. Totálne existencionalistické dielo, melanchólia, patetickosť, realistickosť a nazretie až na dno duše vojaka. Všetko, čo počas útoku, zabitia, straty priateľa cíti. Navyše ohromujúce vojenské sekvencie spojené so spojením nádhernej prírody, šum vetra, narodenie vtáčika, východ-západ slnka. Jemnosť a cit pre kameru k prírode je len ťažko nahraditeľný a som rád, že sa Malick pustil do takého odvážneho, kontrastného spojenia. To všetko uprostred nelogickej mašinérie vojen, ktorú exkluzívne prináša plejáda hercov (keď som videl obsadenie, spadla mi sánka) s absolútnym hereckým nasadením. Dejovo ide vlastne len o jednu akciu, jeden útok, ktorí by iní poňali do sotva dvojhodinového priemerného snímku. Tu ide ale o omnoho viac. 100%. (09.09.2007)

Zachraňte vojína Ryana, Tenká červená linie, Černý jestřáb sestřelen. Filmy úplně o něčem jiném a přesto tolik srovnávané. Ryan je o druhé světové, odehrávající se v Normandii, Linie úplně jinde a Černý jestřáb o Somálsku proboha. Nechápu tedy komentáře typu je to lepší/horší než Ryan, v Ryanovi bylo to, tady zase ono. Já říkám hovno. Jestli chcete srovnávat, srovnávejte o podobně zaměřených filmech. Jasný? Tak jsem to ze sebe dostal a můžu přejít k samotnému hodnocení. Mě osobně se film líbil více než Ryan :D (Ne, samozřejmě si dělám prdel, já srovnávat nebudu). Jedno jsem nečekal. To že se Linie vydá filozofickou stránkou. Co s člověkem udělá taková válka. Na co voják myslí během přenocování. Na koho. Jaké jsou vztahy mezi jednotlivci. Tím je tento film vynikající. A vynikající válečný film by měl mít odpovídající hudební složku. Hans Zimmer složil nádhernou hudbu, která je má oblíbená (spolu se Skálou, Gladiátorem a Černým jestřábem). Terrence Malick je pan režisér. Linií to jen potvrdil. (30.12.2005)

Tento snímek jsem již dlouho očekávala s potěšením, za nímž se skrývalo hned několik důvodů. Především hvězdné seskupení mých oblíbených herců (Sean Penn, Adrien Brody, John Cusack) a ostatních mužů známých jmen (Jared Leto, Nick Nolte...). Poté, válečná tématika a nakonec režisér Terrence Malick, který mě Novým světem naprosto uchvátil. Bohužel tento snímek na mne zapůsobil zcela opačně. Je až nesnesitelně rozvleklý, aniž by na tomto obsáhlém prostoru nabídl něco jiného, než jen pobíhání po poli, trávě a občasných patetických, nevhodných vsuvek v podobě myšlenek na téma bůh, láska, válka, svět, duše. Ty by byly zajisté v pořádku, pokud by se však neobjevovaly až tak příliš často a tím tak narušovaly celkovou válečnou podstatu filmu. V Novém světě fungovaly úžasně, jenže v něm se jednalo především o lásku a objevování nových, nepoznaných věcí. Zde, kde se jedná o válku, boje, umírání a bolest, působily možná až podivně. Ani slibní herci mě nedokázali zachránit od průměrného dojmu a časté nesoustředěnosti, jež mě během sledování potkávala. (07.08.2010)

You are my sons. My dear sons. You live in me now. Výtvarně stylizovaný impresionismus versus malickovský existencionalismus. Nádhera. Každý obraz, každá scéna má svůj význam. Všechno do sebe dokonale zapadá. Narativní struktura jde ruku v ruce s formální stránkou; dokonalá symbióza. Nesledujete to, ale prožíváte. Malick je prostě génius. (05.05.2007)

Tohle byl první film, na nějž jsem šel dobrovolně do kina a měl chuť z něj odejít stejně, jako to udělala asi třetina lidí v sále. Vydržel jsem. To bylo v roce 1998. Tehdy jsem si říkal, že jsem možná ještě příliš malý sopel na to, abych to rozjímání pobral. Po dvanácti letech jsem se na Tenkou červenou linii odvážil znovu kouknout a ono se nic nezměnilo. Je to prostě takové... DLOUHÉ! Kdyby se vystřihly veškeré vzpomínky a představy hrdinů, mohl by z toho být slušný válečný film. Tahleta přemítání vojáků o životě a smrti jsou i v jiných filmech. Jenomže to, na co jde jiný režisér přes několikasekundové herecké výrazivo, zde Malick natahuje na čtvrt hodiny. Zajímavé je, že Zimmerova hudba patří k mým nejoblíbenějším soundtrackům. (07.08.2010)