Reklama

Reklama

Milenci

  • Francie Les Amants (více)
Trailer

Obsahy(1)

Príbeh osudovej lásky. Manželka zámožného vydavateľa novín, pre ktorého je práca prvoradá, hľadá rozptýlenie medzi parížskymi bonvivánmi, keď jej náhoda privedie do cesty mladého archeológa. (oficiální text distributora)

Videa (1)

Trailer

Recenze (26)

Karlos80 

všechny recenze uživatele

Od režiséra Malleho jsem toho až zas tolik neviděl, spíše filmy z jeho poslední umělecké dekády. Tento snímek mě ale rozhodně mile překvapil, ne nadarmo byl už ve své době mnohými kritiky označen za mistrovský. Už jeho režijní debut Výtah na popraviště, tenkrát vzbudil rovněž velkou senzaci bohužel mě osobně tolik nevzal. Pro svou svobodomyslnost vyvolal také tento jeho druhý film tehdy velký skandál a v některých zemích směl být promítán pouze v sestříhané verzi. Nic naplat, tento film teď nedávno vyšel a postarala se o to společnost Pyramide International, sice jen v orig. znění s angl. tit., ale i tak jsem byl potěšen, navíc šlo o plnou verzi, tak jak ho režisér původně zamýšlel a následně natočil. Tudíž žádná sestřihaná a zkrácená verze. A teď je tu na místě odpovědět na otázku proč byl film cenzurou zakázán a posléze zkrácen? Už název leccos napovídá. Ano, jak jste již správně uhodli, film Milenci, má v sobě značný erotický náboj, nicméně tou hlavní výtkou vůči němu nebyl jeho romantizující pohled na cizološství. Cenzurní úřady ve státech New-York, Virginie a Maryland a města Memphis, Portland aj. místo toho tenkrát vznesly tvrdé námitky ohledně pamětihodné dlouhé milostné scény v posledních dvaceti minutách snímku. Kdy oba hlavní představitelé Jeanne Tournieová a Bernard Dubois-Lambert se předtím ještě před touto konečnou scénou společně milují například na pozvolně ujíždějící loďce či v Jeannině postely a v osudné vaně zatímco všichni ostatní kolem spí. Scéna sice prakticky nezobrazovala nahotu jako takovou, ale zachycovala mladou vdanou asi tuším třicetiletou matku a viditelně mladšího archeologa při "ukázkovém příkladu erotična", který byl v dané době ještě dosti kontroverzní. Tak například v New-Yorku musel tehdy distributor vypustit zhruba 30 vteřin z posledních 20 minut, aby vůbec obdržel licenci. Ve verzích které se tenkrát promítali například již ve zmíněném Memphisu, musel distributor z poslední vášnivé sekvence ubrat pouze několik minut. Prostě jiný kraj-jiný mrav-jiné ale také zcela odlišné zákony. Ještě že už dneska výlučně nic podobného, nebo jen zřídka nehrozí a k nám se tak takřka dostane pomalu vše. ps; Jeanne Moreau byla ve své době opravdu krásná žena. ()

pm 

všechny recenze uživatele

„Nudný muž, směšný milenec...myslela si, že její život je tragédie, a ona to byla fraška“… jak trefné! O vyprázdněných životech unuděných maloměstských nevěrných paniček nevím nic, o matkách dobrovolně opouštějících malé děti si myslím dávno jen to nejhorší, přesto mám tento film a vnitřně nejistou, tápající Jeanne moc ráda…Ví, že její odchod z domova za svobodou, láskou (Jean-Marc Bory) a nalezením sebe sama pro ni nebude to pravé ořechové, přesto to udělá a v těch několika málo upřímných chvilkách, v sobeckém naivismu i odvaze jít do neznáma všem navzdory, je ale dík Moreauové odzbrojující... ()

Reklama

Hedka

všechny recenze uživatele

Je mi cudzia táto blazeovaná spoločnosť, neviem byť empatická so žiadnym z jej aktérov, dokonca zásadovo nesúhlasím s príbehom a "osudová láska" je tu podľa mňa iba vyvrcholením egoizmu, nudy a života bez zmyslu. Napriek tomu som film dopozerala so záujmom. Formálna stránka je naozaj na vysokej úrovni. Zaujímavá réžia, kamera, herecké výkony... ale ...som iba laik, a filmy hodnotím podľa samotného príbehu a pocitov, ktoré vo mne vyvolajú. Takže: aj keď v tomto prípade formálna stránka vyniká, samotný námet a scenár ma neoslovil a nezaujal tak, aby som mohla tento film odporúčať... ()

Vančura 

všechny recenze uživatele

Oslňující Jeanne Moreau (dobře, musíme si samozřejmě odmyslet, že zde v několika záběrech ukáže bobra v podpaží - psal se přece rok 1958) v roli, která může v lecčems připomenout klasické literární hrdinky z 19. století, Annu Kareninu a Emu Bovaryovou. Také její Jeanne Tournier je nešťastnou ženou, kterou nespokojenost v manželství vžene do náruče jiného muže. Její postava je komplikovaná a těžko si k ní hledat cestu - její závěrečné rozhodnutí by pravděpodobně většina současných diváků odsoudila. Pokud jde o mě, měl jsem spíše problém s jeho nevěrohodností - ten závěr je natolik radikální a nečekaný, že jsem ho filmové hrdince prostě nedokázal uvěřit. Přesto se mi celý film velmi líbil, strašně mě bavily herecké výkony & dialogy, fantastická kamera a množství krásných starých aut, které zde jezdí. Více slov za mě netřeba - vše podstatné o tomto filmu už zde bylo řečeno v předchozích skvělých komentářích. ()

Anderton 

všechny recenze uživatele

Milenci sú typ filmu, ktorý oceníte skôr na intelektuálnej úrovni (po tej je dokonalý), ako na tej emocionálnej, pretože je ťažké sa ztotožniť s ľuďmi zo spoločenskej smotánky, ktorých životy ten Váš sotva v niečom pripomínajú. Milenci sú pekne natočení, majú vťahujúcu čb atmosféru a krásnu herečku v hlavnej úlohe. Sledujeme zábery zo života smotánky, kde unudené paničky vstávajú na poludnie, spia so psíkmi, raňajky im prinášajú k posteli slúžky a nuda sa zaháňa pólom a neverou, ktorá je braná ako samozrejmosť. Potom nie je divu, že jedna žena svoj život prehodnotí, respektíve sa nechá emocionálne prevalcovať niečim neočakávaným a urobí s ním niečo taktiež neočakávané. Akú to bude mať budúcnosť, je ponechané na divákovi. Milenci sú piatym Malleho filmom, ktorý som videl a každý z nich bol diametrálne odlišný. Moje hodnotenie vyplýva nakoniec z emocionálnej úrovne vnímania filmu. ()

Galerie (53)

Zajímavosti (4)

  • V 1959 je odsouzen majitel klubového kina v Clevelandu Nico Jacobellis a musí zaplatit pokutu v součtu 7 000 amerických dolarů, kvůli promítání toho snímku. Až v roce 1964 u Nejvyššího soudu je osvobozen. V roce 1959 byl zase provozovatel kina v Cuyahoga odsouzen kvůli držení tohoto snímku. (Zetwenka)
  • Natočeno podle povídky „Není zítřku“ („Point de lendemain“), napsané v 18. století Dominique Viviantem. Děj je však zasazen do 20. století. (Zetwenka)
  • Poslední scéna vzbudila velké diskuze kvůli na tehdejší dobu nezvykle přímému zobrazení nahoty. V puritánských Spojených státech promítání dokonce vyústilo ve spor u Nejvyššího soudu o tom, jak definovat pornografii, Italským katolíkům zase vadil charakter hlavní hrdinky, prožívající nevěru s rozkoší. Chtěli zakázat uvedení filmu na festivalu v Benátkách. Všechna tato zčásti negativní publicita získala filmu značnou popularitu a trochu i zastínila jeho kvalitu. [Zdroj: FNŘ] (hippyman)

Reklama

Reklama