Nikdy neodvracej zrak

Nevědomá obžaloba uměním... Úplně se vyhnout očekávanému konfliktu (tedy střetu mezi hlavním hrdinou a hlavním záporákem) je jistě originální a nehollywoodské, přesto si myslím, že by ono konvenčnější rozhodnutí scénáristů bylo vhodnější. Přesto si myslím, že by bylo působivější, zábavnější a dodalo by snímku na vážnosti a síle. Po velmi slibném začátku (Elisabethin osud), se s každou "skokovou" změnou v životě hlavního hrdiny (dospělost a zamilování / odstěhování od tchána a tchyně) film stává stále zdlouhavějším a nudnějším. Namísto, aby se zabýval zábavnými postavami a zločiny z minulosti hlavního záporáka, nesmyslně dlouho nám ukazuje ploché kladné postavy a jejich milostný vztah. K dovršení všeho považovali tvůrci za důležité zaměřit se na studenty a učitele Akademie moderního umění, namísto řešení hlavního konfliktu. /// Filmu ale nelze upřít onu výbornou první půlhodinku, stejně jako mu nelze upřít výbornou hudbu a pár silných momentů. Rovněž se domnívám, že lidem s hlubším vztahem k výtvarnému umění, než jsem já, se bude snímek líbit více. I tak je to zahozená šance na obrovské strhující rodinné drama, jen kvůli snaze nebýt očekávatelným, ale přesto zůstat tak trochu sentimentálním a patetickým. (19.04.2019)

První zhruba polovina filmu je maximálně zajímavá, a to hlavně díky postavě Seba Kocha, který hraje náckovského gynekologa a omámeného idealistu, jenž je v jednu chvíli zmrd, poté zachránce novorozeňat, poté úplný opak. Jednou meganácek, podruhé ultrakomouš. I v druhé půli, když vstoupí před kameru, celou scénu oživí. Protože jinak se film věnuje vztahu dvou nezajimavých postav. Na konci jsme bohužel ochuzeni i o katarzi. Druhá polovina mě kvůli tomu dost nudila. (24.04.2019)

První půlka by byla klidně za pět, ale zhruba od...nechci moc spoilerovat..."stanice ZOO" už děj trochu rozbředl a ubíral se uličkami, které mne tolik nezajímaly, až to vypadalo, že hlavní zápletka s doktorem vyšumí (což se naštěstí nestalo). I tak to i přes vražednou délku uběhlo velmi rychle, Paulu i Saskiu doufám, že ještě někde uvidím, a po delší době jsem si i sehnal soundtrack (ale boužel ty nejlepší skladby na něm buď nejsou, nebo (to spíš) bez obrazu jsou poloviční...). (31.03.2019)

Jsou filmy, na které se těšíte jen co vidíte trailer, a nebo je na nich něco co vás zaujme. A pak jsou taky filmy, o kterých nevíte vůbec nic, trailer vám taky nic moc neřekne, a vlastně to zkusíte jen díky skvělým ohlasům nebo jedné dobře napsané recenzi. A já jsem se k tomuto filmu dostal tou delší a složitější cestou. A nelituji toho. Nikdy neodvracej zrak mě dost sedl, protože má v sobě dost malých a hodně silných příběhů. Umí velmi dobře tnout do živého, a taky nám dost nepříjemně připomene co se za druhé světové války dělo v Německu samotným Němcům. Ne všichni Němci byli nadšený z Hitlera a z jeho plánů vybudovat Třetí říši. Režisér Florian Henckel von Donnersmarck nám velmi lehce, a přesto dost intenzivně předkládá témata a myšlenky, na které nelze koukat přes prsty a nebo je vidět černobíle. Jeho postoj je čistě pozorovatelský a nechává na nás, abychom sami vnímaly situaci, a to jak se postavy chovají a rozhodují se. Líbí se mi, že se režisér soustřeďuje na svůj příběh a postavy, než aby moralizoval a nebo obhajoval co se stalo. Velmi mu pomáhá skvělá kamera Caleba Deschanela, opět vynikající hudba Maxe Richtera a samozřejmě výborný herci. Tom Schilling je velmi schopný herec a zde si svůj part odehraje s přehledem, jen je škoda, že ho scénář nenechá jít více na dřeň. Sebastian Koch je skvělý, a svou postavu zahrál výborně. Koch si krade každou scénu pro sebe, a už dlouho jsem nějakou postavu, tak ze srdce nesnášel jako je ta jeho. Paula Beer se mi ve své roli hodně líbila, a mrzí mě, že je ke konci odstavená na vedlejší kolej, i přestože je její příběh mnohem zajímavější, než ten hlavní. Saskia Rosendahl i na menším prostoru dokazuje jak moc je dobrá herečka. Celý začátek patří jí, a ona si ho pro sebe ukradne, nejen svou krásou ale i talentem. Film je díky tématům delší, ale vyloženě slabší a nebo nudné místo nemá. Jen je dost znát rozdíl mezi první a druhou půlkou. Kdy první je mnohem více drásavější a intenzivnější, když to druhá je taková smířlivější. Nikdy neodvracej zrak je velmi povedený film, který má hloubku a i myšlenky. (29.12.2019)

Německá kinematografie zasvítila v mých očích filmem Nikdy neodvracej zrak, což se mi za dobu promítání, které trvalo přes tři hodiny vskutku nestalo. Tom Schiling jako vždy skvělý, nemluvě o Sebastianovi Kochovi, který se své role zhostil též výtečně. Prostředí kol výtvarného umění umocnilo film artem a dodalo mu v době nacistické trýzně glanc noblesnosti. I přes dlouhou stopáž film dokáže diváka zaujmout natolik, že ho nijak nenutí k znuděnému zívnutí. (22.05.2019)