Zloděj z Paříže
Le Voleur
Il ladro di Parigi
The Thief of Paris
Režie:
Louis MalleKamera:
Henri DecaëHudba:
Henri LanoëHrají:
Jean-Paul Belmondo, Geneviève Bujold, Marie Dubois, Julien Guiomar, Françoise Fabian, Marlène Jobert, Bernadette Lafont, Martine Sarcey, Charles Denner (více)Obsahy(1)
Mladík se chce pomstít za své nešťastné dětství a spáchá zločin, což se mu zalíbí a stane se lupičem. Svěží komedie o zločinu a bohatství Paříže vznikla pod vedením režiséra Louise Malle a vypráví o mladíkovi jménem Georges Randal (Jean-Paul Belmondo) žijícím v Paříži na přelomu 19. a 20. století, který má zdědit značné jmění. Ještě než však Georges peníze může spatřit, se jeho strýci, který má být ve skutečnosti jeho opatrovníkem, podaří celé jmění utratit. Georges je hluboce zamilován do své sestřenice Charlotte (Geneviève Bujold) a chce se s ní oženit, avšak jeho strýc již její ruku zaslíbil jinému muži, kterého Charlotte nemiluje. Georges je pochopitelně nadmíru rozhořčen a pojme plán ukrást zlotřilému strýci rodinné klenoty, určené pro Charlotte, brzy však zjišťuje, že role zločince mu přináší značné potěšení a začíná okrádat bohaté jako vyjádření protestu proti jejich způsobu života. Se stoupajícím bohatstvím však zjišťuje, že se stává příslušníkem třídy, jejímiž hodnotami sám tolik pohrdal. Mladý Belmondo si tak s chutí jemu vlastní zahrál ve vydařeném filmu s rysy komedie, thrilleru, akce a sociálního dramatu dotýkajícího se dokonce i existenciálních otázek, které však jen doplňují skvěle zachycenou atmosféru celého snímku. (oficiální text distributora)
(více)Videa (1)
Recenze (35)
Jean-Paul Belmondo mě opět příjemně překvapil, v roli chladného a odtažitého Randala byl vynikající, ostrý jak břitva.. Příběh zloděje a celé té lupičské bandy v čele s abbém se mi zamlouval, sarkasmus/ironie je z toho cítit na hony, trefně ukazuje a pojmenovává.. Dobová atmosféra úžasná, krásné ženy na každém kroku, nechybí ani láska a ponaučení do života - peníze jsou nade vše a všichni lžou.. Ten občasný cynik ve mně se skvěle bavil.. ()
Zloděj z Paříže je divný film. Určitě není komedie a rozhodně v něm nehraje typický Jean - Paul Belmondo. Film totiž není ani vtipný a už vůbec ne složitě galantní, jak Bebel umí. Na všecko jde přímočaře, nebere si servítky a hraje si tu na drsňáka první kategorie. Člověk na to není zvyklej a ve výsledku to takhle ohodnotí. ()
Nihilistické podobenství o tom, že buržoazie okrádá proletariát, proletariát okrádá buržoazii, ženy okrádají jak buržoazii, tak proletariát, ale všichni se sklánějí před modlou jméném peníze a chtějí žít v přepychu. Socialismus vede k teroru (přítel z ostrovů) a při neustálém boji zemře duše daleko dříve než tělo. Nádherná scéna v herně odhaluje nesmyslnost socialistických teorií - jak proletariát, tak buržoazie se snaží získat peníze, nic víc. ()
Výborný film, jen mi není jasné, proč bývá všude inzerován jako romantická komedie. To je stejná pitomost jako nazvat Mlčení jehňátek muzikálem. Nene, je to typicky francouzský levičácký film, sociální drama. Belmondo je nezvykle ukázněný, čekal jsem dalšího z řady rošťáků, es, nenapravitelných a sympatických darebů, ale tentokrát je to jinak. Georges je pragmatický zločinec, nemá potřebu ze svých obětí dělat šašky, prostě se jen špatně narodil, tak se snaží svědomitě dělat jedinou profesi, která mu zajistí svobodu. Postup u většiny loupeží je nesmírně zajímavý, podrobně ukázaný a často tak komplikovaný, že ten lup Georgesovi vlastně přejete, zákon nezákon. 80% ()
Lupičských filmů je již nepočítaně. U tohoto je velice sympatické, že nepřináší překombinovanou zápletku, ale poctivé zlodějské řemeslo. Špinavé, drzé a bez hrdinských kousků. Ale každá příležitost se musí náležitě využít. Zdání poctivosti a serióznosti je v tomto oboru tou nejlepší zbraní, se kterou lze přicházet k dalším a dalším příležitostem. Zločinci se sdružují do volného spolku, dokáží se vzájemně podporovat a kavalírsky pomáhat jeden druhému. Zlodějina dokáže vyplavovat tolik potřebný adrenalin a přivádět tak lidský mozek do opojného stavu, který je v normálním běhu života zcela neznámým stavem. Tento stav opojení dokáže přinášet uspokojení a životní dráha je tak určena. Možná má film i sociálně-třídní ambice, ale ty jsou vskutku jen okrajové. A zůstává jen zlodějina, vzrušení, dobrodružství, důvtip, drzé sebevědomí, touha a podmanivé úsměvy žen. Hlavní postavou je charismatický Georges Randal (dobrý Jean-Paul Belmondo), mladý muž dobrého původu s touhou po pomstě, která mu vytyčí životní úděl. Osud mu nejdříve bere, aby mu potom vše vrátil s úroky a osobním uspokojením. Jsou zde výrazné a půvabné ženy: Georgesova sestřenice a láska Charlotte (půvabná Geneviève Bujold), cílevědomá a ctižádostivá Geneviève Delpiels (zajímavá Marie Dubois), živá a bezstarostná Broussaille Voisin (roztomilá Marlène Jobert), či majitelka pařížského salonu Ida (elegantní Françoise Fabian). Ze zlodějského prostředí je zde především ctihodný abbé Félix La Margelle (dobrý Julien Guiomar), ochotný a věrný Roger Voisin (Paul Le Person), či legenda Courbassol (Jacques Debary). Z dalších rolí: Georgesův nenasytný strýc Urbain Randal (Christian Lude) a bývalý Georgesův spolužák Mouratet (Roger Crouzet). Výsledkem není komedie, ani strhující akční drama, nýbrž jen a pouze pozoruhodná sonda do hlubin lupičské duše. ()
Reklama